Češi Rusům rok '68 neodpustili

- Průzkum pro HN ukázal, že se Češi s invazí nevyrovnali

- Většina lidí nepovažuje za demokratickou zemi ani současné Rusko

Ani čtyřicet let, které zítra uplynou od sovětské invaze do Československa, nestačilo na to, aby Češi Rusům odpustili. Podle exkluzivního průzkumu agentury STEM pro Hospodářské noviny si téměř dvě třetiny lidí myslí, že Rusku ještě odpouštět nemáme.

"Z průzkumu jasně vyplynulo, že srpen 1968 není pro Čechy přežitou záležitostí. Je vidět, že jsme se s touto kapitolou našich dějin nevyrovnali," říká ředitel STEM Jan Hartl.

Chladný odstup vůči východní velmoci není však dán jen historicky: podle většiny lidí totiž ani dnešní Rusko není demokratickou zemí a čtyřicet procent z nich se i dnes obává, že by Rusko mohlo Českou republiku přímo ohrozit.

Strach z Ruska je v české společnosti hluboce zakořeněný. "Obavy, jež byly naměřeny v tomto výzkumu, korespondují se staršími výsledky. Například velmocenských ambicí Ruska se obává skoro polovina obyvatel," říká Petr Václavík ze STEM.

Podle dřívějších výzkumů si dvě třetiny Čechů také myslí, že Evropě hrozí z Východu nebezpečí.

"Hrozba je reálná. Nejvyšší představitelé ruské armády přece řekli, že když bude na našem území umístěn americký radar jako součást společné protiraketové obrany, namíří na nás rakety. A to už nemluvím o tom, že jsme ohroženi po ekonomické stránce," argumentuje bývalý velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský.

Rusko už přitom v minulosti ekonomický nátlak na Českou republiku vyvinulo. Po podpisu smlouvy o umístění radarové základny v Brdech na několik dní omezilo dodávky ropy do Česka.

Podle jiných odborníků ale Česku bezprostřední riziko nehrozí.

"Pokud je tu riziko, pak nebude hrozit selektivně pro Českou republiku, ale pro celou Evropskou unii. Myslím, že v tento okamžik žádné bezprostřední riziko neexistuje," uvedl politolog Michael Romancov.

Vztah Čechů k Rusku se v posledních letech postupně zlepšoval. V průzkumu HN se ale negativně odrazil současný konflikt mezi Ruskem a Gruzií.

Většina Čechů v průzkumu uvedla, že podle nich za konflikt na Kavkaze může Rusko.

"Česká veřejnost se postavila mírně na stranu Gruzie, poměrně velká část ale uvedla, že vinu na konfliktu nesou obě strany," vysvětlil šéf agentury STEM Hartl. Že je viníkem Gruzie, si myslí čtvrtina lidí.

Podobně jako Ruska se lidé obávají i jiných velkých států.

"Česká veřejnost se znepokojením sleduje i velmocenské ambice ostatních zemí. Od války v Iráku jde i o Spojené státy, které podle názoru obyvatel představují o několik procent větší vojenské nebezpečí ve světě než Rusko. Největší nebezpečí však lidé vidí v radikálních islámských státech a Severní Koreji," uvedl Václavík ze STEM.

Konflikt na Kavkaze podle sociologů navíc mírně ovlivnil i přístup lidí k výstavbě americké radarové základny v Brdech. Podle průzkumu HN jeho výstavbu podporuje 41 procent lidí.

"To, co Rusové udělali v Gruzii, je v zásadě opakováním stejného imperiálního pokusu, jaký udělali v roce 1968 proti nám. Důvody útoku jsou zdánlivě jiné, ve skutečnosti jde o stejný princip," vysvětluje Dobrovský.

I když průzkum agentury STEM ukázal, že Češi mají k Rusům přinejmenším rezervovaný vztah, v byznysových vztazích obou zemí se to neprojevuje.

Zatím největší obchodní propojení obou zemí by mohlo vzniknout v případě, že by ruská letecká společnost Aeroflot koupila ČSA, který chce prodat vláda.

Rusové už definitivně potvrdili, že o nákup mají zájem.

"O ČSA se zajímáme nejvíce. Jsou dobré v oboru a vykazují dobré výsledky. Zúčastníme se tendru, který bude zřejmě příští rok," uvedla pro rakouské Die Presse mluvčí Aeroflotu Irina Dannenbergová.