Hotely sní o lepší budoucnosti

Arne Sorenson se raduje a má k tomu důvod. Byl totiž povýšen z funkce finančního ředitele největšího amerického hotelového řetězce Marriott International na pozici prezidenta a provozního ředitele. Navíc minulý týden na konferenci v Berlíně předpověděl, že velkým hotelům se blýská na lepší časy.

"Za deset let bude mít jeden z nás více než milion pokojů v globální hotelové síti," prohlásil Sorenson. U stolu s ním seděli šéfové největších konkurentů Marriottu - hotelových řetězců Hilton, Intercontinental Hotels Group (IHG), Starwood a Accor. Šéfové těchto hotelů nic proti výroku Sorensona nenamítali.

Vyhlídky přitom dnes naopak nejsou vůbec růžové. Tržby se propadají a obsazenost hotelů klesá. Z průzkumu poradenské společnosti Smith Travel, která se specializuje na hotelový sektor, vyplývá, že hotelový byznys zažívá propad po celém světě.

Počet hotelových zákazníků v Evropě letos v lednu meziročně klesl o 20 procent. Tržby za jeden pokoj se ve stejném měsíci v Evropě propadly o 30 procent a v Severní a Jižní Americe o 16 procent. Nízkou obsazenost hotelů hlásí i Asie.

"Situace je špatná na celém světě," říká šéf Hiltonu Chris Nassetta.

Zoufalí hoteliéři proto drasticky snižují ceny pokojů. Nepoučili se tak z nedávné minulosti, kdy po teroristických útocích z 11. září ceny v hotelích prudce padaly. Trvalo pak roky, než se podařilo vrátit je na úroveň, kde byly před rokem 2001.

Průměrná cena za pokoj v Londýně klesla nyní na 140 liber (zhruba 4028 korun) na noc. Šéf IHG Andrew Cosslett uvedl, že ceny zuřivě snižují i newyorské luxusní hotely. "Prostě se jim nedaří," podotýká.

Hotelový byznys navíc naráží na kritiku veřejnosti. Té se nelíbí, že šéfové firem rozhazují na služebních cestách v hotelích moc peněz. Bossové hotelového byznysu proto letěli přímo z berlínské konference do Washingtonu poprosit americké politiky, aby zmírnili rétoriku namířenou proti cestování.

Před dvěma lety chtěli v hotelnictví podnikat všichni. Například soukromá společnost Blackstone koupila Hilton za 26 miliard dolarů. Hotelové transakce dosáhly v roce 2007 na celém světě 120 miliard dolarů. "Letos budeme rádi, když to bude přes 10 miliard dolarů," řekl šéf poradenské společnosti Jones Lang LaSalle Hotels Arthur de Haast.

Velké společnosti rády prodávaly své hotely, což jim umožnilo podílet se výměnou za roční poplatky a podíl na zisku na řízení stejného podniku. Staly se tak manažery moderních hotelů. Jediné, co potřebovaly, byl neustálý přísun nových obchodních příležitostí. Developeři, jimž banky přestaly poskytovat úvěry, však výstavbu hotelů zastavili.

Majitelé hotelů, především ti, kteří nejsou schopni splácet své dluhy, hledají nyní naopak u velkých společností pomoc.

Někteří znalci předpovídají odvětví špatný rok. Majitelé hotelů nebudou schopni splácet půjčky a budou kvůli prázdným pokojům prodělávat. V Berlíně se mluvilo o pěti řetězcích, kterým letos hrozí bankrot.

Proč jsou tedy šéfové velkých řetězců, jako je Sorenson, tak optimističtí? Právě proto, že jsou to velké hotely. Hotelový byznys jako celek bude zažívat krušné časy, ale velcí hráči na tom budou dobře. Nikomu z nich se ale nelíbí, když se zastaví přísun obchodních příležitostí. Šéf Starwoodu Frits van Paasschen uvedl, že letos otevře 80 až 100 hotelů. Ty se začaly stavět ještě předtím, než udeřila finanční krize. "Budoucnost je ale v rukou našich vlád a bankéřů," dodává.