V proudu varovných informací o vývoji americké ekonomiky se objevila jedna pozitivní zpráva. Konkurence vysokých škol a přetahovaná o talentované studenty tlačí dolů ceny školného.

Harvard, jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, minulý týden zveřejnil plán, který výrazně snižuje školné pro středněpříjmové rodiny. Dosud tyto domácnosti platily zhruba 30 000 dolarů ročně za studenta, od příštího roku to bude 18 000 (328 tisíc Kč).

V USA se čeká, že Harvard by mohl spustit řetězovou reakci. Yale už naznačil, že bude reagovat. Další slavné univerzity jako Princeton, Duke a M.I.T. bojují tím, že místo půjček nabízejí studentům prospěchové školné a nevratné granty.

"Chceme, aby se vzdělání na Harvardu mohlo stát reálnou a dostupnou možností pro všechny studenty, kteří o tom sní," prohlásila prezidentka Harvardu Drew Faustová. Sleva se bude týkat studentů z amerických rodin s ročním příjmem 120 až 180 tisíc dolarů. To je v USA vyšší třída: průměrná americká domácnost vydělá 48 200 dolarů.

Nový plán vyvolal i kritiku za to, že školy by měly slevit spíš chudším studentům. V roce 2004 Harvard odpustil školné domácnostem s příjmem do 40 tisíc a vloni tento limit posunul na 60 tisíc.

Harvard je nejbohatší univerzitou na světě, jeho majetek činí 35 miliard dolarů, čímž předstihuje hodnotu ekonomik poloviny světových zemí. Snížení školného bude univerzitu stát 120 milionů dolarů ročně.

"Studenti by měli mít možnost mnohem kreativněji přemýšlet o tom, co chtějí udělat se svými životy," popisuje William Fitzsimmons, studijní děkan Harvardu, agentuře Bloomberg, jeden z hlavních důvodů univerzitní snahy snižovat školné.

Harvard chce podle něho dát studentům více volnosti při volbě profesní kariéry. Nebudou-li na konci školy zatíženi splácením půjček na předchozí studium, budou moci směřovat i do méně lukrativních oborů, například do neziskové sféry.

"Je to velký posun a je velmi logický. Tyto školy mezi sebou soutěží, aby přilákaly studenty, kteří nejsou vyloženě chudí, ale otázka školného je pro ně velmi podstatná," vysvětluje Jesse Rothstein, ekonom z Princetonu, v deníku Boston Globe současný trend.

Terry Hartle, viceprezident washingtonského analytického centra American Council on Education, pro agenturu Bloomberg v tomto smyslu předpovídá, že rozhodnutí Harvardu vyvolá řetězovou reakci.

Řetězová reakce?

"Když se jedna z těchto prestižních privátních škol rozhodne jako teď Harvard, ostatní musejí takový příklad následovat. Předpokládám, že do roka uvidíme obdobný posun v řadě dalších elitních institucí," tvrdí Terry Hartle.

V konkurenci na americkém univerzitním trhu se mladí lidé, kteří chtějí dobré vzdělání, navíc nemusejí nutně orientovat jen na prestižní privátní školy, ale mají výběr i mezi řadou poměrně kvalitních státních univerzit.

Ty jsou přitom levnější, průměrné školné je na nich třikrát nižší než na privátní škole. A také státní školy se snaží poskytovat řadu úlev, a kromě jiného výrazně zvýhodňují "domácí" studenty, kteří žijí v místě studia. Například Marylandskou univerzitu může student z chudší rodiny (s ročním příjmem do 44 tisíc dolarů) absolvovat prakticky "zadarmo", za pomoci grantů od školy a za práci pro univerzitu během studia

Rozhodnutí Harvardu ovšem také vyvolalo kritiku, že americké univerzitní školství by se chudším studentům mělo otevřít ještě mnohem více.

Příliš bohaté školy

Bohaté školy, jako jsou právě Harvard nebo Yale, současné poskytování úlev na školné finančně prakticky vůbec nepocítí. Univerzity jsou vyňaty z normálního daňového režimu, mají statut zvláštních neziskových organizací. Jejich celkové roční výdaje v průměru činí necelá čtyři procenta jejich majetku. V Kongresu roste tlak na to, aby se ze zákona tento podíl zvýšil.

"Tyto organizace mají výměnou za svůj zvláštní daňový status poskytovat službu veřejnosti. A pomáhat příští generaci, aby si mohla dovolit univerzitu, je právě taková služba veřejnosti," tvrdí senátor Chuck Grassley, navrhovatel zákona, který by univerzitám uložil nejméně pětiprocentní výdaje z majetku.

Kritici současného systému upozorňují, že přes možné úlevy na školném se celková cena za studium, tedy včetně ubytování a dalších výdajů, stále zvětšuje, v posledních letech v průměru o šest procent ročně.

Úhrnná suma, kterou vloni student zaplatil za rok na Harvardu, byla (při školném 30 tisíc) 45 200 dolarů.