Lukáš Čížek: Zelená policie utržená ze řetězu

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) má za úkol dohlížet na respektování zákonných norem v oblasti životního prostředí. Často se ale zdá, že úkolem ČIŽP je udržovat při životě odkaz Franze Kafky, zejména zpřístupnit atmosféru jeho děl jejím převedením do každodenní reality. Tento cíl sice nebyl deklarován, ČIŽP jej ale plní na výbornou. Posuďte sami:

Významný břeclavský podnikatel se pokusil bez povolení zalesnit louku s výskytem chráněné rostliny. Inspekce ochotně uvěřila, že vyorané brázdy se zasetými žaludy neslouží k zalesnění, ani postřik silně ohrožených violek herbicidem nepovažovala za důvod k uložení pokuty. Lesnímu závodu Židlochovice brněnská inspekce bez zaváhání povolila holosečné kácení v "Moravské Amazonii" nad soutokem Dyje a Moravy. Závod Lesů ČR tak vykácel mnoho hektarů ze zbytku nejcennějšího nížinného lesa, který v Česku máme.

Že rozhodnutí zaplatily i zvláště chráněné druhy, dokazují fotografie pokácených dubů s chodbami tesaříka obrovského. A když stejný lesní závod vykácel dvě paseky přímo v rezervaci v lese Kolby na Břeclavsku, udělila mu inspekce pokutu 11 tisíc korun. Za to, že zásah předem neoznámil. Výše i zdůvodnění pokuty jsou směšné. Za pár špatně ořezaných stromů ČIŽP ukládá pokuty až čtvrt milionu korun.

Budiž, není třeba všechno řešit pokutou. Jenže zatímco vůči mocným lokálním hráčům je jihomoravská ČIŽP značně benevolentní, do ruda její inspektory rozpaluje mnohý počin Správy CHKO Pálava. Její zoolog tak dostal pokutu za vstup do rezervace, kterou jeho zaměstnavatel spravuje! A muži, který na objednávku správy v rámci péče o stejnou rezervaci žal na dně vypuštěného rybníka Nesyt trávu, uložila inspekce pokutu 101 tisíc. Z toho dvacet tisíc za neoprávněný vstup! Trávu bylo třeba rychle posekat, ke škodám na přírodě nedošlo. Bohužel však onen pán začal pracovat dřív, než stihl s ochranou přírody podepsat smlouvu.

Vztahy Správy CHKO Pálava a lesního závodu Židlochovice v poslední době nejsou ideální. Uvedená rozhodnutí naznačují, na kterou stranu se ČIŽP staví. Není tedy divu, že ředitel lesního závodu Židlochovice cítí k inspekci vděčnost a veřejně prohlašuje, že: "spolupráce se státní správou je ... dobrá, úřady jsou obsazeny lidmi, kteří mají zkušenosti s lesním hospodařením..." Nebylo by ale vhodnější, kdyby na dodržování zákona o ochraně přírody dohlíželi lidé, kteří mají s přírodou i jiné zkušenosti než ty, které přímo souvisejí s pěstováním kulatiny?

Zatím je prakticky nemožné rozhodování ČIŽP legálně ovlivnit. V první řadě je však třeba dohlédnout na to, aby zaměstnanci inspekce alespoň dodržovali platný správní řád. V jeho druhém paragrafu je zakotvena zásada předvídatelnosti správního rozhodování. V jejím duchu správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. ČIŽP pak nebude sloužit jako klacek v rukou jedné zájmové skupiny.

Autor pracuje v Entomologického ústavu ČSAV