Ústeckému kraji hrozí exekuce

Ústecký kraj stojí před hrozbou, že nebude moci nakládat se svým majetkem. A to kvůli banálnímu sporu o jedinou otázku: zda má studii, o kolik a proč se prodražila stavba dálnice přes České středohoří.

Okresní soud v Ústí nad Labem už exekuci počátkem ledna nařídil. Pokud verdikt potvrdí i krajský soud, může exekutor kraji zablokovat majetek. To znamená, že s výjimkou provozních výdajů, jako je například výplata mezd, by s ním kraj nesměl nakládat.

Vše začalo předloni v listopadu, kdy tehdejší hejtman Jiří Šulc (ODS) u Lovosic zahajoval část stavby dálnice D8. A k několik let zpožděné stavbě prohlásil, že aktivisté, zejména Děti Země, "svým zdržováním připravili stát o několik miliard a lidských životů". "Požádali jsme jej o informaci, na základě čeho to tvrdí. Mysleli jsme si, že si k tomu nechali třeba udělat nějakou studii," říká Miroslav Patrik z Dětí Země.

VIDEO: Město, kde žádná velká firma nezkrachovala. Přesto je bez práce 9000 lidí. Vítejte v Děčíně

Děti země požádaly kraj o sdělení, z čeho exhejtman vycházel, podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ale tamní úředníci odmítli odpovědět s tím, že "tyto informace se nevztahují k působnosti kraje" a odkázali na ministerstvo dopravy.

I to však argumentovalo, že mu otázka nepřísluší. Po několikerém kolečku loni v dubnu ministerstvo vnitra přikázalo, že kraj musí informaci Dětem Země poskytnout. Jenže kraj si stál na svém: Odpovědět mu nepřísluší a ministerstvo nemusí poslouchat. A stejně argumentoval i poté, co vnitro svůj příkaz dvakrát zopakovalo.

Děti Země se proto obrátily na soud a ten poslal na kraj exekutora. "To rozhodnutí ministerstva je jasné a nemůže je splnit nikdo jiný než kraj," říká soudkyně Alena Bernklau. Ale ani soudní verdikt a nařízení exekuce paradoxně nedonutily kraj změnit jeho automatickou odpověď. "Trváme na stanovisku, že požadované informace se nevztahují k působnosti Ústeckého kraje," opakuje formulku mluvčí úřadu František Janačík.

Řekněte, že nevíte

Na ústeckém sporu je přitom kuriózní to, že by jej mohlo ukončit i to, kdyby kraj přiznal, že žádnou studii či informace nemá a že tehdejší hejtman řekl pouze svůj názor. To ostatně i ve svém rozhodnutí říká ministerstvo vnitra. "Pokud kraj takovou informací nedisponuje... je třeba poskytnout doprovodnou informaci o neexistenci této informace, a nikoliv žádost bez dalšího odložit," uvádí ministerstvo.

"Je to úřednická sveřepost. Překvapuje mě, že tomu věnují tolik energie a zatěžují všechny okolo, než aby napsali jednu větu," kroutí hlavou Patrik, kterému by oficiální sdělení, že informaci nemají, stačilo.

"Mohli bychom sice podat žalobu na ochranu osobnosti, ale asi bychom vydali jen tiskovou zprávu, že politici nemají kritizovat jiné a říkat přitom nepravdy," říká Patrik.

Ani sám Šulc nechce říct, z čeho při svém tvrzení vycházel a proč to nechtěl říct. Otázky si v úterý vyžádal písemně, ale neodpověděl.

Je to výchovné

Je ale nutno pro neposkytnutí takto banální informace obstavit majetek v hodnotě mnoha miliard? Spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek je přesvědčen, že ano. "Jak jinak donutit někoho, aby dodržoval zákon? Je jedno, jestli jde o dluh, splnění závazku ze smlouvy či poskytnutí informací," soudí Kužílek.

Ústecký kraj by přitom letos nebyl první, komu obstaví majetek za tajení informací. Před měsícem stejná věc postihla město Karlovy Vary či obec Žďár na Mladoboleslavsku.

Exekutora do obce v obou případech poslal občanský aktivista Tomáš Pecina, jehož požádali o pomoc občané, kteří marně žádali informace o rozhodnutích obce. "Každý pravomocný rozsudek lze vynutit. Sice to trvalo, ale ty informace jsme dostali," říká Pecina.

A Kužílek to, že soudy posílají do obcí kvůli neposkytnutí informací exekutory, schvaluje. Podle něj je to pro úřady výchovné. "Vidí, že občané nejsou tak bezzubí a že je budou muset brát vážněji," říká.