Drahá ropa a také rychle stoupající ceny potravin vyhnaly říjnovou inflaci ve třinácti zemích eurozóny na 2,6 procenta. Je to nejhorší ukazatel za poslední více než dva roky. Ve včerejší zprávě to uvedl Statistický úřad evropských společenství (Eurostat).

"Poslední čísla určitě nepotěšila Evropskou centrální banku, která chce průměrnou inflaci v eurozóně držet pod dvěma procenty," komentuje pro agenturu Reuters Howard Archer z londýnské poradenské firmy Global Insight.

Citelně zdražily potraviny

Spotřebitelům v eurozóně během října v meziročním srovnání nejvíce (o 8,9 procenta) stouply náklady na dopravu. Na tom se podle statistiků podepisuje letošní zhruba šedesátiprocentní zdražení ropy. Jeho negativní dopady částečně tlumí posilující kurz eura.

Výrazně na tempu přidaly ceny potravin, které v průměru proti říjnu 2006 vzrostly o 3,8 procenta, tedy nejrychleji za posledních skoro pět let. "Potraviny zdražují kvůli stoupajícím cenám surovin napříč celou eurozónou, ale i mimo ni, včetně Česka a Slovenska," uvedl Radomír Jáč ze společnosti PPF Asset Management.

Podle něj se příznivěji než celková inflace vyvíjí inflace "jádrová". Ta nezahrnuje "vrtošivé" ceny energií, potravin, alkoholických nápojů a tabáku. V říjnu podle Eurostatu dosáhla 1,9 procenta. "Jde o položky, jejichž ceny závisejí například na sklizni v tom kterém roce nebo na výši nepřímých daní," dodává Jáč.

Inflace mnohem více než eurozónu trápí nové členské země EU, jejichž hospodářství roste dvakrát - třikrát rychleji než západoevropské. V první řadě se to týká malých baltských ekonomik v čele s Lotyšskem, kde řádí více než 13% inflace. Druhou zemí EU s dvoucifernou inflací je Bulharsko.

Naproti tomu se inflaci daří krotit hlavně skandinávským zemím a Nizozemsku. Na starém kontinentu je nyní jediná země, kde spotřebitelské ceny klesají - na ropu bohaté Norsko, které není členem Evropské unie.

ECB bude ve střehu

Ekonomové se obávají, že se do říjnových čísel ještě s plnou silou nepromítla zdražující ropa. "Proto předpokládáme, že inflační hladina v eurozóně se v příštích měsících dále zvedne a na přelomu roku se nebezpečně přiblíží třem procentům," míní Marco Valli z milánské banky Unicredit MIB.

Podle něj i dalších expertů má Evropská centrální banka v boji s inflací do značné míry svázané ruce. V září kvůli otřesům na finančních trzích proti původním předpokladům úrokové sazby nezvýšila. Nyní musí čekat na další čísla o hospodářském vývoji v zemích měnové unie. Představitelé ECB zatím přitvrzují rétoriku: "Je zřejmé, že rizika ohrožující cenovou stabilitu stoupají," prohlásil včera v bavorském Mnichově člen rady guvernérů ECB Jürgen Stark. Podle něj bude banka bedlivě sledovat další vývoj. "Vřava na finančních trzích dosud neutichla. Můžeme se ještě dočkat nepříjemných překvapení," upozornil včera Stark.

Více na www.ekonomika.iHNed.cz 

 

Meziroční míra inflace v Evropské unii

HN_071116_26.gif