Jak Praha přichází o památky

Požár ničící levé křídlo secesní budovy byl sám o sobě dost děsivou podívanou. Stejně smutné ale byly záběry, které minulou neděli odvysílala Česká televize. Na nich byla zachycena řízená demolice dosud stojících zbytků poškozeného křídla. Definitivně tak zmizela část stavby, která pražskou Bubeneč zdobila 117 let.

Palác pro Jubilejní výstavu
Budova Výstaviště byla otevřena 15. března 1891 pro účely Jubilejní zemské výstavy. Akci, která se stala oslavou rozvoje a vyspělosti českého hospodářství a společnosti, uspořádalo město Praha - přesně sto let od konání první průmyslové výstavy v roce 1791.

"Jubilejní" rok 1891 přinesl Praze vůbec celou řadu nových staveb. Kromě Výstaviště vznikla i Petřínská rozhledna, lanovka na Petřín a Letnou a do provozu byla též uvedena první elektrická tramvajová trať v Čechách. Součástí výstavního areálu byla i Křižíkova fontána, jež se svého obnovení dočkala ve dvacátých letech minulého století.

Průmyslový palác, který uzavíral hlavní výstavní třídu, projektovali architekti Bedřich Münzenberg a František Prášil. Stavbu zajistila První českomoravská strojírna Kolben-Daněk za neuvě-řitelných pět měsíců a k její realizaci poprvé po-užila montovaných železných konstrukcí. Kovová konstrukce Průmyslového paláce vážila 800 tun, ocelové oblouky měly rozpětí 38 metrů. V dalších více než sto letech sloužil Průmyslový palác k výstavám či koncertům. Za komunismu, kdy bylo Výstaviště přejmenováno na Park kultury a oddechu Julia Fučíka, se i on dočkal nového označení - z Průmyslového se stal palácem Sjezdovým.

Zatím jen sliby
Rozlehlý areál Výstaviště v Bubenči se rozkládá na celkové ploše 36 hektarů a leží v těsné blízkosti jedinečného, 740 let starého parku Stromovka. I ta má poslední dobou namále: kvůli stavbě tunelu, který pod známým pražským parkem vlastně nikdy neměl vést, jí hrozí podobný osud jako Průmyslovému paláci: zánik nebo minimálně významné poškození.

V současné době je majitelem areálu i objektů Hlavní město Praha, které několik dní po tragické události odhodlaně tvrdí, že Průmyslový palác bude znovu vystavěn. Zůstává otázkou, zda svému slibu obnovy jedinečného architektonického skvostu dostojí, či nikoli. Snad budovatelské nadšení nebude mít podobně skandální závěr, jakého se po počáteční euforii dostalo vítěznému návrhu nové Národní knihovny.

Snímky ČTK, HN - Filip Jandourek: Jedinečná budova Průmyslového paláce, postavená roku 1891, byla minulý týden vážně poškozena požárem. O její nebývalé hodnotě svědčí nejen architektonické prvky (secesní vitráž), ale i dlouhá tradice výstav (na snímku nahoře expozice kopřivnické automobilky ve 20. letech minulého století).