Jan Hamáček: Svět se silným Ruskem je bezpečnější

Předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček patří do generace sociálních demokratů, pro kterou je i pakt mezi Zemanovou ČSSD a Klausovou ODS historií. V rozhovoru pro HN vysvětluje postoj sociálních demokratů k rusko-gruzínskému konfliktu. Mluví o svém pohledu na komunismus a také o prezidentských vyhlídkách Miloše Zemana.

HN: K rusko-gruzínském konfliktu se vyjádřil kdekdo, jen prezident a hlavní opoziční strana na svých stránkách mlčí. Jaký je tedy názor ČSSD?

Několik mediálních vystoupení jsem měl, po konzultaci s Lubošem Zaorálkem a panem předsedou Paroubkem, který je teď na dovolené. Naše pozice je taková, že v této chvíli (rozhovor proběhl ve středu 13. srpna večer) je třeba zastavit boje, stáhnout jednotky na pozice před 7. srpnem a umožnit politické řešení krize.

HN: Je těžší formulovat postoje ČSSD, když je předseda zrovna na dovolené ?

Samozřejmě by bylo ideální, kdyby se k této věci mohlo vyjádřit kompletní politické grémium. Ale nemám pocit, že by to finální stanovisko bylo zásadně odlišné.

HN: Řekl byste, že se ztotožňujete s postoji ministerstva zahraničí?

V drtivé většině myslím ano, byť se můžeme bavit o nuancích. Jeho postoji rozumím tak, že volá po stejných věcech jako my.

HN: Ministr říká, že Česko podporuje Gruzii, posílá jí pomoc, připomněl invazi z roku 1968 a vyzval ke stažení ruských vojsk. To jsou nuance, jež vidí ČSSD jinak?

To chápu spíš jako osobní stanovisko ministra. Neříkám, že s ním mám problém, ale formuloval bych to jinak. Celý konflikt vznikl proto, že Gruzie ostřelovala správní centrum Jižní Osetie. Byť to třeba byla reakce na tamní provokace, byla nepřijatelná. Že potom přišla neadekvátní reakce Ruska, je jen v logice roztáčející se spirály.

HN: Gruzie tedy není oběť, ale viník?

Kavkaz je stejně jako Balkán historicky tak složité teritorium, že nelze říkat - ti mají pravdu a ti ne. Chápu rozhořčení Ruska nad ztrátami na životech ruských občanů v Jižní Osetii. Jakmile operace přesáhla hranice Osetie, podkopává to argument ruské strany, že hlavním cílem je ochrana obyvatel.

"Nové americké století" naštěstí nepřijde

HN: Co když jsou Putinovi Osetinci lhostejní? Jak píše Robert Kagan: vše, co Putin dělá od Balkánu přes střední Evropu po Gruzii, je součást plánu na obnovu ruské velmoci.

V Jižní Osetii je většina obyvatel s ruským pasem a asi žádný stát nemůže přihlížet, jak jsou zabíjeni jeho občané. Neakceptovalo by to ani ruské veřejné mínění.

Souhlasil bych, že současnou ruskou elitu charakterizuje snaha o návrat do pozice velmoci.

HN: Necítíte v tom pro Českou republiku ohrožení? I střední Evropa je z pohledu Moskvy bývalá sféra vlivu.

To si nemyslím. Čeho bych se bál víc, je svět, ve kterém udávaly tempo pouze Spojené státy jako hegemon bez jakékoli kontroly.

Multipolární svět přináší vzájemné vyvažování a je tím do jisté míry bezpečnější než svět, ve kterém má jediný stát pocit, že si může dovolit všechno.

HN: Spojené státy tedy nekoriguje jejich politický systém s Kongresem a justicí, média a sami Američané? Svět, kde vedle silné Ameriky bude i silné Rusko a Čína, je podle vás lepší?

A silná Evropská unie. To si myslím.

HN: Tak jinak. Jak svobodná jsou podle vás v Rusku média?

Z mých zkušeností z Ruska nepříliš. Četl jsem Ruský deník Anny Politkovské a není to nic veselého.

HN: Co politická soutěž? Je strana Spravedlivé Rusko, s níž jednáte, skutečně sociálnědemokratickou opozicí, nebo je to prokremelská stafáž?

Takto: já nejsem žádný obdivovatel ruského režimu. Jsem rád, že žiju v systému, který lze narozdíl od Ruska nazvat demokracií. U Spravedlivého Ruska samozřejmě na začátku byla poptávka Kremlu po levicové straně. Je pravda a zdá se zarážející, že v zahraničních otázkách drží Spravedlivé Rusko linii Kremlu. To ovšem dělá i ruská komunistická strana. Spravedlivé Rusko chce být opozicí spíš v otázkách domácí politiky.

HN: Třeba že se mají zvýšit důchody.

Můžete to i takto zjednodušit, nicméně putinovské Jediné Rusko by na standardní škále bylo pravicovou stranou se vším všudy a Spravedlivé Rusko se snaží vyplnit prostor na levici. Pokud to myslí vážně s integrací do Socialistické internacionály, bude muset dodržovat jisté základní hodnoty, mít mechanismy vnitrostranické demokracie. A pak se ukáže, jestli bude ochotno se reformovat a třeba i trochu odklonit od Kremlu.

HN: Míra občanských svobod se v Rusku zvyšuje, nebo snižuje?

Je nesporně nižší než za Jelcina.

HN: Co říkáte na vliv ruského státu v ekonomice?

