Marc Faber: Vlády budou tisknout stále víc peněz. A burzy porostou

Rozhovor HN

Předpověděl internetovou bublinu i současnou krizi. Pro často kontroverzní názory, které jsou proti hlavnímu proudu, se mu přezdívá Doctor Doom - Doktor Zhouba. Teď však švýcarský investor a častý komentátor amerických televizí CNBC a Bloomberg Marc Faber přepnul na optimističtější notu a tvrdí, že nás čeká prudký růst na finančních trzích. Ten však bude doprovázen vysokou inflací v rozvinutém světě, říká v exkluzivním rozhovoru pro HN.

HN: Mluví se hodně o tom, že v současné době finanční krize berou zahraniční investoři střední a východní Evropu jako jeden region bez ohledu na to, jak jsou na tom jednotlivé státy. Vy jste zahraniční investor. Rozlišujete třeba mezi Českem a Maďarskem nebo Ukrajinou?

Jistě jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, ať už jsou ve střední Evropě nebo na Dálném východě. Já se specializuji na globální trhy a asijské státy, takže k tomu, co se děje a jaké rozdíly jsou ve střední Evropě, vám skutečně nic neřeknu.

VIDEO exkluzivně: Rozhovor s investorem Markem Faberem (v angličtině)

Na Česko si víc pamatuji z doby před čtyřiceti lety, kdy sem tam byl jako turista. Bylo to v srpnu 1968, zrovna jsem byl na jedné diskotéce a najednou začali lidi křičet, že přišli Rusové. Vzal jsem auto a jel jsem na letiště, když se proti mně vyřítil ruský tank.

HN: Co jste pak dělal?

Otočil jsem to a druhý den utekl s jednou dívkou na venkov. Odtud jsem pak odjel do Švýcarska.

HN: Teď má svět úplně jiné problémy, zmítá se v ekonomické krizi. Vy jste přitom nedávno předpověděl, že akciové trhy brzy začnou prudce růst. Proč myslíte, že se to stane?

Musíme si uvědomit, že v současné době prožíváme nejdelší medvědí trh (výprodej cenných papírů, pozn. red.) od krize ve třicátých letech. Všechno prudce padá, akcie, komodity, dluhopisy. Trhy dosáhli vrcholu v říjnu roku 2007 a už tehdy podle mě začala v USA recese, jen to ještě nebylo zřejmé z vládních statistik. Klesala sice výroba, ale čísla o HDP byla stále v pořádku. Pak přišlo září 2008, pád Lehman Brothers a světová ekonomika se zřítila z útesu. Investoři zpanikařili. Ale když zprávy jsou tak špatné, že třeba průmyslová výroba v Japonsku propadla o 30 procenta a vývoz některých zemí i o padesát procent, cítím, že během dvou tří měsíců budou zprávy špatné, ale ne tak špatné, jaké jsme slýchali doposud.

Akciové trhy nahoru půjdou, ekonomiky ne

HN: To podle vás způsobí silný růst?

Pak si totiž investoři řeknou - situace se zlepšuje a to vyžene nahoru ceny akcií. A stejně jako ceny akcií a komodit předtím zcela bezdůvodně přestřelili nahoru, teď zcela bezdůvodně přestřelili dolů. Trh se sám spraví, chová se tak. Americký index S&P, který je teď na 700 bodech, možná propadne ještě na 500, možná na 400, pak ho ale čeká ten prudký růst. Z toho vyplývá, že během následujících dvou měsíců se může na trzích obnovit růst.

HN: Znamená to, že světová ekonomická situace se začne na konci tohoto roku nebo v příštím roce zlepšovat?

To si bohužel nemyslím. Nezaměňujme kapitálové trhy a hospodářskou situaci. To spolu vůbec nesouvisí. Svět je v hluboké recesi. Kolem padesáti procent ekonomiky jak v Evropě, tak v USA tvoří vládní sektor - tam je ta situace v pořádku, vlády vždycky nabírají nové lidi, expandují. Když se ale podíváme na soukromý sektor, je to katastrofa. Pokud se zeptám jakéhokoli taxikáře v jakémkoli hotelu, zjistím, že jejich byznys - tedy zájem o jejich služby - propadl minimálně o 15 procent. Někde - třeba v letecké dopravě - je to až třicet procent. To způsobilo obrovský pokles HDP. Vládní statistiky to neukáží, ale ten propad je opravdu obrovský.

HN: Platí to i pro střední a východní Evropu?

Nejhůře na tom budou země, jejichž hospodářství je závislé na produkci surovin. Světová poptávka prudce klesne. Cena komodit se propadla na zlomek původní hodnoty. Země jako Rusko nebo i arabské státy se z této rány budou vzpamatovávat ještě dlouho.

HN: Takže to bude ještě horší?

Spíš budeme stagnovat. Když se podíváte ven - je tu příliš mnoho aut. V některém stadiu lidé budou muset auta vyměnit a koupit si nová. Máte ledničku - když se rozbije, musíte si koupit novou. Takže nějaká poptávka tu bude. Ale už se nestane to, že by se ekonomika vydala prudce vzhůru.

