Měsíc a Mars čekají na astronauty

Američané chtějí opět vyslat astronauty na Měsíc někdy mezi roky 2010 a 2015. Kolem roku 2020 na něm plánují postavit základnu se stálou lidskou posádkou. Zhruba v roce 2030 pak má jejich pilotovaná mise zamířit na Mars.

Kosmická agentura NASA však nedokázala zacelit ránu po havárii raketoplánu Columbia. Při loňském pokusu o obnovení letů zbývajících tří raketoplánů opět odpadávaly z vnější palivové nádrže stroje Discovery kusy izolační pěny. Tentokrát svými nárazy neponičily tepelný štít. Raketoplány proto mají další přestávku minimálně do května, aby technici mohli palivovou nádrž opět upravit.

Éra současných raketoplánů prostě končí. Nahradit je mají letouny s pracovním označením CEV (Crew Exploration Vehicle). S nimi se počítá i pro cestu lidí na Měsíc a pak na Mars. NASA je původně chtěla mít v roce 2014, nyní plány přesunula už na rok 2012. Paradoxně tedy potíže raketoplánů vývoj nového stroje urychlují.

Evropské slabiny

Také Evropská kosmická agentura (ESA) si hýčká velké plány. Na Měsíc chce nejdříve vysílat automaty a v roce 2014 by na něm umístila stálou robotickou základnu. Někdy kolem roku 2024 by tam ráda usadila lidskou posádku. O pilotované cestě na Mars zatím nemluví.

ESA ovšem má hned několik slabých míst. Tou první jsou peníze. Evropský rozpočet pro léta 2006 až 2010 činí celkem 8,1 miliardy eur. Zato NASA může jen v tomto roce utratit přes 16 miliard dolarů. Americké vesmírné lety jsou centrálně řízeny, ESA se musí stále snažit dosáhnout shody svých 17 členských států. "Při přípravě programů máme stejné problémy jako komerční společnost s rozdílnými podílníky," popsala situaci tisková mluvčí ESA Brigitte Kolmseeová pro časopis New Scientist.

A je tu i technická slabina - ESA nikdy nevyslala do vesmíru vlastními silami člověka, jen sondy. Agentura vždy spoléhala na americké nebo ruské nosiče. Například jejího astronauta, Němce Thomase Reitera, letos na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS musí vynést v půli roku buď americký raketoplán, nebo ruská raketa, podle toho, co bude k dispozici. Představa evropského letounu schopného vysadit lidi na Měsíci je zatím zcela mlhavá.

Rusko nabírá dech

Donedávna se zdálo, že posiluje spolupráce Evropanů s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos. ESA se chtěla podílet na vývoji nové ruské kosmické lodě Kliper. V prosinci však hlavní přispěvatelé ESA - Německo, Itálie a Francie - vyškrtli podporu pro Kliper z rozpočtu agentury.

Toto vesmírné plavidlo má být dlouhé deset metrů, pojmout šest kosmonautů a vydržet ve vesmíru jen deset dní. Ihned po evropském odmítnutí Rusko oznámilo, že zakládá nové konsorcium pro vývoj Kliperu, v němž dále budou Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko. Výběr ukazuje na politické gesto, ne na funkční spolupráci rovnocenných partnerů.

Ruský kosmický program však stejně nabírá dech. Po skončení studené války se scvrkl kvůli nedostatku peněz, takže kosmonauti se podíleli pouze na obsluze stanice ISS. Nicméně chudé doby mají skončit. Loni vláda i parlament - pod vlivem rostoucích příjmů z vyvážené ropy a plynu - schválily pro vesmírné programy na léta 2006 až 2015 celkem 425 miliard rublů (asi 12,5 miliardy eur).

V obecných plánech na využití těchto peněz je i příprava pilotované mise k Marsu někdy po roce 2020. Rusové tedy nechtějí na Měsíc, ale pomýšlejí na cestu k rudé planetě, kde by byli jako první.

Vyhrát mohou všichni

Ve hře o kosmické výpravy je, byť hodně vzadu, také Čína. Jako třetí země světa dokázala už dvakrát vyslat vlastními silami lidskou posádku na oběžnou dráhu. Kolem roku 2010 chce vysadit na Měsíci vlastní robotické vozítko, ale o přistání člověka zatím nemluví.

V pomyslné soutěži o přistání dalšího člověka na Měsíci a na Marsu by teoreticky mohli vyhrát všichni. Musela by to však být rovnoprávná mezinárodní výprava. A to se dnes nejeví reálně.
[*]

Na Marsu se osvědčila dvě identická robotická vozítka nazvaná Spirit a Opportunity. Možná by jejich vylepšení nástupci mohli ve výzkumu pokračovat, aniž by tam bylo nutné posílat lidskou expedici.

Mars na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Astronauti by na něj mohli zamířit po roce 2020.

Jedna z představ, jak by mohl vypadat nástupce amerických raketoplánů, na kresbě je pod Mezinárodní vesmírnou stanicí. Přestože o definitivní podobě stroje není zdaleka rozhodnuto, je NASA nejdál v přípravě kosmického plavidla schopného dopravit lidi k Marsu.
Ilustrace: Lockheed Martin

Astronauti budou soupeřit s roboty
"Každou vesmírnou výpravu mohou uskutečnit stroje účinněji, levněji a bezpečněji než lidé," tvrdí Alex Roland z americké Dukeovy univerzity. Také Theodore Postol z massachusettské techniky zdůrazňuje: "Mnoho experimentů, které dělají astronauti, mohou stejně dobře uskutečnit automatická vesmírná plavidla." Roboti se obejdou bez jídla a vzduchu, nepotřebují moc prostoru, a pokud by něco selhalo, není třeba kvůli jejich ztrátě vyhlašovat státní smutek. Jejich výdrž potvrzují třeba dvě americká robotická vozítka, která už přes dva roky zkoumají povrch Marsu, přestože byla mise plánována jen na tři měsíce. Kosmické agentury však namítají, že člověk je nápaditější a všestrannější než stroje. Za dvě desetiletí, kdy cesta k Marsu začne být aktuální, však už může být pohled na roboty jiný. Takže se ještě uvidí, jestli si lidé vybojují své místo v kosmické lodi. (jet)