Kdo si, třeba v euforii, vezme na splátky plazmovou televizi a doma pak zjistí, že to byla útrata nad jeho možnosti, bude mít možnost bez udání důvodu zboží vrátit a zbavit se tak dluhu. Evropský parlament bude příští týden hlasovat o směrnici, která má mimo jiné spotřebitelům v zemích unie toto právo garantovat. Opatření se má vztahovat jak na půjčky splátkových společností, tak i bank a služby leasingových společností.

V Česku by to byla převratná novinka. Až dosud tuzemské finanční firmy nic takového neumožňují. Například ve Francii je taková praxe u splátkového prodeje běžná.

Problematická lhůta

Zatím není jasné, jak dlouhou lhůtu na "vrácení" půjčky směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru finančním firmám určí. I to bude ještě předmětem jednání mezi zástupci Rady EU, Evropské komise a Evropského parlamentu, kteří budou dnes hledat kompromisní řešení mezi množstvím pozměňovacích návrhů.

"Momentálně je aktuální lhůta na odstoupení v délce 14 dnů, a to na všechny spotřebitelské úvěry vyjma těch s odloženou splatností," říká europoslankyně Zuzana Roithová. V parlamentu zaznívá požadavek, aby členské státy mohly 14denní lhůtu zkrátit na požadavek klienta. "Po lhůtu budou obchodníci na splátky koupené zboží asi držet a lidé budou naštvaní, že si například vyhlédnutou ledničku hned neodvezou," říká Roithová.

Být to tak ale nemusí. Právě ve Francii se zboží na splátky vydává zákazníkům hned po podepsání smlouvy, i když právo ho vrátit bez náhrady tam existuje. Podle experta z francouzské firmy Cetelem, který nechtěl být jmenovaný, by jinak obchodníci přišli o mnoho zákazníků a navíc podíl lidí, kteří právo využijí, je zanedbatelný.

Tuzemské splátkové společnosti zatím nechtějí říct, jak budou po zavedení směrnice postupovat. "Projednávání směrnice pozorně sledujeme a jsme připraveni zareagovat. Před jejím schválením se ke konkrétním opatřením nebudeme vyjadřovat," říká Irena Loukotová z české pobočky Cetelem. Také bankéři se zatím na toto téma nechtějí moc bavit. "V případě, že takový postup bude v ČR právně platný, budeme ho samozřejmě respektovat," uvedla Kristýna Havligerová z České spořitelny. Výkonný ředitel České bankovní asociace Petr Špaček tvrdí, že bankéři už po mnoha peripetiích v projednávání rezignovali a počkají na výsledek. Podle něj ale většina poskytovatelů úvěrů bude chtít záměr obejít a vyhnout se tomu, aby zboží na dluh nebo půjčku dostali lidé do rukou: "Čerpání může být rozvrženo třeba tak, že okamžitě dostane klient jen malou část peněz a za patnáct dnů mu pak banka převede ten rozhodující díl."

Novinek má být víc

Není to jediné nové pravidlo, které chce unie zavést. V celé unii by měla platit například stejná metoda pro výpočet sumy, kterou lidé zaplatí navíc (tzv. RPSN). To by mělo vést ke snadnějšímu porovnání půjček a k možnosti výhodnějších úvěrů třeba i v cizině.

Finanční instituce také nebudou smět tvrdě trestat za předčasné doplacení půjčky. A dále budou muset lépe informovat o všech základních parametrech půjčky, včetně sumy, kterou klient za půjčenou hotovost přeplatí. Nová pravidla se mají vztahovat na spotřebitelské půjčky od 200 eur, o horní hranici se rovněž vede diskuse. Evropský parlament se tento týden dohodl, že může jít o půjčku do 75 000 eur.

Tuzemské banky nebudou mít s většinou zaváděných pravidel problém, už je plní. Naopak u splátkových firem a leasingových firem ale uvádění RPSN a podrobných vstupních informací není časté.

Větší ochranu by ale Češi mohli získat i před poplatky za předčasné splacení půjčky. Někde je lidem stále neúčtují, Raiffeisenbank a Česká spořitelna chce ale čtyři a Home Credit dokonce osm procent z nesplacené částky.

"Zde není úplně jasno, největší problém leží ve výpočtu výše případného odškodnění pro věřitele, pro který nelze stanovit fixní vzorec," říká Roithová. Rada navrhla, aby úvěry do 100 tisíc eur (asi 2,8 milionu korun) splacené o více než rok před termínem nepřesáhlo penále z nesplaceného úvěru jedno procento, do jednoho roku pak půl procenta. Zaznívají různé návrhy včetně toho, aby pravidlo bylo v pravomoci členských států. "Je to jediný velký problém, který před námi zůstává," řekl Andreas Striegnitz z parlamentního Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

O harmonizaci podmínek poskytování spotřebitelských úvěrů usiluje Brusel už řadu let. Finále je přesto dramatické. Například sdružení evropských spotřebitelských organizací BEUC vyjádřilo obavy, že si poskytovatelé půjčky při předčasném splacení budou smět výši náhrady určit sami. "Čekali jsme roky na tuto legislativu, protože umožňuje přejít klientům za lepšími podmínkami jinam. Teď se zdá, že jsme zbytečně ztráceli čas," řekla šéfka BEUC Monique Goyensová.