Solární elektrárny mají oživit saharskou poušť

- Ambiciózní projekt vytvoří uprostřed pouště zelené oázy, které budou zásobovat daleké okolí energií, potravinami i pitnou vodou

Rozsáhlé skleníky, které využívají k zavlažování odpařenou mořskou vodu, zaručí sklizeň několikrát v roce. Solární elektrárny vyrobí uprostřed saharské pouště tolik energie, že se bude vyvážet do Evropy.

Ambiciózní projekt Sahara Forest, který už ve zkušebním režimu existuje v kanárském Tenerife, dále v Ománu a Spojených arabských emirátech, by měl změnit rozsáhlé plochy saharské pustiny v prosperující oázy.

Nápad se zrodil jednoduše. Planetu pokrývají rozsáhlé pouště a ještě rozsáhlejší hladiny oceánů.

Proč nezkusit z takové konstelace něco vytěžit?

Mezinárodní tým architektů a inženýrů chce v poušti instalovat obří kolektory, které za pomocí sofistikovaného systému zrcadel koncentrují sluneční paprsky a ohřívají vodu, která pohání turbíny.

Plocha okolo se zazelená nově vysázenými ovocnými sady a skleníky s čerstvou zeleninou. Díky kondenzované mořské vodě odpadnou obvyklé starosti s hledáním pramenů a vrtáním studní ve velkých hloubkách.

Energie ze solárních panelů se využije i k ochlazování teploty ve sklenících.

"Rostliny potřebují světlo, kterého budou mít dostatek, nevyhovuje jim ale příliš vysoká teplota," vysvětlil listu Guardian Charlie Paton, jeden z autorů odvážného projektu. Od určité teploty přestávají rostliny růst. Proto bude do skleníků vháněn vlhký studený vzduch, který uvnitř ochladí teplotu o desítky stupňů Celsia, ve srovnání s venkovním prostředím. Ve sklenících tak bude zajištěna i stabilní vysoká vlhkost. "V takových podmínkách se pěstovaným plodinám úžasně daří," říká Paton.

Jeho tým si již ověřil, jak se tyto příznivé podmínky promítají do vysokých výnosů. Na zkušebním zařízení na Tenerife už sklízejí vypěstované okurky, rajčata a papriky.

A cena inovativního projektu? Podle inženýrů, kteří se podílejí na projektu, by 20 hektarů skleníků s odpovídající sluneční elektrárnou mohlo přijít zhruba na 80 milionů eur.

Londýnský architekt Michael Pawlyn, který se dlouhodobě zabývá podobnými projekty, považuje symbiózu sluneční elektrárny (technologie se nazývá CSP) s intenzivním pěstováním plodin ve sklenících za ideální kombinaci.

"Tyto technologie se hodí do prostředí s vysokými teplotami, do suchých vyprahlých pouští," řekl novinářům. Technologie CSP dává vzniknout velkému množství tepla, které se využívá při odpařování mořské vody.

Naopak potřebuje velké množství čisté vody, kterou dostává zpět. Použije ji k čištění zrcadel.

Čisté vody přitom vznikne asi pětkrát více, než tato technologie vyžaduje. Zbytek se tedy využije na intenzivní závlahu vně skleníků. Tak vznikne v celé oblasti příjemné vlhké mikroklima. Okolo pásu skleníků se tak mohou pěstovat plodiny, ze kterých se dá získat biopalivo.

Tím výčet pozitiv nekončí. Paton se domnívá, že nová technologie by byla ideální pro vyprahlá místa s intenzivním pěstováním zeleniny, jako třeba v Almerii na jihu Španělska.

Skleníky tam zabírají tisíce hektarů plochy, spotřebovávají velké množství stále cennější vody. Neustálým odčerpáváním se stává půda čím dál víc slanější, takže přestává být vhodná pro pěstitele. Je to začarovaný kruh, který by mohla pomoci rozetnout právě zmíněná technologie.

Zájem o projekt už projevily bohaté ropné státy z oblasti Perského zálivu. Mají rovněž chuť podílet se na financování stavby.

"Země, jako je Omán, znehodnotily velké plochy půdy intenzivním odčerpáváním vody," říká Paton. "Kouzlo projektu Sahara Forest je v tom, že tento nepříznivý trend by se mohl zvrátit.

Technologii oceňuje i Neil Crumpton ze sdružení Přátelé Země. "Pokud touto technologií zastavíme jedno procento světových pouští, získáme zhruba pětinu celkové světové spotřeby energie," odhaduje.

SOLÁRNÍ ŘEKA NA SAHAŘE. Autoři návrhu počítají s širokým pásem zalesněného území, s velkými kolektory k výrobě ekologické energie a prostornými skleníky se stabilní teplotou.