Developeři boří průmyslové památky

- Pražský industriál padá za oběť developerským projektům.

- Zájem o něj přitom v Česku roste: vycházejí i speciální průvodce.

Cihlové budovy s vysokými okny rámují kolejiště na železničním nádraží Praha-Bubny. Areál, jehož část je památkově chráněná, svou oprýskanou industriální poetiku zřejmě brzy ztratí.

Majitel pozemků pod nádražím, developerská společnost Orco, požádala Ministerstvo kultury o vynětí většiny chráněných budov z památkového fondu.

"Magistrát i památkový ústav s tím souhlasí, několik budov už jsme proto z režimu památkové ochrany vyřadili," říká Jiří Vajčner z odboru památkové péče Ministerstva kultury.

Nádražní budovy byly prohlášeny za památky teprve před několika lety. Památkový ústav tehdy jejich zapsání do fondu podporoval.

"Hodnotu, pro kterou byly prohlášeny za kulturní památky, od té doby neztratily," říká Benjamin Fragner, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví, který se zrušením památkové ochrany nesouhlasí.

Zbyla jenom fasáda

Fragner doufá, že bubenské budovy neskončí stejně jako Ringhoferova továrna na Smíchově, z níž dnes stojí jenom čelní zeď. Podobně skončila i někdejší Pražská akciová tiskárna v Opletalově ulici.

Další z ohrožených pražských industriálních památek je Masarykovo nádraží. Na jeho místě by měla podle plánů magistrátu vyrůst nová ulice s administrativním a nákupním centrem.

Od poloviny devadesátých let se přitom jednalo o možnosti, že komplex zůstane v původním stavu a stane se muzeem. Odborníci na industriální dědictví o jeho architektonické hodnotě vůbec nepochybují.

"Komplex nádraží si do dnešní doby v plné funkční způsobilosti a živosti uchoval všechny své složky," píše Josef Štulc v právě vydané knize Průmyslové dědictví.

Do podzemí radnice

Čerstvě vydaná publikace o industriálním dědictví je dalším z počinů, které ilustrují nárůst zájmu o tento druh architektury. Kromě ní už u nás vyšly i dva průvodce po průmyslových památkách.

Knihy Pražský industriál a Industriál libereckého kraje podrobně představují nejen chráněné průmyslové památky, ale i ty, které v žádném fondu zapsány nejsou.

V historickém centru Prahy autoři posílají čtenáře třeba do novoklasicistní Zengrovy transformační stanice na Malé Straně, ke vstupu do městské kanalizace pod Staroměstskou radnicí nebo do pivovaru U Fleků.

Staropražský pivovarský dům nejenže slouží svému původním účelu, ale vnitřní zařízení včetně kvasné nádoby a varné vany je kopií původního vybavení ze začátku dvacátého století.

Zatímco knize o industriálu v hlavním městě dominují především mosty, pivovary, tiskárny a vodárenská zařízení, liberecké vydání je přehlídkou více či méně zachovaných skláren, textilek a přádelen.

Nedávno opraveno

Část industriálních staveb v libereckém regionu se sice změnila ve sklady nebo byla stržena, některé průmyslové památky ale vypadají jako nové.

Například železniční viadukt v Rychnově u Jablonce nad Nisou prošel rekonstrukcí v roce 2004. Devítiobloukový most klenoucí se nad řekou Mohelkou zdobí stejná korunní římsa a pilíře obložené břidlicí jako v roce 1895, kdy byl postaven.

Téměř v původním stavu se zachoval také komplex přádelen a tkalcoven Franze Schmitta v Semilech. Nad vodou se zde tyčí světlá třípatrová budova, v níž se dochovaly ringhofferovské kotle a hlavní pohonná hřídel, kterou dříve roztáčel nedaleký náhon.

Na severu Čech se dokonce podařilo propojit několik přeživších výroben a vytvořit sklářskou cestu vedoucí z Turnova přes Železný Brod.

Její součástí je i jedna z nejstarších fungujících skláren u nás. Sklářskou huť v Harrachově na začátku osmnáctého století založil huťmistr Elias Müller a dnes je zde kromě sklářské výroby i minipivovar a hotel.

Turistické využití průmyslových objektů je populární v zahraničí. Zřejmě nejslavnějším příkladem je pařížské Musée Orsay, které vzniklo rekonstrukcí nádraží.

Francouzský úspěch naposledy inspiroval architekty v maďarské metropoli. Plynárnu na budapešťském předměstí Óbuda chtějí přestavět na muzejní čtvrť.

www.ihned.cz/pospechova

Bliží se konec industriálu?