HN: Jak to že tedy porostou akcie?

Za to může tištění nových peněz. Pak burza nemá co dělat s ekonomickou aktivitou. Je to jako v Zimbabwe. Tam jdou akcie také nahoru.

HN: Tvrdíte, že v rozvinutém světě může nastat stejná situace jako v Zimbabwe?

Je evidentní, že státy v rámci miliardových balíčků na podporu ekonomiky budou tisknout peníze. Všechny centrální banky budou muset pouštět peníze do ekonomiky, protože finanční systém zbankrotoval. V Americe máte vysoký vládní dluh, vysoké soukromé zadlužení a penzijní fondy, které budou muset vyplácet obrovskou sumu peněz. Ty fondy na to přitom nebudou mít, pokud se nevzpamatují akciové trhy. Podle mně Američanům nezbývá nic jiného než si natisknout peníze. Je to špatná volba, ale jediná možná. Jinak by vláda musela přijít a říct lidem: "Teď si budeme muset utáhnout opasky. Dvacet pět let jsme žili nad poměry a teď pět let na tom budeme hodně špatně." To ale v USA nikdy neudělají. Místo toho budou tisknout peníze. To nakonec povede k velmi vysoké inflaci.

HN: I v Evropě?

Ano, i v Evropě. Evropané jsou sice obezřetnější než Američané, ale i oni budou tisknout peníze.

HN: Takže podle vás růst cen aktiv bude vykompenzován inflací a lidé vlastně nic nevydělají?

Když mluvím o inflaci, myslím tím, že může růst všechno, akcie, komodity, ceny v obchodech. Je málo lidí, kteří v takové době dokáží vydělávat. Ale jsou tu, jako vydělaly firmy z Wall Street, když od roku 2002 všechno začalo růst.

Nejlepší investice? Farma nebo zlato

HN: Jak se proti tomu zajistit?

Já bych si koupil farmu. Nebo nemovitost, kde můžete zvyšovat nájem. Protože v inflačních časech vlády většinou zavedou regulaci nájmů, takže když máte obyčejnou nemovitost, moc na tom nevyděláte. Ale třeba takové parkoviště, tam žádná regulace nebude.

Také bych si pořídil nějaké drahé kovy. Když jsou úroky v USA nulové, co je pro mě zajímavější? Americký dolar, který my nic nenese, nebo zlato? Papírové peníze selhávají jako uchovatel hodnoty. Teď bych radil lidem, aby si každý měsíc koupili trochu zlata. Takže se stanou svou vlastní centrální bankou - budou mít vlastní rezervy.

HN: I cena zlata se ale prudce mění. V čem je tato investice jiná?

Zlato sice rostlo na nějakých tisíc dolarů, pak zase propadlo a může spadnout i na sedm set dolarů za unci, ale když srovnáte, kolik je vyprodukováno ročně zlata a kolik papírových peněz, je to nesrovnatelné. Na světě za rok vytěžíte 2500 tun zlata na 6,5 miliardy lidí. I kdyby si každý koupil ročně jen jeden gram, je to třikrát víc, než se vytěží. To samozřejmě každý neudělá, ale najdou se lidé, kteří si třeba koupí sto kilo.

Věřím těžařským firmám - komodity jsou nízko

HN: Když pomineme drahé kovy, kde ten vámi očekávaný růst trhů bude největší?

Když ceny akcií dosáhnou vrcholu, neznamená to, že všechny akcie padají, a naopak, když dosáhnou dna, že všechny rostou. Jsou třeba těžařské firmy, kterým se daří i v současné době růst o desítky procent. Ceny průmyslových kovů jsou teď ve srovnání třeba s cenou zlata strašně nízko. Mohou klidně vyrůst o 20 procent. Podobně jako ropa i cena kovů úplně zkolabovala a stejně jako u ropy se čeká, že začne pomalu růst zpátky. Ale investoři se prostě musí naučit, že následujících pět šest let se budou ceny nejen akcií, ale i komodit, měn, dluhopisů prudce měnit nahoru i dolů. Toho se ještě dlouho nezbavíme.

HN: Může se ropa dostat zpět až ke 150 dolarům za barel, kde byla loni?

To, co jsme viděli, byl extrém. Ropu za 150 dolarů v nejbližší budoucnosti neuvidíme. Barel za 60 až 70 dolarů je však velmi reálný.

HN: Co vaše vlastní investice, zasáhla vás krize?

Děkuji za optání, daří se mi docela dobře.

HN: Kdy se ceny akcií či komodit mohou dostat na úrovně z roku 2007?

Otázka je, jestli budeme mluvit v nominálních, nebo reálných hodnotách. Nominálně, když pošlu každé domácnosti v Americe šek na milion dolarů - jinými slovy natisknu si peníze - pak všechno prudce poroste. Záleží na tom, kolik toho vytisknou. Já si myslím, že budou tisknout a tisknout a tisknout. V reálných cenách, když budeme počítat s inflací, však na nová maxima dojdeme za velmi dlouhou dobu. Ceny akcií byly totiž opravdu velmi vysoko. I dnes je ale tržní kapitalizace firem na burze v USA vysoká. V sedmdesátých letech propadla tato hodnota asi na 30 procent HDP, stejné to bylo ve třicátých letech. Teď je to pořád kolem osmdesáti procent. Ale tisknou se peníze, a proto si myslím, že zotavení přijde.

