České investice dorazily až k Velké čínské zdi

Zatímco velkým zahraničním firmám už pomalu docházejí nápady, kterou českou společnost pohltit, čeští podnikatelé se začínají osmělovat a expandují za hranice. A dávno již nepronikají jen do zemí bývalého východního bloku, ale vyrazili například i do Číny.

Letos v srpnu pohltila tuzemská investiční skupina Penta za 3,7 miliardy korun polské "jednoty", tedy obchodní řetězec Žabka Polska.

"Jde zatím o největší akvizici Penty mimo český a slovenský trh," uvedla při přebírání společnosti mluvčí Penty Jana Studničková a dodala, že v plánech investorů je pokračovat do dalších zemí střední a východní Evropy.

Studničková dodala, že v Polsku Penta také provozuje síť lékáren Dr. Max a holdingovou sestru Fortuny, sázkovou kancelář Profesjonal. V hledáčku skupiny by mohl být také obchodní řetězec Ruch. "Ten by naše stávající polské portfolio perfektně doplňoval," komentoval možnou akvizici spolumajitel Penty Marek Dospiva.

Čína volá

Investory však nyní táhne i čínský trh. Po automobilce Škoda Auto, potravinářském holdingu Agrofert či tužkařské firmě Koh-i-noor Hardtmuth do Číny dorazil i první český developer.

Společnost ECM miliardáře Milana Janků, která v Praze staví výškové budovy na Pankráci, koupila v Pekingu nákupní centrum Globe Plaza a získala opci na přilehlou kancelářskou budovu Metropolis Tower.

Náklady na akvizici a dostavbu nákupního centra činí 160 milionů dolarů, tedy téměř tři miliardy korun. Centrum má být otevřeno v lednu 2009 a jeho tržní hodnota po dokončení se zvýší na téměř 4 miliardy korun.

V květnu 2009 má být dokončena i Metropolis Tower. "Od obou projektů očekáváme výnos pětadvacet procent," netají optimismus Janků.

ČEZ bez hranic

Nákupní horečka letos vrcholila i u energetického kolosu ČEZ, který má stále dostatek volného kapitálu pro investice.

ČEZ do zahraničí expanduje už od ledna 2005, kdy po privatizačním tendru převzal většinové podíly ve třech bulharských distribučních společnostech. Pak přišly na řadu i elektrárny - dvě první ČEZ koupil loni v Polsku. "Naše vize je stát se jedničkou na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě," popisuje směr ČEZ výkonný ředitel skupiny Daniel Beneš.

Letos se ČEZ dostal k dostavbě rumunské jaderné elektrárny Černavoda. Tamní energetická společnost Societatea Nationala Nuclearelectrica si jej vybrala jako jednoho z partnerů projektu s rozpočtem 2,2 miliardy eur. Koupila také elektrárnu a uhelný důl v Gacku v Bosně.

Skupina měla zájem i o polskou elektrárnu v Katovicích, tendr na její prodej byl však zrušen. "Zájem o polskou energetiku máme i nadále a snažíme se aktivně vyhledávat další projekty. Nejsou však ve fázi, kdy bychom o nich mohli hovořit," řekla mluvčí společnosti ČEZ Eva Nováková. Firma se účastní i tendru o elektrárnu v bulharském Belene. Investice se jí vyplácejí, zahraniční dcery letos tvořily už pětinu tržeb skupiny.

Miliardy za Turky

Rekordmanem v zahraničních investicích se letos stala farmaceutická Zentiva. Ta zaplatila za tureckou společnost Eczacibasi 460 milionů eur, v přepočtu přes 12 miliard korun.

Výrobce léků tak překonal i loňskou transakci elektrárenského gigantu ČEZ, který vstoupil do dvou polských elektráren za téměř 11 miliard. Nejde přitom o jeho první zahraniční nákup. Před čtyřmi lety Zentiva koupila slovenskou Slovakofarmu, předloni za pět miliard rumunský Sicomed.