"Návrh padl na zasedání agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky - a já jsem pro," potvrdil HN prezident české Agrární komory Jan Veleba.
Co by takový krok znamenal? Na první pohled splnění snu každého podnikatele. Jste výrobci automobilů, skla, nábytku, nebo třeba piva či sušenek - a máte potíže s prodejem? Pokud byste prosadili stejný návrh jako farmáři, budete mít navždy vystaráno. Stát nařídí, kolik vám za zboží musí odběratel zaplatit, abyste "přiměřeně" vydělali.
Síla agrární lobby
Pořadavek zemědělců se zdá naprostou absurditou. I když je Evropská unie dost ochranářská a volný trh občas pokulhává - přece jen jsou principy nabídky, poptávky a volné tvorby cen základem svobodného podnikání.
Jenže agrární lobby je silná. A právě v agrární politice Bruselu nejsou výjimky z tržních zákonů ojedinělé.
Právě na to sází i Veleba. Upozorňuje, že minimální výkupní cena je zavedena u bramborového škrobu a cukrové řepy. "Pro tyto suroviny existují i výrobní kvóty, stejně jako u mléka. Proto také u mléka může unie minimální ceny zavést, aby zabránila likvidaci chovu skotu," tvrdí.
Záměr prosazují i další profesní organizace Visegrádu - polští, slovenští a maďarští agrárníci. Zvláště aktivní jsou Slováci. Jejich europoslanec Peter Baco už má jasno. "Nastavíme cenu na 40 eurocentů za litr," prohlásil. To je téměř 11 korun - o pět víc, než kolik stojí mléko farmářů dnes. A také o dvě koruny víc, než zemědělci dostávali předloni, kdy ceny mléka vyšplhaly do rekordních výšin.
Plán má dokonce podporu i slovenského ministra zemědělství Stanislava Besíka. Ten se zúčastnil i nedávného protestu farmářů v Praze, když demonstrovali proti politice EU i českého ministra zemědělství Petra Gandaloviče. Besík stál ovšem na straně demonstrantů.
Brusel zařadil zpátečku
Gandalovič zemědělcům sice přidal další peníze k dosavadním asi 36 miliardám korun, které letos dostanou na dotacích. Ale požadavku na minimální nákupní ceny mléka už jeho úřad odolává.
"I jako předsednická země unie jsme proti. Byl by to přece obrovský krok zpět, krok proti snaze zavést i do zemědělství víc trhu," zdůrazňuje Gandalovičův první náměstek Ivo Hlaváč.
Iniciativa středoevropských agrárníků je "silná káva" i na samotnou Evropskou komisi. Bruselská agrokomisařka Mariann Fischer Boelová se už dala slyšet, že se zavedením minimálních cen nepočítá.
"Není to možné ani s ohledem na Světovou obchodní organizaci WTO. Už dnes unie dotuje vývoz přebytků másla - a tím samozřejmě likviduje na světovém trhu chudší země, které si dotovaný export nemohou dovolit. Větší podpory by už unii asi WTO nedovolila," říká Hlaváč.
Návrat starých časů?
Co by se ovšem stalo, kdyby zemědělská lobby své záměry přece jen prosadila?
"Nápad s minimální výkupní cenou je fakt perfektní. Jen chybí dodat, že taky obchodní řetězce by musely od mlékáren vykupovat za minimální cenu máslo a sýry," upozorňuje ironicky na absurditu požadavku Milan Teplý, šéf největších mlékáren - jihočeské Madety.
Byl by to zkrátka návrat k takzvanému plánovanému hospodářství z dob komunismu. Tehdy měli všichni přikázanou cenu a plán, kolik a jakých výrobků mají vyrobit. Takový systém ovšem musí být chráněn před veškerou konkurencí.
Výsledkem tedy bylo, že zatímco západoevropské obchody nabízely nejrůznější druhy mléčných výrobků, v tuzemsku bylo obtížné sehnat ke konci otevírací doby obyčejné mléko v igelitovém sáčku.
