Petr Kamberský: Jděte vládě po krku

Heslo jít vládě po krku sliboval Miloš Zeman, naplňuje jej až Jiří Paroubek. A dobře dělá. Tvrdý boj o vládu je sedmkrát lepší než zákulisní dohody o dělbě moci.

Je nakonec jedno, jaká je aktuální záminka, protože ta poslední je trochu legrační. Ačkoli si většina republiky při jménech Čunek či Dalík automaticky znechuceně ušklíbne, my staromilsky trváme na tom, že je třeba hodnotit každý krok. A tady se zásadní morální rozhořčení hledá těžko.

V reportáži ČT se neobjevil jediný nový fakt - kromě informací o olomoucké státní zástupkyni a záběrů Marka Dalíka, jak říká Nechcete se na toho Wolfa vykašlat? Dalíkovo chování je nevkusné - ale nijak nevybočuje ze zdejšího neřádu. Naopak. Politici a jejich podržtaškové jsou při nátlaku na média mnohem razantnější. (Není to tak dávno, co si šéfredaktor Práva stěžoval, že mu vyhrožuje Lidový dům.)

Takže jak to dopadne s vládou? Stále platí, že Na bodácích se nedá sedět. Ačkoli Jiří Paroubek mylně připisuje tento Talleyrandův výrok Napoleonovi, zná jej dobře. A pro naši situaci znamená: Není zas tak těžké složit koalici nespokojených a svrhnout vládu. Ale dát dohromady plán B - složit novou vládu či nachystat volby - teď nezvládne ani takový praktik, jakým je Jiří Paroubek. Lidovce čeká sjezd, zelení jsou na hranici volitelnosti a ODS si stále není jista, z koho udělá volebního lídra; pro předčasné volby hlasy nebudou. A pouhým svržením vlády se Paroubek k moci nedostane.

Primární cíl veřejného odvolávaní vlády je jiný. Evropské reflektory dodávají Topolánkovi lesku, ČSSD se je proto snaží zhasnout a premiéra opět vykoupat v přeběhlické omáčce. Pravda, nemáme důkazy korupce, a tak nemůžeme vyloučit, že Pohanka, Melčák či Wolf podporovali vládu z důvodů zcela nezištných - jako nemůžeme dokázat, že vesmír nevznikl z plivance Velké želvy. Ale "nemůžeme vyloučit" neznamená, že bychom tomu měli věřit.

petr.kambersky@economia.cz