Yasser Khalil: Nový internet zbavuje Egypťany dědičného strachu

Žijeme za vrstvami strachu, které halí slunce svobody vycházející nad Egyptem do temnoty. Země, v níž žije více než 75 milionů obyvatel, se v temnotě zmítá již od puče v roce 1952.

Hned, jak se prezident Mubarak uvelebil na trůnu, začal se poohlížet po mocné holi v podobě bezpečnostních složek, které bývají povolávány k potlačení demonstrací, stávek i nepokojů.

"Egyptské bezpečnostní složky mají okolo 1,4 milionu příslušníků. A jejich brutalita při potlačování nepokojů, je již legendární," řekl 30. dubna 2008 v rozhovoru pro časopis FrontPage John R. Bradley, autor knihy Egypt: Země faraonů na pokraji revoluce. "A tihle spratci neváhají kvůli nepodložené krádeži balíčků čaje zbít, znásilnit, či dokonce zabít malé kluky, evidentně jen tak pro zábavu, jen aby dokázali, že na ně může být při potlačování pouličních nepokojů spoleh," dodal.

V zemi je od vražedného atentátu na tehdejšího prezidenta Anwara Sadata ze dne 6. října 1981 vyhlášen výjimečný stav, který umožňuje policii a armádě zatýkat osoby bez důvodu.

Prezident Mubarak při budování nadvlády nad Egyptem znásilnil i ekonomiku a docílil tak vyhubení střední třídy. V zemi dnes podle údajů OSN žije 23 % obyvatel pod hranicí bídy a podle více než 42 % za méně než dva dolary na den, posiluje strach i samotná chudoba.

Mubarak navíc ovládl i média a s jejich pomocí formuje veřejné mínění. Zavedl cenzuru a omezil svobodu slova. Loni se v konkurenci 169 zemí Egypt umístil na žebříčku svobody tisku na 146. místě.

Ozbrojené složky, neexistence střední třídy, chudoba a absence svobodného tisku, to vše po desetiletí přispívalo k vytvoření prostředí, ve kterém se lidé bojí účastnit politického života či bojovat s korupcí. Toto zkažené prostředí tak jen utvrdilo Mubarakovu moc.

V Egyptě sice bylo na konci roku 2007 registrováno 24 politických stran, obyčejní Egypťané však o většině z nic nemají ani potuchy. Mubarak také vyštval ze země všechny svoje možné nástupce. Vyklizená politická scéna dopomohla Husnímu Mubarakovi v roce 2005 k pátému znovuzvolení prezidentem na dalších šest let.

Jiskry naděje

Od roku 2004 však Egypťané přece jen začínají žádat reformy, zahájení boje s korupcí, svobodu slova a ukončení výjimečného stavu. A vystupují proti předání vlády do rukou prezidentova syna Gamala. Kde se vzal ten zlom? Velkou roli sehrály technologie. Desítky, možná stovky tisíc obyčejných lidí si na svých blozích a internetových fórech - či prostřednictvím SMS zpráv - konečně svobodně vyměňují názory na politiku.

Například jen na portálu Facebook jsou zaregistrovány desítky opozičních skupin, z nichž ta nejaktivnější má přes 70 000 členů. Tuto skupinu se nepodařilo zrušit ani po té, co byla její zakladatelka zatčena. Naopak, na jejích stránkách se objevilo přes 100 tisíc komentářů a poznámek.

Podobně je na tom i hnutí, jehož členové rozeslali miliony posměšných SMS zpráv, v nichž poukazují na neschopnost vlády reagovat na určité události v zemi.

Tyto a podobné aktivity inspirovaly mnohé obyvatele Egypta, kteří si ve vrstvách strachu začali vytvářet vlastní prostor.

Inspiraci našli i bojovníci za dodržování lidských práv, kteří v době neustále se zvyšujících cen začali demonstrovat za zvýšení svých platů. A dokonce i cestující z mikrobusů se začali domáhat od řidičů, již si za jízdu účtovali více, než jak bylo uvedeno v ceníku, aby je v takových případech zavezli zpět a vysadili na původní zastávce.

Čekání na hrdinu

Ještě v nedávné minulosti se Egypťané takovýmto situacím raději zdaleka vyhýbali. Dnes sice už strach nemají, nicméně jsou ve svých jednáních stále velmi opatrní a raději čekají na hrdinu, který je dovede k velkým změnám.

Mám sice za to, že tento postoj není vůbec dobrý, protože odevzdanost člověku, který zemi od tyrana osvobodí, z něj časem tyrana nakonec učiní. Stávající boj proti dědičnému strachu však v dobrém přetváří egyptskou společnost a její členy.

A ti věří, že jednou přijde den, kdy budou moci svobodně a beze strachu zvolit či rozpustit vládu tak, jak je to běžné jinde.

Autor je egyptský výzkumník a novinář. Do Prahy přijede jako účastník letošního ročníku konference Forum 2000