Petr Kamberský: Zvesela k bankrotu

Práce je zdrojem obživy pracovníka i jeho rodiny, píše se v nejnovějším dokumentu Lidového domu. Bereme svou práci seriózně - ale co se dá seriózně komentovat na plánu napsaném jazykem VUML, který vymýšlí, jak utratit ročně 130 miliard navíc? Mají sociální demokraté kalendář? Všimli si, že je rok 2009? Vědí, že i letos - navzdory "asociálním" reformám budeme mít schodek přes 150 miliard?

Lépe je věřit, že to nemyslí úplně vážně. Volby budou za půl roku... Od dneška budeme obden číst v novinách bláhové a bláhovější vize. Martin Bursík slíbí ještě více na zateplení domu, Martin Říman přijde s návrhem dvojnásobného šrotovného a lidovci se blýsknou s maximální podporou rodiny...

Kdyby někdo chtěl brát Zdenka Škromacha vážně, bude to mít velmi, velmi těžké. Socialisté slibují ohromující vzrůst státních výdajů - takový, jaký tady ještě nikdy nebyl.

Nabízejí se tři možnosti: velkolepými sliby vyhrát volby a poté odhalit, že "máme problém" - peníze scházejí a musíme začít tvrdě šetřit (model Špidla). To sice může připadat konkurentům nefér, ale pro zemi by to byla ještě ta lepší varianta.

Druhá možnost je, že to opravdu myslí vážně. Pak ale budou muset opravdu radikálně zvednout daně, respektive zdravotní a sociální pojištění. Se všemi důsledky, které to bude pro peněženku každého z nás mít - a zejména se všemi důsledky pro jakékoli podnikání.

Třetí možnost je bohužel nejpravděpodobnější: jak je zvykem ČSSD, zvýšíme výdaje tím, že vyrobíme ještě větší dluhy (model Paroubek - v roce 2006 při unikátním růstu zadlužil zemi o dalších sto miliard).

Jan Švejnar, prezidentský kandidát ČSSD, by měl svým podporovatelům zaplatit výlet do Budapešti. Tam to před pár lety začínalo také zdánlivě nevinně.

petr.kambersky@economia.cz