Stát se lidem chystá ukrojit další část osobní svobody. Všichni operátoři a provideři budou muset nově uchovávat až rok všechna data svých klientů a na vyžádání je poskytovat "orgánům oprávněným k jejich vyžádání".

Pokud by pak policie měla zájem zjistit, na jaké internetové stránky daný člověk chodí a získala soudní povolení, musely by je firmy vydat. Oproti stávajícímu stavu by například telefonní operátoři museli archivovat seznamy volaných čísel mnohem déle a to i tehdy, když hovor ani neproběhl.

V příštích dnech se vládním návrhem zákona, který s tím počítá, budou ve druhém čtení zabývat poslanci. Zákon po svých členských státech kvůli prevenci hrozeb terorismu a organizovaného zločinu požaduje Evropské unie. V Česku by novela měla začít platit do 15. března 2009.

Nevládní organizace, ale i někteří poslanci z výboru pro bezpečnost se obávají, že by se tak k osobním datům lidí mohly nekontrolovaně dostávat i tajné služby, což zatím podle platného zákona o elektronických komunikacích není možné. Kupříkladu ministr vnitra Ivan Langer (ODS), ale i jeho sociálnědemokratický "stín" František Bublan by tyto pravomoci tajným službám dali. V novele zákona o elektronických komunikacích jde v praxi o to, že telefonní operátoři a poskytovatelé internetového připojení by museli data všech svých klientů archivovat "nejméně 6 měsíců a maximálně 12 měsíců". Náklady v řádech desítek milionů má operátorům platit stát. "Je to další otevírání vrátek k větší kontrole státu nad občanem. O tajných službách v novele nic není, ale jsou tam pro ně otevřená dvířka," říká její kolega ze sdružení Filip Pospíšil. Kromě toho není jasné ani to, jak budou operátoři nové databáze zpracovávat, či kdo k nim na pracovišti bude mít přístup. Data jsou navíc v digitální podobě, a tedy snadno upravitelná. "Je tu proto riziko zneužití," namítá Iuridicum Medicorum. "Samozřejmě je to o trošku méně soukromí, kterého si vážíme. Ale nemůžeme pominout, že tak lze odhalit teroristu nebo člena skupiny organizovaného zločinu a na základě toho jasně odhalit všechny kontakty, které tu měl," tvrdí ministr vnitra Ivan Langer. "Nelze před tím zavírat oči a tvářit se, že to není potřebné," dodává Langer a připouští, že by k informacím měly mít tajné služby přístup, byť to v návrhu není.

I sněmovní výbor pro bezpečnost, stejně jako sdružení Iuridicum Medicorum, podal návrh, ať se v zákoně změní formulace tak, aby bylo zřejmé, že bude mít k datům přístup pouze policie s náležitým soudním povolením. Předseda výboru Bublan s tím sice nesouhlasil, ale byl přehlasován. "Pomocí takových dat například odhalili teroristické atentátníky v Londýně," argumentuje Bublan.

Jeho stranický kolega Jeroným Tejc jde i dál. Podle něj "stojí za zvážení", zda by lidé navštěvující internetové kavárny neměli provozovatelům dávat občanské průkazy či být monitorováni kamerami.

"Do internetové kavárny jdete třeba i proto, že nechcete být identifikován. Je otázkou, jestli by to nemělo být zohledněno v rámci bezpečnosti," říká Tejc. Langer to ale odmítá.


Co o nás úřady budou také vědět

Telefonní operátoři a internetoví poskytovatelé budou muset uchovávat údaje o tom kdo, komu, kdy a odkud telefonoval, posílal e-mail, či jakou stránku prohlížel.
Uchovávat se takto budou i neúspěšné pokusy o spojení. Archivovace je povinná po 6 -12 měsíců. Operátoři musí údaje "bezodkladně" poskytovat orgánům oprávněným k jejich vyžádání (není určeno jakým, pozn. red.)
Kritici zákona požadují, aby to byla výhradně Policie ČR, nikoli tajné služby.
Náklady na uchovávání dat platí státní rozpočet. Vláda neumí roční náklady odhadnout, hovoří se ale o 170 milionech korun ročně.
Zdroj: Úzis, archív HN

080325_03_1.jpg