Pentagon zaplatí další český výzkum

Americká armáda bude v příštích letech těžit z nápadů českých vědců. Bezpilotní letadla, která USA využívají pro průzkum terénu a obydlených oblastí, by brzy mohl navádět český speciální počítačový program, který vyvíjejí vědci na pražské ČVUT. Právě s nimi podepsali v únoru Američané smlouvu na výzkumný projekt.

"Spolupráce je podepsaná na deset měsíců. V programech pro bezpilotní provoz letadel patří český výzkum ke světové špičce. To je také důvod, proč si nás USA vybraly," říká Michal Pěchouček, vedoucí Centra agentních technologií na ČVUT, kde vzniká speciální počítačový program.

Český "mozek" bezpilotních letadel je jedním z dalších výzkumů, na němž čeští vědci úspěšně spolupracují s americkou armádou. A vzájemná spolupráce se má ještě prohloubit v rámci "protihodnoty" za plánovanou radarovou základnu v Brdech.

"Letos i v dalších letech by do české vědy mělo jít více peněz. Obamova administrativa chce nyní dvakrát zvýšit investice do zahraničního výzkumu. Původní dohoda - peníze na výzkum za výstavbu radaru - už není tak důležitá. Američanům se náš výzkum líbí a nezáleží na tom, zda tu bude radar," zdůrazňuje profesor ČVUT Vladimír Mařík, pod jehož vedením vznikl seznam devadesáti českých výzkumných pracovišť, ze kterých si nyní USA vybírají pro ně nejperspektivnější projekty.

Inteligentní letadlo

Na každý výzkumný projekt, který si Agentura pro protiraketovou obranu v Česku vybere, USA přispějí řádově miliony korun ročně. Letos chtějí investovat především do nanomateriálů, robotiky a medicíny. Zajímají je také speciální komunikační technologie pro vojenský průmysl. Tím je i počítačový program pro řízení bezpilotních letadel, o který má zájem americká armáda.

"Propočítáváme algoritmy, podle kterých se budou bezpilotní letadla řídit. Ty naše dokážou zajistit inteligentní vyhýbání se se v oblastech s hustým leteckým provozem," vysvětluje Michal Pěchouček z ČVUT. Stroje se mohou přes počítačový "mozek" domlouvat i s dalšími letouny. "Bezpilotní letadlo například krouží nad letištěm a dělá průzkum terénu. V tu chvíli mu ale další letadlo oznámí, že na jiném místě vypukl požár. Dokážou se pak rychle mezi sebou samy domluvit a přemístit se nad ohnisko požáru," popisuje Pěchouček.

Podle něj čeští vědci mohou nejen sestavit "mozek" pro bezpilotní letadlo podle svých propočtů, ale dokážou ho odzkoušet i ve speciálním počítačovém systému Agentfly.

"Okamžitě jsme schopni odzkoušet, jak bude v reálu letadlo reagovat," říká Michal Pěchouček. Bezpilotní letadla, která hodně využívá americká a izraelská armáda, dokážou sledovat pomalu se pohybující cíle, například chodce nebo automobily zpomalující na výmolech silnic.

Zabezpečení dat

Další česko-americká smlouva na výzkum se zaměřuje také na komunikační technologie. "Vytváříme bezpečnostní počítačový systém. Ten je schopný odstranit všechny nelegální pokusy o vstupy do sítě, a ochránit tak například citlivá data," říká Martin Rehák z katedry kybernetiky ČVUT, která má s Američany smlouvu na dalších 18 měsíců.

V loňském roce utratili Američané za český výzkum 12 milionů korun. Peníze šly především do informačních technologií a výzkumu speciálních materiálů.

LETÍ I BEZ PILOTA. Čeští vědci budou s Američany spolupracovat mimo jiné na vývoji bezpilotních letadel. Know-how k tomu mají. V Česku se vyrábějí například bezpilotní vrtulníky, robotizované letadlo AvaxTour (na snímku) vyvinuli i na Univerzitě obrany v Brně.