Češi se vyhýbají odpovědnosti

"Při práci s různými národnostmi jsem nabyl pocit, že více než ostatní vyžadujeme jasné zadání úkolu. Zaměstnancům vyhovuje spíše direktivní způsob řízení," říká Tomáš Pardubický, generální ředitel Finep Holding.

To je podle manažerů pozůstatek minulého režimu, který v lidech takové vlastnosti pěstoval.

Češi sice mají dobré vzdělání, umí být nápadití, ovšem jen když se jim chce, nebo jsou pod silným tlakem svého nadřízeného.

Podle výzkumu Vysoké školy ekonomické v Praze dvě třetiny průmyslových podniků uvedly, že pouze jednotliví pracovníci by se mohli srovnávat se svými kolegy v cizině. Čtyři procenta společností dokonce odpověděla, že jejich lidé nejsou konkurenceschopní vůbec.

Tento nelichotivý pohled vyvrací zahraniční firmy, které v Česku masivně investují. "Například zástupci japonských firem oceňují kvalitní české pracovníky a jejich dobrý přístup k práci," říká Radek Schmied, partner z firmy Redbaenk. Nedostatky však zahraniční šéfové vidí v systému využívání, až zneužívání zaměstnaneckých výhod.

Češi totiž často místo práce zůstanou raději doma na neschopence. "Tento problém udávají zahraniční firmy, které působí v Česku dva až tři roky a převzaly domácí společnosti bez vlivu mateřské firmy," dodává Radek Schmied.

Ambice a komunikace

Podle zahraničních šéfů chybí mnoha schopným Čechům "tah na branku." "Proto jsou často vnímáni jako neambiciózní, starající se zejména o to, jestli mají slušný plat, bydlení, víkendovou chalupu a auto, kterým se na ni mohou dostat," říká Lucie Teisler z firmy Anderson Willinger. Další obrovský rozdíl mezi českými a zahraničními zaměstnanci podle ní spočívá v neochotě přebírat zodpovědnost.

Ve styku se šéfy řadoví zaměstnanci neumějí komunikovat. "V Česku buď lidé neřeknou nic, nebo snadno překračují své kompetence," říká Tomáš Klíma, generální ředitel firmy Deceuninck.

A neumějí ani přiznat chybu. Buď ji skrývají, nebo svalují vinu "na okolnosti". Na druhé straně však ani často neví, jak správně prezentovat výsledky a úspěchy své práce. Prošli totiž školami, které je těmto dovednostem nedokázaly naučit. "Ve své praxi se setkávám s velmi šikovnými Čechy. V okamžiku, kdy mají své schopnosti prodat při prezentaci v cizím jazyce, okamžitě ztrácí body. Naopak řada průměrných lidí ze Západu díky jazykovým a prezentačním schopnostem dělá slušnou kariéru," říká Daniel Mareš, generální ředitel DPD CZ.

"U Čechů se často vyzdvihuje jako charakteristická vlastnost kreativita a schopnost improvizace. Tyto dovednosti však používají spíš k osobnímu prospěchu než pro rozvoj firmy," říká Daniel Mareš, generální ředitel DPD CZ.

Cestování? Velký problém

Cestovat denně 50 kilometrů nebo jednu hodinu do práce a stejný čas zpět Češi považují za nepřekonatelný problém. Na Západě je to podle oslovených manažerů naprostá samozřejmost. "Nevýhodou Čechů je stále vysoká míra konzervatismu a neochota měnit bydliště kvůli pracovnímu místu," říká Jiří Báča, ředitel mBank.

"V tomto ohledu výrazně zaostáváme za ostatními východoevropskými zeměmi. Lidé ze Slovenska, Polska nebo Pobaltí jsou na cestování zvyklí. Po uvolnění pracovního trhu v unii odtamtud za prací vycestovala významná část obyvatelstva," vysvětluje Daniel Mareš, generální ředitel společnosti DPD CZ.

Češi přisuzují velkou roli rovnováze mezi osobním a pracovním životem. "Z toho důvodu raději přijmou pozici s kratší pracovní dobou za cenu nižšího finančního ohodnocení," říká Lucie Teisler.

Nastupuje však už generace, která je schopna pracovat intenzivněji než jejich kolegové ze "Západu". "Možná si tak chtějí splnit kariérní sen, dohonit nedostatek příležitostí, které měli v minulosti," říká Jiří Báča. Tito lidé se přitom dokážou výborně přizpůsobit prostředí v zahraničí a obstojí i v náročných podmínkách.

"Považuji české zaměstnance obecně za velmi schopné. Cennou konkurenční výhodu mají v technických oborech," míní Jane Hannah, generální ředitelka společnosti České radiokomunikace.

Čeští pracovníci budou muset v dlouhodobějším horizontu obstát v tvrdší konkurenci s nově příchozími zahraničními pracovníky. Ti jsou ochotni pracovat za srovnatelnou i často nižší mzdu. Možná právě tato okolnost donutí přehodnotit mnohé Čechy jejich zažité postoje k práci a zajímat se o rozvoj své kvalifikace i na nižších postech.