Penzijní spoření čeká velký třesk

Zákon, který má výrazně změnit státem podporované spoření Čechů na penzi, je po letech čekání hotov. Nová norma s navrhovanou platností od počátku příštího roku pochází z dílny ministerstva financí a ještě v únoru by ji měla posoudit vláda.

Náměstkyně ministra financí Klára Hájková odhaduje, že zhruba od druhé poloviny roku 2011 by mohli klienti vstupovat do nových penzijních fondů, které by si vybrali podle své ochoty riskovat.

Šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok však nevěří, že schvalování zákona půjde tak rychle. "Zákon ještě není na vládě. Parlament je v rozkladu a politici budou téma zneužívat ke svým cílům," upozornil.

Povinnost neutrpět ztrátu možná padne 

Návrh předloží vládě lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas z ODS, která je ochotna návrh podpořit.

Oproti současným fondům nemají být ty nové svázány povinností neutrpět ztrátu. Mohly by tak odvážněji investovat a přinést klientům vyšší zhodnocení než "jejich předchůdci". Spojena je s tím však vyšší míra rizika.

Nový zákon nadále počítá s motivací střadatelů státním příspěvkem. Jeho maximální výše (150 Kč) zůstává stejná, pro jeho získání však bude muset střadatel ukládat měsíčně o 200 korun více než nyní, kdy stačí 500 korun. Podle Hájkové tato změna neplatí pro klienty, kteří zůstanou u starého fondu.

Oproti předchozím návrhům, které pronikly na veřejnost, nejnovější verze zmírňuje požadavek na zakladatele fondů - správcovské společnosti. "Tou bude moci být kdokoli, kdo projde složitým schvalovacím procesem v ČNB, nebude to tedy muset být jen finanční instituce," říká Hájková.

Tři fondy s různými profily 

Správcovská společnost, jejíž majetek bude oproti dosavadním fondům oddělen od peněz klientů, bude muset povinně založit tři fondy s různými investičními profily, a to konzervativním, vyváženým a růstovým, tedy rizikovějším. Vedle toho budou moci vytvářet i velmi rizikové fondy nebo naopak velmi konzervativní, podobné zajištěným podílovým fondům.

Klienti nynějších penzijních fondů si budou moci vybrat, zda přejdou do nových, či ne. Pokud zůstanou, budou mít nadále zaručeno, že jejich fond neskončí ve ztrátě. Původní fondy však již nebudou smět přijímat nové klienty.

Vyřešeny však stále nejsou takzvané náklady příštích období, které fondy vynaložily na získání nových klientů a které fond zpravidla rozpouští po dobu trvání smlouvy klienta s fondem, tedy až patnáct let. Hrozí proto, že tyto náklady zůstanou na bedrech klientů, kteří ve fondech zůstanou. Hájková argumentuje tím, že se ve fondech potřebný objem majetku nachází, neboť ke konci loňského roku navyšovaly kapitál.

To potvrzuje i ČNB. Její mluvčí Pavel Zúbek však upozorňuje, že to nemá žádnou souvislost s evidencí nákladů příštích období, které se vyskytují v určitém objemu v rozvaze každého penzijního fondu.

Po účinnosti zákona mají mít správcovské společnosti určitý čas, aby vytvořily své fondy a následně budou mít dva roky na získání klientů. "Domnívám se, že pokud by se povedlo, aby zákon platil k 1. lednu 2010, tak následně budeme mít půl roku na udělení licencí a poté by mělo docházet zejména k přestupům ze stávajících fondů," uvedla Hájková. Ministerstvo zvažuje, zda fondům umožní investovat i do komodit, jejichž cena nepodléhá tak velkým výkyvům, jako je například zlato. Současný návrh jim to neumožňuje.