Míl opouští Slovenské elektrárny

Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl odejde koncem tohoto roku z postu člena představenstva slovenského koncernu Slovenské elektrárne, který je ovládán italským energetickým gigantem Enel. Ve vedení Slovenských elektrární působil od března loňského roku. Měl tu na starosti rozvojovou strategii ve střední Evropě. "Hlavní důvod mého odchodu je ten, že už dlouho přejíždím každý týden mezi Prahou a Bratislavou. Rád bych se víc věnoval rodině, hlavně tříleté dceři, na kterou nemám čas," vysvětlil HN Míl.

O svých dalších plánech zatím šéf nejvlivnější lobbistické organizace českých průmyslníků nechce konkrétně mluvit. "Rozhoduji se mezi tím, zda se dál angažovat ve veřejném životě, nebo se po třinácti letech začít věnovat soukromým projektům. Příležitostí mám několik, jak v energetice, tak mimo ni," tvrdí Míl.

Míl působí v čele Svazu průmyslu od jara 2004, loni svou pozici obhájil na další čtyřleté období. I když byl při loňských volbách jediným kandidátem, křeslo obhájil jen těsně. Z dvaapadesáti delegátů sjezdu Svazu průmyslu jich pro něj tehdy hlasovalo jen šestadvacet, tedy minimální potřebný počet. Nepřízeň části voličů Mílovi zřejmě vyneslo právě to, že "seděl na dvou židlích" a kromě práce v čele svazu se věnoval i úkolům ve vedení Slovenských elektráren.

Míl je absolventem elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického, v minulosti byl ředitelem Elektráren Opatovace a později velel polostátnímu energetickému koncernu ČEZ.

Z čela ČEZ musel odejít, když proti vůli tehdejší Špidlovy vlády přihlásil firmu do tendru na koupi privatizovaných Severočeských dolů. Stejná sociálně demokratická vláda, která Míla z funkce odvolala, ale paradoxně nakonec Severočeské doly za devět miliard korun prodala právě ČEZ.

Míl je znám jako velký kritik vměšování státu do činnosti soukromých firem, regulačních zásahů a administrativních bariér v podnikání. V poslední době kritizuje například podporu automobilového průmyslu masivními finančními injekcemi z veřejných zdrojů, jež chystá USA a nyní i Evropská unie. "Kdyby krize ohrožovala IT sektor, který mimochodem v České republice zaměstnává stejný počet lidí jako automobilová branže, pochybuji, že by kvůli tomu Brusel bláznil tak, jako kvůli automobilkám," prohlašuje Míl.