- Rostoucí částky za jídlo a inflace přinesly milionům lidí hladovění či úpravu stravovacích zvyků

Pro téměř dvě třetiny lidí, okolo 60 procent, představují vysoké ceny potravin a energií neúnosnou zátěž. Světový průzkum ve 26 zemích, který provedla britská stanice BBC, naznačil, že problém je obzvláště tíživý v chudších zemích.

V důsledku šplhajících cen za jídlo čelí podle humanitární agentury Oxfam více než 900 milionů lidí hladovění.

Kvůli rostoucím cenám rýže a obilovin přibylo jen za letošní rok dalších 119 milionů lidí, kteří hladovějí.

Stanice BBC prováděla průzkum počátkem září. Od té doby spadly z rekordních výšin ceny energií. Ceny potravin by podle odhadů expertů také měly zmírnit. Světem se ale valí finanční krize, která potíže chudého světa prohlubuje.

Už třeba jen kvůli tomu, že většina vlád se nyní zabývá plány na sanaci krvácejících bank.

"Zájmy hladovějící populace tak jdou trochu stranou," říká Doug Miller ze společnosti na průzkum veřejného mínění GlobeScan. Závěr studie je jednoznačný: valná část rozvojového světa v důsledku krize hladoví.

Vlády se snaží málo


Patrné to bylo především ve dvou zkoumaných zemích: na Filipínách a v Panamě. Třiašedesát procent dotázaných tam uvedlo, že museli razantně omezit příjem potravy.

O něco méně lidí se takto vyjádřilo v africké Keni (61 procent) a v Nigérii (58 procent).

V průměru se 43 procent lidí ve všech zemích vyjádřilo, že museli upravit své stravovací návyky. V Panamě se přeorientovalo na levnější jídelníček 71 procent lidí, v Egyptě 67 procent.

Filipíny jsou největším dovozcem rýže, která rekordně podražila.

V zemích vyspělého světa bylo procento lidí, na které dolehla potravinová krize, mnohem nižší.

Krize přinutila změnit stravovací návyky u 27 procent Australanů, 25 procent Britů a pouze 10 procent Němců.

V jedné věci panuje téměř dokonalá shoda napříč všemi státy: 70 procent lidí je zcela nespokojeno s tím, co podniká proti rostoucím cenám potravin jejich národní vláda. Nejvyšší úrovně dosahuje rozladění lidí v Egyptě, kde vyjádřilo nespokojenost 88 procent dotázaných. Následovaly Filipíny, kde bylo nespokojených 86 procent.

Stejně tak byli respondenti nespokojeni s počínáním politiků tváří tvář rostoucím položkám za energii, které prudce vzrostly v první polovině roku, následně se vracejí zvolna zpět.

Drahá energie


Osobně pocítilo nárůst účtů za energii 60 procent lidí, tedy zhruba stejně jako v případě potravin.

Nejvíce si opět stěžovali Filipínci, které zasáhla krize v 96 procentech. Následovali Egypťané s 93 procenty.

Energetická krize ale ovlivnila i značné procento lidí ve vyspělých zemích. Za zdroj vážných potíží ji označilo 59 procent Francouzů a 58 procent Američanů.

(sla)