Rusové se učí slavit pravoslavné Vánoce

V deset večer v neděli se otevřely dveře moskevského chrámu Krista Spasitele a patriarcha Alexij II. zahájil slavnostní bohoslužbu. Pravoslavné Vánoce právě začaly.

V Rusku se tento svátek slaví nově. Na 70 let komunismu dokázalo potlačit paměť a v 90. letech se lidé, kteří opět objevili víru, museli znovu učit starým obyčejům. Často to vypadalo směšně. "Třeba když běloruský prezident Lukašenko přišel na Velikonoce do katedrály, odpověděl na tradiční pozdrav Christos voskres, že prý děkuje. Jako by ho vzkřísil on," žasne ještě po letech pravoslavný aktivista Nikolaj Bezymjanyj.

Výsledky obrody ruské pravoslavné církve za posledních 15 let jsou rozporuplné. Na jednu stranu se nejvyšší státníci nechávají vidět v chrámech alespoň jednou ročně a církev opravila, nebo znovu postavila, řadu objektů, jež byly zničeny během sovětské vlády. Kostely jsou přinejmenším během hlavních svátků plné, popové slouží i v armádě, byla obnovena tradice charity.

Podle obsáhlého výzkumu Ruského nezávislého institutu sociálních a národních problémů 47 procent obyvatel Petrohradu prohlásilo, že věří v Boha, což je čtyřikrát víc než koncem 70. let. Jen každý desátý uvedl, že nevěří v žádné nadpřirozené síly.

Detailnější otázky ovšem ukázaly, že znalosti respondentů jsou žalostné: 30 procent z těch, kteří se označili za pravoslavné, věří v horoskopy, čtvrtina z nich na magii, 68 procent nikdy nebylo u přijímání a více než polovina v životě neotevřela bibli. Za praktikující pravoslavné by se dalo označit jen sedm procent "statistických" pravoslavných.

"Pokud bychom ale měli vyškrtnout každého, kdo nedodržuje půst, nechodí pravidelně ke zpovědi, věří v stěhování duší nebo nepřečetl alespoň jednou Nový zákon, tak skupina praktikujících věřících zmizí úplně," říká autor výzkumu Dmitrij Furman.

"Současná religiózní obnova Ruska, jak se o ní občas hovoří v televizi, je ve skutečnosti velmi povrchní a je vyvolána ideologickou poptávkou, nikoli skutečnou vírou," říká sociolog.