Urychlovačem prolétly první paprsky

- Obří fyzikální zařízení u Ženevy zažilo úspěšný start

- Vědci doufají, že si ověří své představy o fungování vesmíru

"Toto je lehké škytnutí, ještě ne ta hlavní věc," popsal skromně novinářům první operaci obřího urychlovače jaderných částic Rudiger Schmidt, jeden z šéfů týmu vědců, kteří připravili jeho úspěšný start. Dosud největší zařízení ke zkoumání nejmenších částic ve vesmíru bylo spuštěno včera v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici nedaleko Ženevy.

Fyzici na celém světě doufají, že obří urychlovač částic, známý pod anglickou zkratkou LHC (Large Hadron Collider), poskytne odpovědi na základní otázky stavby vesmíru. V sedmadvacet kilometrů dlouhém tunelovém okruhu se včera prohnal paprsek protonů postupně v obou směrech. To je základní podmínka, aby bylo možné uskutečnit dlouho očekávané pokusy: srážku dvou svazků protonů pohybujících se rychlostí blízkou rychlosti světla. Na krátký okamžik by měly vzniknout podmínky, které existovaly těsně po vzniku nynějšího vesmíru, takzvaného Velkého třesku.

Dva paprsky, které včera úspěšně absolvovaly okruh tunelem v obou směrech, jsou prvním krokem na cestě k pokusům, které by vědcům přiblížily podstatu hmoty. "Nevím, jak dlouho to bude trvat," řekl vedoucí celého projektu Lynn Evans, který se i na včerejší slavnost dostavil v džínsách a sportovní obuvi. "Ale podle toho, co jsme dnes zažili, by to mohlo jít rychle. Nesmíme však zapomínat, že je to velice složité zařízení," dodal. Součástí obřího urychlovače je například tisícovka magnetů, které pomáhají usměrňovat paprsky miniaturních částic na okružní dráze.

Od pokusů v podzemí nedaleko Ženevy si vědci slibují potvrzení existence částice zvané Higgsův boson. Její existenci předpověděl před čtyřiceti lety britský vědec Peter Higgs, podle kterého právě tato částice umožňuje přeměnu temné hmoty a temné energie v hmotu, jako jsou galaxie, plyny, hvězdy, planety. Podle fyziků představuje tmavá hmota 96 procent našeho vesmíru.

Na výsledky experimentů čeká napjatě i samotný Peter Higgs. Podle něj mohou prověřit platnost dosavadních představ o základech fungování vesmíru. "Higgsův boson dosud existuje jen na papíře, kdyby neexistoval, tak už bych ničemu nerozuměl," svěřil se britský fyzik francouzskému listu Le Monde.

Pokusy se základními částicemi vesmíru nevzbuzují pouze nadšení. Kritici projektu vyslovili obavy, že při srážkách paprsků v obřím urychlovači může vzniknout malá černá díra, která by mohla postupně pohltit celou zeměkouli. Zpráva Evropské laboratoře jaderného výzkumu však existenci takového rizika popřela. "Během miliard let příroda na Zemi vygenerovala tolik srážek vesmírných částic, které odpovídají milionům pokusů na urychlovači - a naše planeta stále existuje," uvádí zpráva.

Obyvatele městečka švýcarského Meyrin, které je obřímu urychlovači nejblíže, zprávy o pokusech v podzemí příliš nezneklidňují. "Vedení radnice nedostalo ani tu nejmenší stížnost," sdělil její mluvčí Jean-Pierre Burgi.

Oslovení obyvatelé většinou zachovávají klid. "V roce 2000 někteří lidé mluvili dokonce o konci světa a nic se nestalo. Jeden známý mi sice vyprávěl o černé díře, ale já tomu nevěřím," řekl listu La Tribune de Geneve prodavač nábytku Paul Tenday. Dělník Albert Aymon se na pokusy těší: "Konečně jednou něco neobjeví jen Američani nebo Rusové."

Video si můžete prohlédnout na http://video.ihned.cz