V první fázi asi zafungoval, ale z návštěv mám pocit, že to přináší řadu problémů spojených s jakýmkoli státním řízením ekonomiky.

V Rusku je tendence centralizovat celá ekonomická odvětví, budovat národní superšampióny. Ve srovnání s tím se Čína taky snaží o řízení ekonomiky, ale vytváří aspoň omezené konkurenční prostředí. Třeba v letecké dopravě nemá jeden Aeroflot, ale víc společností, které si jakžtakž konkurují.

Já samozřejmě nechci ani jeden z těchto modelů, jsem zastáncem tržní ekonomiky, ale čínský model mi přijde efektivnější než ruský.

HN: A jak to, že z toho všeho vyvodíte závěr, že silné Rusko je pro nás lepší než slabé? A že nehledáte způsob, jak takové Rusko vyvažovat, ale jste rád, že vyvažuje Ameriku?

Když takový národ ponížíte, zatlačíte do kouta, jen oddalujete moment, kdy tam vzniknou snahy si mocenskou pozici stejně dobýt a může to být horší a bolestivější. Doba, kdy mohl existovat jediný hegemon, je tak či tak pryč. Ekonomický vzestup Číny, Indie i - díky ropě a plynu - Ruska je neoddiskutovatelný. Spoléhat, že lze Rusko a Asii zatlačit do kouta, to je největší omyl tezí o "novém americkém století".

První čtyři třídy mě vybavily do života

HN: V čem je pro vás výhoda a v čem nevýhoda, že vám v roce 1989 bylo jen jedenáct let?

Handicap je samozřejmě v tom věku. Někdy to člověk cítí, dává se mu najevo, že je příliš mlád.

HN: Měl jsem na mysli, jaký má vliv, že jste téměř nezažil komunismus.

Řekl bych, že moji generaci nestihli komunisté zkazit. Zároveň byl ve škole ostřejší režim, naučil nás respektu k autoritám.

HN: Vy považujete za výhodu, že jste zažil tuhou kázeň tehdejších škol?

Nechci adorovat komunistické školství, ale když je porovnávám s tím, čím musejí procházet učitelé v dnešních školách... Vštípilo nám to jakýsi řád chování. Ty první čtyři třídy mě vybavily do života.

HN: Co pro vás znamená spojení "vyrovnání s minulostí"?

Asi každý člověk má v sobě otázky typu "tati, mami, co jste dělali v té době..."

HN: Rodiče byli ve straně a vy jste jim to pak vyčetl?

Byli. Ale já se vždycky bráním se kategorickému hodnocení jiných. Člověk neví, jak by se v takové situaci zachoval. Neumím to soudit.

HN: Když se připomíná rok 1968, je pro vás ještě v něčem oslovující? Nemyslím teď tehdejší film a literaturu.

Socialismus s lidskou tváří se nejspíš udržet nemohl, narážel by na ekonomické limity, protože tržní ekonomika a socialismus nejdou dohromady. Nebo to produkuje komunismus s čínskými prvky.

Když dneska slyším srpen 1968, první, co mě napadne, je beznaděj. Deziluze lidí, kteří tehdy věřili, že to má smysl, že systém je reformovatelný, a po invazi propadli deziluzi a rezignovali.

HN: Rok 1968 se dá vyložit i jinak, jako vzpomínka na odpor. Tanky ještě nebyly konec, ten přišel v srpnu 1969. A malá skupina, pozdější Charta 77, se nevzdala nikdy.

Ale v 70. letech mlčící většina rezignovala. Někteří aktivně budovali komunismus, někteří kolaborovali s StB, většina rezignovala, protože zažila beznaděj.

S těmito komunisty bych vládnout nechtěl

HN: Bude příštím prezidentem Miloš Zeman? Hlasoval byste pro něj?

Kdyby byl kandidátem ČSSD ano. Jestli se mě ptáte, zda bude prezidentem, říkám ne. A doufám, že prezident bude volen přímo.

HN: Svým způsobem je pro vás historií i období 1998 - 2002, kdy jste ještě v aktivní politice nebyl. Co pro vás znamená Zeman?

Byl jsem členem Mladých sociálních demokratů, s Milošem Zemanem jsem se občas potkal. Je to člověk, jemuž ČSSD vděčí za to, že se stala jednou z hlavních stran. Je asi bez diskuse, že výsledky jeho vlády jsou s odstupem času pozitivní, minimálně ekonomicky.

HN: Čekáte, že budete po roce 2010 vládnout ve středolevé koalici?

Myslíte s komunisty?

HN: S lidovci nebo zelenými. Říkat koalici ČSSD-KSČM "středolevá" by mě nenapadlo.

Je to dost daleko, ale kdybych si měl vybrat z velké koalice, menšinové vlády, koalice s komunisty nebo vlády s menšími stranami, dám přednost poslední variantě. Je nejlogičtější i nejpřirozenější.

HN: A když už jste to načal - budete někdy vládnout s komunisty?

Doufám, že s těmito ne. Oči mi otevřela prezidentská volba. Před ní jsem měl pocit, že v komunistické straně je nějaká vůle se reformovat. Teď jsem tu naději tak trochu ztratil.

Jan Hamáček (29)

Sociálnědemokratický poslanec a šéf Zahraničního výboru sněmovny po absolutoriu mladoboleslavského gymnázia nedokončil studium překladatelství a ekonomie na FF UK. Nyní studuje na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů.

Jan Hamáček mluví anglicky a španělsky, ovládá i základy několika dalších evropských jazyků. Je ženatý, má syna.