Milan Kubek: Proč odmítáme Julínkův pokus

Základem Julínkovy reformy má být privatizace zdravotních pojišťoven. Jejich majitelé by napříště mohli vlastnit a provozovat zdravotnická zařízení i firmy dodávající léky a zdravotnický materiál.

Takové propojení však může být extrémně nebezpečné pro soukromé lékaře i pro pacienty.

Diktatura pojišťoven

Tak jako v polovině 90. let byly základní podmínkou úspěšného tunelování špatné zákony, potřebuje i dnes ministr Julínek zlikvidovat pravidla upravující nakládání s dvěma sty miliardami, které vynáší zdravotní daň.

Dohodovací řízení o seznamu zdravotních výkonů, tedy o katalogu služeb obsahujícím závazné ceny, již ministr zrušit dokázal. Přestat existovat však mají také obdobná jednání mezi pojišťovnami a zástupci zdravotnických zařízení o rámcových smlouvách, o úhradách za zdravotní péči, o hodnotě bodu i o regulačních omezeních.

Zrušena mají být rovněž výběrová řízení, která dosud musí předcházet uzavřením smlouvy s pojišťovnou. Pojišťovny tak mají získat volnost v rozhodování o tom, jakému zdravotnickému zařízení, kolik a za jakých podmínek budou za služby platit. Síť smluvních partnerů si tedy budou určovat samy v souladu s blíže nedefinovanými požadavky ministerstva na minimální dostupnost péče.

Diktatury pojišťoven se lékaři obávají oprávněně. Individuální jednání institucí disponujících miliardovým kapitálem s drobnými podnikateli (jimž Julínkův zákon dokonce zakáže domlouvat se na minimálních cenách), umožní pojišťovnám platit každému lékaři za stejnou práci různě.

Budou tedy moci zvýhodňovat "svá" zdravotnická zařízení na úkor ostatních. Julínkovy zákony nám soukromým lékařům ale nezaručují ani kontinuitu platných smluv. Pojišťovny by je totiž mohly libovolně vypovídat, a pokud nepřistoupíme na jejich cenový diktát, nemusely by nám proplácet nic než pouze akutní péči.

Vzhledem k tomu, že pojišťovnám - na rozdíl od pacientů - na kvalitě zdravotní péče záležet nemusí, pak budou-li si zdravotnická zařízení konkurovat cenou služeb, povede to ke snižování kvality lékařské péče. A k likvidaci velké části soukromých lékařů.

A tohle vám určíme taky

Ministr Julínek připravil zkrátka reformu na úkor lékařů i pacientů, ku prospěchu pojišťoven a jejich budoucích vlastníků. Těm bude příjmy zajišťovat stát, který bude i nadále nutit občany platit povinné zdravotní pojištění. O výdajích si však vlastníci pojišťoven budou do značné míry rozhodovat sami. A aby maximalizovali zisk, bude jim stačit zdravotní péče co nejlacinější. Kvalita může jít stranou.

Proto ministr odmítá spolupracovat s lékařskou komorou na vytvoření vyhlášky, která by určila nejmenší počet a stupeň kvalifikace zdravotnického personálu pro jednotlivé druhy zařízení. Proto ministerská novela zákona o vzdělávání lékařů počítá s primáři bez potřebné praxe a umožňuje bez odborného dohledu pracovat i lékařům bez kvalifikace. Proto chce ministr zrušit dohled nezávislé profesní komory nad lékaři.

Už jste hráli Monopoly?

Cílem pojišťovnami řízené zdravotní péče nebude opět nic jiného než minimalizace nákladů. Pacient ztratí právo zvolit si lékaře. Pojišťovna vám přidělí praktického lékaře, určí vám, k jakému můžete jít specialistovi, i ve které nemocnici se smíte nechat operovat.

Pokud nebudete spokojen, jistě můžete změnit pojišťovnu, ale pokud jste se vidinou úspor na pojistném a bonusů nechal lapit do této pasti, umožní vám to ministr Julínek až po dvou letech...

Nám lékařům řízená péče znemožní léčit podle svědomí, protože se budeme muset řídit nařízeními pojišťoven, které budou určovat na jaké léky, jaká vyšetření či jaký typ operace má ten který pacient nárok. Výsledkem bude snížení kvality zdravotní péče, ztráta autonomie lékařů a existenční likvidace těch soukromníků, kteří nepřistoupí na pravidla monopolů.

Pud sebezáchovy

Občané již začínají tušit, že se chystá něco podezřelého, proto se je ministr Julínek snaží uchlácholit slibem, že zisky zdravotních pojišťoven budou limitovány. A že jejich majitelé budou mít povinnost se o ně dělit s pojištěnci.

Sliby chyby. Skutečné kouzlo, jak díky Julínkově experimentu (který nemá v Evropě obdoby) zbohatnout, spočívá totiž právě v oné možnosti vlastnit současně pojišťovnu i zdravotnická zařízení.

Pojišťovny pak totiž ani vydělávat nemusí. Milionové zisky na úkor pacientů i lékařů budou vytvářet zdravotnická zařízení s nimi ekonomicky provázaná. A právě díky tomuto majetkovému propojení a absenci pravidel zajišťujících férovost hospodářské soutěže, promění tato Julínkova hra Monopoly většinu soukromých lékařů v levnou pracovní sílu.

Česká lékařská komora je ze zákona garantem kvality lékařské péče, který rovněž hájí profesní zájmy lékařů. Proto nemůžeme s likvidační "reformou", jakou připravuje ministr, souhlasit. To není politika, to je pud sebezáchovy.

Autor je prezidentem České lékařské komory