Prostory, kde sídlila dvě prezidentská letadla, patřily k nejstřeženějším v zemi. Hlídali je policisté, vojáci i ochranka ruzyňského letiště. Přesto odtud více než stokrát mohla odjet cisterna plná kradeného leteckého paliva.
Vojáci nyní konečně vyčíslili škodu za jeden ze svých největších malérů. Přímo před očima jim zmizel kerosin za 28 a půl milionu korun.
Do případu, jenž nemá v Česku obdoby, mohou být podle policie zapleteny až desítky armádních zaměstnanců.
Prezidentské palivo v JZD
Na podzim roku 2007 zajistila policie několik osob, jež odpovídaly za doplňování paliva pro dva prezidentské tupolevy. Detektivové je obvinili, že za deset dní ukradli armádě kerosin v hodnotě 800 tisíc korun. Že je případ mnohem rozsáhlejší, se však ukázalo teprve nyní.
"Ke krádežím docházelo po dobu minimálně dvou a půl roku. Podle zjištění vojenské policie přišla armáda celkem o jeden a půl milionu litrů paliva," sdělil HN František Ovčáček z pražské hospodářské kriminálky, která se případem zabývá.
Pro představu: stejné množství paliva by stačilo například k osmnácti letům někdejšího prezidentského speciálu do Kanady a zpátky. Místo toho však kerosin končil ve dvou malých čerpacích stanicích v prostorách bývalého JZD. Tamní podnikatelé ho pak podle vyšetřovatelů přimíchávali do nafty a dále prodávali motoristům.
Obchod podle všeho vzkvétal - u jednoho z pracovníků vládní letky policisté nalezli tři miliony korun, které měl ukryté ve skříňce na letišti.
Se šesti domnělými pachateli nyní probíhá soud. Nemusí být ale nakonec ani zdaleka poslední, kdo bude za krádeže stíhán. "V současnosti prověřujeme zhruba padesát armádních zaměstnanců, kteří v té době pracovali v Ruzyni," dodává Ovčáček.
Tupolevy "holt žerou"
A jak je vůbec možné, že se vojákům ztrácely stovky tun paliva, aniž by ho kdokoliv postrádal? Jak HN již loni informovaly, armádním zaměstnancům stačilo jednoduché falšování evidence o doplňování paliva.
Poté, co prezidentský tupolev přiletěl, zůstávalo v něm vždy nějaké nespotřebované palivo. Například osm tun. Palubní inženýr pak nařídil: před dalším letem doplnit dalších deset. Obvinění však do evidence napsali, že v nádržích zůstalo pouze pět tun a že je potřeba doplnit víc. Díky tomu si mohli dát část paliva stranou, aniž by účetně kdekoliv chybělo.
Tenhle fígl zřejmě procházel i díky pověsti tupolevů coby strojů, které "holt hodně žerou".
Ukradené palivo se pak schraňovalo v odstaveném návěsu. Až ho bylo dost, přijela si pro něj cisterna z čerpací stanice. Její řidič se na letiště dostal pod záminkou, že jede kvůli ekologické likvidaci odpadových kapalin.
"Nikomu přitom nebylo divné, že cisterna přijížděla každou chvíli, přitom ta likvidace měla probíhat tak jednou za půl roku," uvedl už dříve vyšetřovatel Pavel Just.
Srovnané evidence
Vedení armády prohlašuje, že se z případu poučilo. "V celé armádě byly upraveny povinnosti při doplňování leteckého paliva," říká mluvčí generálního štábu Mira Třebická.
Nově se již prý množství, o které si řekne posádka, srovnává s množstvím, které zapisuje pozemní personál.
K odpovědnosti za zmatek na letišti se však nikdo nemá. Armáda tvrdí, že je vina na správě ruzyňského letiště, která nekontrolovalo vjezd podezřelých cisteren. Správa však namítá, že za vojenskou část letiště si armáda odpovídala sama.
