Přístroj může znamenat převrat, říká český vědec

Čeští vědci se v rámci projektu obřího urychlovače jaderných částic LHC podíleli na některých experimentech. Podle profesora Jiřího Chýly z Fyzikálního ústavu AV ČR mělo Česko největší podíl na experimentu ATLAS.

HN: Co si vědci od LHC slibují?

Odpovědi na několik zásadních otázek, které si dnešní fyzika elementárních částic klade:

* Existují i jiné částice a síly, než ty, které dnes známe?

* Jsou základními objekty mikrosvěta částice, nebo složitější objekty, jako jsou například struny?

* Má prostor více dimenzí než ty tři, které jsme schopni našimi smysly vnímat?

Je řada teoretických modelů a konstrukcí, které se snaží na tyto otázky odpovědět, ale konečné slovo budou mít experimenty, doufejme, že právě ty na LHC. LHC bude přitom na dlouhá léta - 10 až 20 let - jediným místem, kde bude možno tyto otázky experimentálně zkoumat.

HN: Co přinese pro kosmologii a poznání struktury hmoty?

Osobně považuji za prvořadé pátrání po existenci tzv. supersymetrických partnerů dnes známých základních stavebních kamenů hmoty. LHC má parametry potřebné k odpovědi na tuto klíčovou otázku.

HN: Čím se LHC liší od svých předchůdců?

Má daleko vyšší energii a intenzivnější svazky srážejících se částic. V současné době největší podobný urychlovač je ve Fermiho laboratoři u Chicaga a má sedmkrát nižší energie a asi desetkrát menší intenzitu svazků.