Vnitřní trh EU představuje v současnosti největší ekonomický prostor na světě. Není třeba opakovat známé údaje o výkonnosti evropského hospodářství, abychom mohli říci, že přes své prvenství poněkud zaostává v produktivitě. Tvůrci evropských politik se tak oprávněně obávají o evropskou konkurenceschopnost v sílící globální soutěži.
Ačkoliv se postupně odstraňují další a další bariéry, zůstává zatím evropský trh především souborem národních hospodářských systémů. Evropská unie a s ní i liberálně smýšlející členské státy, k nimž Česká republika bezpochyby patří, tedy stojí před zásadní výzvou: jak zaručit, aby v budoucnu ztratily na významu hranice, které oddělují rozdílná právní prostředí členských států?
Nalézt správné odpovědi, a to čím dříve, tím lépe, je v dnešním globalizovaném světě naprosto klíčové. Evropská unie se pokouší dostihnout USA v růstu produktivity práce a k tomu bude potřebovat intenzivnější zapojení nových technologií ve službách (především finančních a obchodních) a také ve výrobě zboží. Ke snížení nákladů firem a podpory jejich efektivního hospodaření bude proto nezbytné, aby padly bariéry vnitřního trhu, které volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb stále omezují. Usnadní se tím život těm, kteří se rozhodnou překročit národní hranice a hledat nové obchodní příležitosti a zvýšená konkurence se pozitivně projeví i v peněženkách evropských občanů.
Konkrétní snahy o vylepšení podnikatelského prostředí mohou mít různou podobu - kromě legislativních změn se v Evropské unii v poslední době postupně rozvíjí využívání nelegislativních nástrojů, které mají za cíl zajistit reálné naplňování základních svobod. Členské státy ve spolupráci s Evropskou komisí zpracovávají informace o stavu vnitřního trhu, které posléze komise promítá do dlouhodobé strategie. Aktuální strategický dokument nese název Revize vnitřního trhu a poskytuje přesný obrázek o tom, kam se právě integrace evropských trhů ubírá.
Bílá místa na mapě integrace
Již v roce 1993 bylo slavnostně ohlášeno dokončení vnitřního trhu, což se z dnešního pohledu jeví jako poněkud ukvapené. Je totiž realitou, že jednotný vnitřní trh zůstává i dnes v řadě ohledů nedokončen, neboť pro řadu hospodářských aktivit chybí příslušná komunitární legislativa. V této situaci se nachází specifická odvětví, pro které sedmadvacítka členských států obtížně hledá shodu.
Za příklad může posloužit nakládání s vojenským materiálem. Volný obchod se zbožím nezahrnuje obchod se zbraněmi, které jsou z hlediska členských států příliš citlivým sektorem. Před nedávnem české deníky zaznamenaly případ, kdy nebyl kvůli chybějící německé licenci českému exportérovi umožněn tranzit vrtulníku přes území Německa mimo hranice EU, protože získat povolení se ukázalo jako nemožné. Nejedná se o ojedinělý problém. V důsledku však obdobné administrativní komplikace znamenají promarněné obchodní příležitosti a prohřešek proti zásadám, na nichž vnitřní trh stojí.
Nebude tak tomu navždy. Současnou situaci by měl změnit balíček směrnic týkající se obranného průmyslu, který je v těchto měsících intenzivně projednáván členskými státy i Evropským parlamentem. Příslušná legislativní iniciativa počítá s odstraněním národních bariér pro obchod s produkty pro obranné účely a uvolňuje pravidla pro účast ve výběrových řízeních na veřejné zakázky v obranném průmyslu - zavedou se tak transparentní pravidla vypisování veřejných zakázek v nákupu zbraní, munice a ostatního vojenského materiálu. Tato změna by se měla vztahovat i na některé citlivé nevojenské bezpečnostní technologie.
Evropská unie k vašim službám
Je důležité, že Evropská komise podporuje otevírání trhu i v dosud uzavřených hospodářských sektorech. Ještě závažnější dopady na fungování vnitřního trhu než tyto dílčí kroky by měla mít Směrnice o službách z konce roku 2006, která je nyní členskými státy zapracovávána do národních legislativ. Ve výsledku přinese směrnice od začátku roku 2010 výrazné zjednodušení administrativních povinností pro podnikatele, kteří jsou připraveni nabízet služby v zahraničí.
Prostřednictvím národních poboček evropského systému Jednotných kontaktních míst se bude moci každý subjekt, který chce nabízet služby v zahraničí, zaregistrovat v příslušném státě a otevřou se mu možnosti získat zakázky.
Do procesu udělování povolení k výkonu služby zasáhnou nové instituty - například tichý souhlas zaručí, že v případě, kdy úřad podnikateli ve lhůtě nevydá potřebné oprávnění, vznikne toto oprávnění přímo ze zákona.
Odhady přínosu Směrnice o službách pro evropské hospodářství je nutné brát s rezervou. S jistotou ale můžeme říci, že se jedná o nejvýznamnější změnu v podnikatelském prostředí EU za posledních deset let. Skutečnost často dokáže předčít očekávání, a proto bude v následujících letech klíčové, aby ani tentokrát neuniklo toto otevírání stavidel pozornosti českých podnikatelů a ti mohli vyplout z českého rybníka do evropských vod se vztyčenými plachtami. Ostatně význam Směrnice o službách a budoucnost sektoru služeb v EU bude mít za své téma konference, která se bude konat začátkem února v Praze.