Celý záchranný plán je určen pro bohaté

HN: Vy jste v jedné ze svých zpráv pro investory položil otázku, zda volný trh přežije tuto krizi. Přežije, nebo ne?

Krize, kterou máme, je důsledkem zásahu americké vlády do volného trhu. Fed prudce snižoval úroky a tím dal zelenou nehoráznému půjčování. Změnily se některé zákony, snížily se požadavky na kapitálovou přiměřenost bank. A proto tady byly Lehman Brothers, AIG a Bear Stearns. Za všechno tak mohou intervence a byly to intervence stejných šašků, jako jsou pan Bernanke a pan Geithner, kteří se teď snaží uzdravit finanční systém. A to dělají dalšími nehoráznými zásahy do systému.

HN: A co by podle vás měli dělat, aby teď ekonomice pomohli?

V první řadě by měli rezignovat. Oba ti lidé jsou totální katastrofa. Ekonomie není věda jako matematika nebo chemie, nemůžete tu dělat experimenty. Nejde se vrátit v čase a začít znovu.

Ale nemusíte být ekonomický génius, abyste viděl, že během posledních let vzrostly dluhy Američanů ze 150 procent HDP na 360 procent. Jako ekonom musíte přece vidět, že zisky firem nemohou růst rychleji než HDP a stejně tak zadlužování nemůže dlouhodobě růst rychleji než HDP. Nejdřív vytvořili internetovou bublinu tím, že nalili peníze do ekonomiky, pak vytvořili bublinu na trhu nemovitostí a ta nakonec přerostla v globální krizi.

HN: Co byste dělal s krizí vy?

Vláda měla přijít a říct: "Do finančních institucí, jako jsou AIG nebo Freddie Mac, žádné peníze nenalijeme. Místo toho se zaručíme za vklady." A všechen ten zbytek, ty deriváty a toxická aktiva, která teď vláda odkupuje, měla nechat být. Ale zavolat doktora teď, aby jen zjistil, že pacient je mrtvý, je dost k ničemu. "Co po mně chcete, řekl by, je konec, je mrtvý, co můžu dělat?"

HN: Neznamenalo by to ale i tak pády bank a následnou paniku?

Když by se zaručila za vklady, kdyby ty vklady převzala, pak by peníze lidí byly v bezpečí. Kolik obyčejných lidí mělo nakoupeno nějaké CDO (Balíčky dluhově zajištěných obligací, do nichž se schovaly hypotéky a jiné dluhy rozličné kvality, pozn. red.) nebo jiné deriváty. Téměř nikdo. Celý ten záchranný plán není záchranný plán pro běžné lidi, ale pro ty bohaté. Ať zaplatí banky, ať to zaplatí velcí investoři.

Systém v Asii nefungoval na dluh

HN: Mluvíte, jako by žádný lék na krizi už neexistoval.

Lékem je co nejmenší podíl státu na ekonomice. Třeba u nás v Asii, v Hongkongu, tvoří vláda jen 15 procent ekonomiky. To má jistě za následky i daleko hlubší hospodářské cykly. Ale ta dynamika je úplně jiná. Proto si myslím, že si na zotavení světové ekonomiky budeme muset počkat velmi dlouho.

HN: Ale i Asie si nedávno prožila silnou krizi.

V Hongkongu v roce 1997 propadla hodnota majetku lidí o sedmdesát procent. Ale kolik lidí tehdy zbankrotovalo? Jen velmi málo. Protože systém nefungoval na dluh. My máme hypotéky, ale musíte je každý rok splácet. Ne jako v Americe, kde zárukou za hypotéku je dům. V Asii za půjčku ručíte vy sami, celým svým majetkem. V Americe jen odevzdáte klíče a odejdete. To tady nejde.

Marc Faber (63)

Kontroverzní švýcarský investor a komentátor finančních trhů vystudoval ekonomii na Univerzitě v Curychu. V 70. letech dvacátého století pracoval pro investiční banku White Weld & Company. V roce 1973 se v rámci banky přestěhoval do Hongkongu a po působení ve firmě Burnham Lambert si v roce 1990 založil vlastní byznys. Dnes žije v Thajsku. Provozuje internetovou stránku GloomDoomBoom.com, kde zveřejňuje neotřelé analýzy trhů a nečekané investiční příležitosti. Jeho společnost Marc Faber Ltd. funguje jako poradenská společnost, která se zaměřuje na vyhledávání růstových příležitostí na kapitálových trzích. Faber také spravuje majetek bohatých klientů. V posledních letech se stal častým řečníkem v televizích, jako jsou CNBC nebo Bloomberg TV.

Video z rozhovoru na: http://video.iHNed.cz