Tomáš Sedláček: Spor o ekonomii aneb Sedláček se mýlí ve všem

Rád bych dal studentovi Petru Houdkovi a asistentovi na VŠE Petru Koblovskému (Sedláček se mýlí: ve všem, HN, 23. února) za pravdu, ale mám s tím logický problém.

Pokud sám řeknu, že se ve všem mýlím, dostáváme se náhle do paradoxu: Mýlím se i v tom, že se ve všem mýlím? Tuto logickou past znal už Epimenidés z Knósu: Když Kréťané vykřikují, že všichni Kréťané jsou lháři, lžou? Přátelé, nezacyklili jsme se tak trošku?

Matika jako latina

Ve svém článku (Intelektuální stop-stav aneb Ekonomické retro) jsem si sám ze sebe dělal srandu jako příkladu "kecacího" ekonoma. Nikde jsem ale netvrdil, že matematické modely jsou nanic. Sám je používám, byť nerad. Pouze říkám, že ekonomie je a musí být víc než ekonometrie.

"Bitva ekonomů": Blogeři se dohadují se Sedláčkem o smyslu ekonomie

Klíčová myšlenka celého mého článku byla zhruba taková: matematika se má k ekonomii jako latina k lékařství. Latina je užitečná, usnadňuje, urychluje, ale lékařství je víc než latina a ekonomie je víc než matematika.

Matika na svém místě

Tomáš Munzi ve své velice podnětné reakci napsal, že matematika je královna věd. Matematika však není vědou, ale abstraktním konstruktem, jazykem, systémem vypracovaných (užitečných) tautologií. Proto může jeden z největších logiků minulého století Ludvig Wittgenstein napsat, že "logické výroky jsou tautologiemi" a že "logika je transcendentální. Matematika je logickou metodou." Bertrand Russell, snad nejznámější britský logik, matematik a filozof, to vystihl možná ještě nejlépe: "Matematiku lze definovat jako předmět, ve kterém nikdy nevíme, o čem vlastně hovoříme, ani zda je dané tvrzení pravdivé." Matematika představuje jazyk ekonomie a jako každý jazykový systém je jen sofistikovanou množinou tautologií.

Takže k vědeckému poznání potřebujeme něco víc než jen matematickou metodu. A teď pozor: stejný Bertrand Russell ve své sbírce Mystika a logika (ten heretický název!) vidí klíč k dosažení filozofické excelence v kombinování právě mystiky (inspirace) a vědy (metody). Nápad nás prostě na-padne, pře-padne, nebo ne. Rigorózní metoda přijde až na druhém místě, po nápadu.

Matematika je neuvěřitelně mocný nástroj, jenže je též dominantní a imperiální a nemůže vystihnout zdaleka vše, jak upozorňuje Munzi. Filozof George Berkeley to vystihuje přesně: "... doufat, že zmnohonásobením nebo zdokonalením svých [analytických] schopností budeme s to poznat ducha jako trojúhelník, je tak absurdní, jako kdybychom doufali, že uvidíme zvuk." Přehnaná aplikace matematiky má paradoxně tendenci zamlžovat realitu, navíc v praxi často sledujeme vyprázdnění obsahu na úkor formy.

Ekonomie a matika

Jak se tedy má vztah ekonomie a matematiky? Začněme klasikem. Ekonom John Stuart Mill ve svých Esejích o etice, náboženství a společnosti (všimněte si to téma!) napsal: "Nebude dobrým národohospodářem, kdo je jenom národohospodářem." Předtím, než se Adam Smith stal zakladatelem ekonomie, byl morálním učitelem, který vedle Bohatství národa napsal vynikající knihu Teorie mravních citů. Thomas Malthus byl knězem, nejen ekonomem. Mimochodem ani on, ani desítky dalších klasiků ve svých knihách nepoužili ani jedinou rovnici. Matematiku prostě nepotřebovali, i oni byli "kecací" ekonomové.

Tím se nechce říct, že matematika je špatně, ale ekonomie vznikla v kolébce filozofie a etiky, nikoli matematiky. Dám příklad, který to snad vysvětlí. My jsme pochopitelně dopady návrhu NERVu spolu se studenty FVS UK modelovali a matematizovali, abychom viděli dopady. Matematika nám v tom pomohla. Ale matematika tato opatření nikdy nevynalezla.

Letní rozjímání

Jsem rád, že se tato ekonomicko-filozofická diskuse otevřela (jen se to mělo spíš načasovat na léto, mrzí mne a omlouvám se, že jsem to otevřel v takto hektické době). Reakce ekonomů Filipa Pertolda, Ondřeje Schneidera a Tomáše Munziho byly podnětné a na místě a děkuji za ně. Na článek studenta Petra Houdka a asistenta Petra Koblovského se těžko reaguje, neb jsem z něj kromě invektiv nepochopil, v čem se to teda mýlím.

Autor je hlavní makroekonomický stratég ČSOB