Efektivnější pomoc úřadů
Současně s odstraňováním bariér si každý stát uchovává nezbytnou míru kontroly nad podnikáním ve svém teritoriu. Administrativní spolupráce členských států je proto nezbytným předpokladem, bez kterého by podnikání napříč unií nemohlo existovat.
Česká republika proto chce během svého předsednictví přispět k rozvoji technických nástrojů, které slouží k podpoře fungování přeshraničního obchodu se zbožím, službami stejně jako k volnému pohybu osob. Až dosud by mohlo leckoho napadnout, že k vyřízení potřebné dokumentace potřebuje mít v první řadě kvality orientačního běžce dlouhých tratí.
Nedávný vznik informačního systému vnitřního trhu (IMI systém) zaručuje, že bude v budoucnu probíhat uznávání zahraničních profesionálních kvalifikací či obdobných dokumentů velmi pružnou a rychlou formou. Skrze tento systém budou zadávány požadavky na ověření dokumentů příslušným státním orgánům v zahraničí a jejich přímá reakce bude zaručovat platnost údajů na dotyčných dokumentech.
Od listopadu budou moci výhody tohoto systému využívat již nejen lékaři či účetní, ale také architekti, porodní asistentky nebo učitelé středních škol. Nástrojů, které pomáhají odstraňovat komplikace spojené s ekonomickými aktivitami na vnitřním trhu, je ovšem řada.
Největší slabinou pro fungování vnitřního trhu zůstává však špatná informovanost evropských občanů o možnostech, které jim současný stav integrace tržního prostředí napříč Evropskou unií nabízí. Také proto se ve spolupráci s Evropskou komisí členské státy hodlají zasadit o zjednodušení těchto nástrojů a vytvoření jejich společného portálu SMAS - Single Market Assistance Services, který by se mohl stát místem první promoci pro všechny problémy, se kterými se může evropský občan při pohybu na vnitřním trhu setkávat. Možnostmi mimosoudních řešení takovýchto situací se zabývá i české oddělení SOLVIT, které patří v úspěšnosti řešení situací, kdy dojde k selhání pravidel vnitřního trhu, na špičku evropského žebříčku.
Kam směřujeme dnes?
V posledním roce byla patrná snaha Evropské komise soustředit se na vnitřním trhu na otázky, které souvisí s faktickým, každodenním prosazováním již existujících výdobytků integrace. To platí především v otázkách ochrany spotřebitele. Evropská komise vychází z logiky navazující na výsledky veřejných průzkumů, která říká, že si občané EU potřebují být jisti svými spotřebitelskými právy, aby se nebáli využívat možností přeshraničních nákupů, a posílili tak přímou konkurenci mezi podniky, které sídlí na území různých, zejména sousedních států.
Spotřebitelská problematika však zdaleka není jediným tématem, které v Evropě rezonuje. Podporou malých a středních podniků by se mělo dosáhnout zlepšení přístupu k výhodám společného trhu pro co největší množství podnikatelů.
Česká republika je jednou z nejvíce otevřených ekonomik v Evropě a prosperuje nyní také díky svému zapojení do vnitřního trhu. Pokud se bude chtít ve výhodné pozici udržet, potřebuje zaujmout k těmto iniciativám konstruktivní přístup a nabídnout občanům i podnikatelům paletu příležitostí, bez jejichž využití si budoucí ekonomický rozvoj lze jen těžko představit.
Autor je pracovníkem oddělení volného pohybu služeb na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR
Chcete podnikat v Rakousku? Obraťte se na obchodní oddělení velvyslanectví v Praze
Obchodní oddělení rakouského velvyslanectví je oficiálním reprezentantem Rakouské hospodářské komory a zastupuje zájmy rakouských firem v České republice. Na základě dlouholeté úspěšné spolupráce s českými podnikateli a úřady je však také místem, na které se mohou obrátit české firmy, které hledají nebo chtějí rozšířit obchodní kontakty s Rakouskem.
Jaké služby obchodní oddělení nabízí:
- Podporu rakouských firem při exportu do České republiky.
- Podporu českých firem při hledání obchodních partnerů v Rakousku a poskytování všeobecných obchodních informací o Rakousku.
- Organizaci akcí na podporu trhu tvoří speciální akce, jako jsou Austria Showcase a Marktsondierungsreisen (cesty za účelem zkoumání trhu) zaměřené na potraviny, biopotraviny, dřevo, lékařskou techniku a technologie pro životní prostředí.
- Organizaci obchodní burzy (setkání českých firem a rakouských obchodních zástupců).
- Na webové stránce naleznete výběr nabízených služeb, obchodních šancí a informací na téma Rakousko.
Kontaktní osoba: dr. Nikolaus Seiwald, obchodní rada rakouského velvyslanectví
Krakovská 7, 111 21 Praha 1
Tel.: +420 222 210 255
Fax: +420 222 211 286
E-mail: prague@austriantrade.org
