Alena Melichová: Co s mužem, který se zastal ženy? Pět let natvrdo!

"Jen jsem ho trochu kopl do zadku, protože brutálně mlátil ženskou." Tak Petr Slunéčko popsal svůj čin na prvomájové demonstraci roku 2006. Jak si mnozí pamatují, kopancem obdařil policistu, který právě "umravňoval" budoucí poslankyni zelených Kateřinu Jacques.

Soud na jaře definitivě rozhodl, že policista byl v dané chvíli legálně zasahujícím mužem zákona. Proto bylo nyní obnoveno stíhání Petra Slunéčka, a za útok na veřejného činitele mu hrozí až pět let ve vězení.

Co si o Slunéčkově jednání myslíme? Zachoval se "jako chlap", nebo se dopustil nesmyslné surovosti?

Případ tak svádí k zamyšlení nad obsahem pojmu mužství v moderním světě.

Hledá se muž

Většina dnešních dětí bohužel vyrůstá bez kladných mužských vzorů. Akční střílečky jim vnukají představu, že být mužem znamená jen zabíjet. Mnozí politici a šéfové koncernů zase příkladem přesvědčují, že mužnost rovná se bezohlednost, podvádění a zneužívání moci.

Možná jako vzor pozitivního mužství může sloužit vlastní otec, ale bývá příliš zaneprázdněn a po rozvodu často na výchovu úplně rezignuje.

Jak vysvětluje italský psychoanalytik Luigi Zoja, móda tatínků, kteří se místo matek starají o batolata, tento problém neřeší, ale prohlubuje. Jako by pak dítě mělo dvě matky, a otce stejně žádného. "Novodobý tatínek chce být něžný, výlučně pozitivní a slaďoučký jako nejnudnější obraz Madony. Otec se pak pro dítě stává nepoznatelným, protože mateřští," říká Zoja. Muž však podle něj musí být otcem i "bojovníkem" zároveň, na rozdíl od matky o něco usilovat ve vnějším světě.

Australský klinický psycholog Steve Biddulph, autor knih na téma mužské identity, tvrdí, že se nestaneme hotovými lidmi, pokud nestrávíme dostatek času s lidmi stejného pohlaví. A kolem šestého roku se chlapec z vlastního vnitřního popudu začíná chtít učit být mužem.

Jenže ve škole i mimoškolních aktivitách jej vedou převážně ženy. Učitelky chlapce "civilizují" bez ohledu na přirozené rozdíly mezi kluky a holkami. "Škola vyžaduje tiché, kooperativní, verbální, jemně motorické a pasivní činnosti v místnostech. Aby však vyučování odpovídalo chlapcům, muselo by se mnohem více zaměřit na pohyb, vitalitu a pobyt venku, na vzrušující činnosti, které využívají mužské vlastnosti, místo aby je potlačovaly," vysvětluje Biddulph.

Strach z mužské agresivity vyvolaný ženským hnutím a zdůvodněný mimo jiné světovými válkami vedl k tlaku na změnu mužského pokolení. "V 60. letech se v USA mluvilo o hrdosti žen, černochů, homosexuálů - jen muži si museli vystačit s hanbou. Univerzity učily, že všichni muži jsou surovci a násilníci, podřadnější tvorové," píše Biddulph. Z intelektuálních kruhů povstal "nový muž", který rozvíjel svou ženskou stránku, byl ústupný, citlivý a zranitelný.

Nový typ muže přešel soudobým mladým městským intelektuálům do krve, mnozí mají jeho rysy. Trpí, že po maminkách za ně rozhodují manželky, a nejsou schopni řešit ani konflikt se sousedem, natož aby šli třeba bránit vlast. "Za maskou citlivého muže nového věku se skrývá neovladatelná agresivita, o to nebezpečnější, že je nepřiznaná. Může jíst jen zeleninu a milovat celou planetu, chybí mu však rozhodnost a síla, aby planetu, kohokoli či cokoli chránil," říká Biddulph.

Nikdo nic nevidí

Ve škole, v práci, na úřadě, ba i v církvi chtějí pasivitu a přizpůsobení. Pečlivě upravení lidé jen sedí u počítačů a vyřizují jednotvárné administrativní záležitosti. Jste-li však muž, příliš mnoho civilizace vás zabije, napsal americký básník Robert Bly.

Pak se nedivme, že když chlap za bílého dne na ulici mlátí ženu, jiní se tváří, že nic nevidí. Ukázal to nedávný experiment České televize. Lhostejní kolemjdoucí si vysloužili pohrdání diváků. Překladatel Slunéčko viděl, jak muž hrubě nakládá se ženou - a něco udělal. A vyslouží si pět let natvrdo?

Jeho zákrok byl velmi nešťastný, necivilizovaný a impulsivní, přesto pochopitelný. Jakkoli si nemyslím, že z boty na zadní části veřejného činitele by se měl stát precedens.

Autorka je publicistka