Jedinou privatizací, která "jede" i přes pád Topolánkovy vlády, je prodej Českých aerolinií. Tajné služby přitom včera zpochybnily ambice největšího favorita už běžícího tendru - ruským státem ovládaného Aeroflotu.
"Podle mého soudu je na tom z pohledu bezpečnosti Aeroflot nejhůře," řekl šéf sněmovního výboru pro bezpečnost František Bublan (ČSSD). Ze všech čtyř uchazečů podle Bublana hrozí u ruské firmy největší riziko, například kvůli vlastnické struktuře nebo bezpečnosti provozu.
Jenže žádné doporučení vládě nakonec výbor nedal. "Zvažovali jsme to, ale nakonec jsme informace jen vzali na vědomí," dodal Bublan.
Ani po včerejšku tak není jasné, zda se vláda (i ta případná úřednická, jež bude stejně dirigovaná politiky) rozhodne Aeroflot ze soutěže vyřadit. Zatímco se politici shodují, že ČSA je třeba prodat co nejrychleji - velký spor kolem "bezpečnostních otázek" privatizace hoří stále víc.
Může tedy být Aeroflot rizikem? "Může," říká otevřeně například ministr vnitra v demisi Ivan Langer (ODS). Překvapivě souhlasí i místopředseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka: "Posílení vlivu ruského státu v České republice může zakládat budoucí rizika." Jiní ministři však tvrdí opak.
Například ministr financí lidovec Miroslav Kalousek se rizika ruského vlivu nebojí. Podobně hovoří i ministr průmyslu Martin Říman (ODS): "Riziko tu nehrozí. Čím dřív aerolinky prodáme, tím lépe."
Veřejnost se ovšem s riziky, zjištěnými tajnou službou, seznámit nemůže. Agenti ctí zvyk svá šetření nezveřejňovat. "Vždy zkoumáme, zda zájemce o státní podnik nepředstavuje riziko, které by vedlo k negativním dopadům na ekonomiku, bezpečnost, ale i pověst státu," konstatuje k případu ČSA a Aeroflotu pouze obecně mluvčí BIS Jan Šubert.
Zatím se přitom zdá, že rozdílné názory klíčových politiků se těžko sladí. Včera sice bezpečnostní výbor sněmovny vyslechl zprávu tajných služeb, ale jinak jednání skončilo spíše fiaskem.
Langer včera neměl čas, Říman zase důvod
Šéf výboru František Bublan (stínový ministr vnitra ČSSD) udělal už druhý pokus probrat rizika privatizace ČSA i s členy kabinetu. Jenže "hlavní přednášející", ministr Langer, vůbec nepřišel.
"Pan předseda s námi program a termín nekonzultoval, já i můj náměstek jsme pracovně mimo," prohlásil Langer.
Přizván byl i Říman. Ale také on jednání bojkotoval. "Vysvětlil jsem panu předsedovi Bublanovi, že se spletl, že s privatizací nemám nic společného," konstatoval poměrně překvapivě jeden z klíčových ekonomických členů vlády.
Když se aerolinky neprodají, hrozí konkurz?
Názor, že ruská firma rizikem být může, sdílí i vlivné sdružení pilotů ČSA. "Chceme, aby vláda náš názor na privatizaci zohlednila," potvrzuje šéf sdružení Filip Gaspar. Jeho slova si před časem vzal za svá i ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a prosadil část požadavků pilotů do podmínek privatizace.
Zájemce o ČSA tak musí být bezúhonný. A nesměl být ani vyšetřován za pochybení v leteckém provozu. Jenže tato podmínka je omezena na posledních pět let, a tak z ní zřejmě může Aeroflot "vyklouznout". Co pilotům na Aeroflotu vadí? "Má nižší kulturu provozu a vykazuje vyšší statistiky nehodovosti. A samozřejmě další závislost na Rusku, po plynu a ropě, by byla nebezpečná i strategicky," tvrdí Gaspar.
Aeroflot výhrady odmítá, náměstek generálního ředitele Lev Košljakov vždy zdůrazňoval spolehlivost ruských aerolinek. Na včerejší jednání výboru nereagoval.
Slovo více než pěti set pilotů ČSA má váhu: Jsou dnes nejcennějším aktivem aerolinií. Firma za loňský rok sice vykáže zisk asi 500 milionů korun, tedy čtyřikrát víc než v roce předchozím. Ale výsledky jí vylepšuje prodej majetku - zbavila se carga a cateringu, několik letadel prodala do takzvaného zpětného leasingu. "Pokud ČSA neprodá vláda, tak to udělá konkurzní správce," prohlásil natvrdo Kalousek.
Ve hře je i letiště Ruzyně za sto miliard korun
Za aerolinky chce vláda získat tři až pět miliard korun. V soutěži se utkávají Aeroflot, evropská jednička Air France-KLM, dále Icelandair a vlastník Čedoku, společnost Odien.
Experti upozorňují, že prodej ČSA může být jen předehrou k významnější privatizaci - prodeji Letiště Praha za možná sto miliard korun. "Kdo získá ČSA coby největšího klienta Letiště, může mít pro privatizaci aeroportu dobrou pozici," uvádí jeden z podnikatelů.
Dodejme, že před dvěma lety tehdejší ruský vicepremiér Sergej Naryškin prohlásil: "Plánujeme účastnit se jak privatizace Českých aerolinií, tak (ruzyňského) letiště."
Nové vedení Aeroflotu může změnit strategii
Zatímco se na Aeroflotu nemohou shodnout domácí politici, nejasnosti má i sama ruská firma. Minulý týden změnila šéfa. Valerije Okulova, který měl o ČSA zájem, vystřídal Vitalij Saveljev. Toho prosadila vláda, jež dříve Aeroflotu vstup do ČSA nedoporučovala. Náměstek Košljakov řekl, že změna v Aeroflotu s privatizací ČSA nesouvisí. Ale nevyloučil obrat.
Prvním kolem tendru mají uchazeči o ČSA projít podle informací HN do 15. května. Ve druhém kole má rozhodovat jen cena. Vítěz může být znám v září, tedy ještě před mimořádnými volbami.
