Jiří Leschtina: Zbije, sváže, zachrání

Představte si, že vás někdo srazí k zemi, nakopne, praští klackem, sváže a prohlásí: Právě jsem vás zachránil - kdybyste šel dál, tamhle je studna, spadl byste do ní. Takové asociace vzbuzuje televizní výlev bývalého policisty Tomáše Čermáka. Zmlácením a spoutáním Kateřiny Jacques při prvomájové demonstraci 2006 jí "vlastně zachránil život", ohrožený neonacisty, proti nimž zpovzdálí protestovala.

Čermák, jehož chvaty, hmaty, údery a kopy vůči Jacques shledal i odvolací soud za oprávněné, je obětí své brutality podivně frustrován. Den po vynesení osvobozujícího rozsudku označil Kateřinu Jacques za zlou a záludnou ženu, která na něj celou akci nastrojila. Pak se pasoval do role jejího zachránce. A nakonec ji vyzývá k omluvě za příkoří, jež mu způsobila.

Nechutný triumfalismus Čermáka je ale jen jedním z neblahých důsledků soudcova rozhodnutí. Ten hlavně svým výrokem zpochybnil naše právo vyjádřit kdykoliv a kdekoliv odpor vůči demonstraci, na níž se hlásají zvrácené a podstatě demokracie odporující ideály. Je to vzkaz, že až příště budou náckové za ochrany policie pochodovat, máme se jim klidit z cesty.

Kateřina Jacques svým protestem hájila principy, na nichž je založen i náš stát. Přesto ji policista neoprávněně zmlátil a soudce ho nechal běžet. Až příliš mnoho anonymních debatérů jásá na internetu nad osvobozením Čermáka a volají po jeho návratu k policii. Jestli to tak dopadne, pak by bylo asi nejlepší do té studny skočit.

jiri.leschtina@economia.cz