Státní pokladně fiasko nehrozí

V článku o Integrovaném informačním systému Státní pokladny (IISSP) se objevila nepřesnost. Spuštění IISSP není závislé na schválení zákona o Státní pokladně ani nebude předem určovat jeho znění (Miliardové zakázce hrozí fiasko, HN 17. dubna).

Po zkušenostech ze zahraničí bude totiž informační systém pracovat na základě stávajících norem a kompetencí, neboť funkce Státní pokladny bude zajišťována Ministerstvem financí ve vazbě na ČNB. Nebude tedy tvořit zvláštní instituci jako na Slovensku.

Připravovaný český zákon o Státní pokladně bude primárně určovat vztahy mezi jednotlivými normami a procesy týkajícími se řízení veřejných financí. Informační systém IISSP je navrhován tak, aby mohl pružně reagovat na případné změny zákonů. Rozhodně tedy není pravda, že by jakékoli zásahy do systému norem veřejných financí znamenaly nepoužitelnost budovaného systému. Výběrové řízení na dodavatele tohoto systému bylo pod silnou veřejnou kontrolou a byli s ním opakovaně a s předstihem seznamováni i poslanci. Citlivé údaje o dodavateli byly na jeho přání začerněny, protože ministerstvo financí nemůže porušovat obchodní zákoník a riskovat mnohamilionové žaloby na náhradu škody.

V současné době vrcholí na ministerstvu financí příprava tzv. Cílového konceptu, tedy zapracování všech norem a funkcionalit, včetně jejich provázanosti na takřka 700 státních organizací, do návrhu informačního systému IISSP. Ve třetím čtvrtletí letošního roku by měla být hotova a testována pilotní verze systému. Následně bude zahájeno školení uživatelů ze státní správy.

IISSP bude spuštěn na začátku příštího roku. Mezi hlavními přednostmi bude přehlednější a levnější správa veřejných financí a okamžitá kontrola jejich vynakládání. To podstatným způsobem ovlivní správnost rozhodování státního aparátu v době hospodářského útlumu i pružnější reakci při ozdravování ekonomiky.

Pavel Nevšímal, ředitel projektu IISSP na Ministerstvu financí ČR

 

Pozor, to nejsou "rakouské" úvěry

V komentáři Tomáše Němečka "Uklidnil vás Treichl?" (HN 20. dubna) se píše, že rakouské banky napůjčovaly střední a východní Evropě přes 200 miliard eur. Čtenář tento text nejspíše pochopil tak, že rakouské banky vzaly 200 miliard eur depozit rakouských vkladatelů a poskytly z toho úvěry ve střední a východní Evropě. Tak to ale samozřejmě není. I když se tato mylná interpretace šíří jako mor...

Domnívám se, že čísla, která Tomáš Němeček cituje, jsou odvozena ze statistiky Banky pro mezinárodní platby, která říká, kolik úvěrů poskytly banky pod kontrolou rakouských akcionářů (tato data nic neříkají o tom, čí zdroje byly pro úvěry použity, v jaké měně, jaká je struktura dlužníků apod.).

Tak například: pokud máte hypotéku od České spořitelny v české měně, financovanou korunovými depozity českých vkladatelů, i tato hypotéka je součástí oněch 200 miliard eur. V logice dané statistiky je to úvěr rakouské banky poskytnutý dlužníkovi ve střední a východní Evropě. Objem skutečně rakouských zdrojů, které byly zapůjčeny ve střední a východní Evropě (tedy pravých přeshraničních úvěrů), je mnohem menší.

ČNB nedávno reagovala tiskovým prohlášením na podobný komentář ve Financial Times, podle nějž zahraniční banky půjčily subjektům v České republice 192 miliard dolarů. To se nám může zdát samozřejmě absurdní, ale je to koneckonců odraz stejně nevhodné interpretace této statistiky.

Jan Frait, odbor ekonomického výzkumu a finanční stability, Česká národní banka

 

O co může jít Kalouskovi

Jiří Leschtina v komentáři Kalouskova sekyra (HN 21. dubna) spekuluje o tom, že Miroslav Kalousek chce rozdělit KDU-ČSL a z její pravé menší poloviny udělat novou Unii svobody. To je nesmysl a Kalousek není tak hloupý, aby do něčeho podobného šel.

Mají tedy jeho narážky na novou stranu reálné jádro? Mohly by mít. Předpokládá to ovšem poněkud větší politickou fantazii.

Co dělal Kalousek v posledních letech a měsících? Totéž, co Václav Klaus - postupně se distancoval od své mateřské politické strany. Současně oba veteráni nenápadně konvergovali. Nechystají něco společně? Malou liberální stranu uprostřed politického spektra, líčící na zklamané havlovce a environmentalisty? Ani omylem! V úvahu připadá jen strana euroskeptická a antizelená. Strana napravo od ODS.

Roztáhněme křídla fantazie naplno: klausovsko-kalouskovská pravice vytáhne nejen pravici z KDU-ČSL, ale též euroskeptiky z ODS. ODS se posune mírně doleva a stane se pravostředovou proevropskou silou. Díky Havlovi přetáhne 1 - 2 % voličů zelených, a zasadí jim tak smrtelnou ránu. Lidovci na sjezdu vymetou zbytky menševiků, tj. křesťanských demokratů, podobně jako bursíkovci vymetli "superzelené", a s Cyrilem Svobodou v čele se usadí nalevo od středu. Dále nalevo bude populistická levice vedená Paroubkem a Filipovi stalinisté. Do zapomnění se propadnou svobodní, Železní a superzelení. Posílí Dělnická strana, která získá 2 - 3 %, především od stalinistů. Tak zásadní rekonstrukci česká politická scéna ještě nezažila.

Co je hlavní slabinou této spekulace? Že dostat do sněmovny nový subjekt je velice těžké, i kdyby byl plný výrazných osobností, podporován Hradem a obletován médii. Ale podařit se to může.

David Petrla, manažer v telekomunikacích, Brno

 

V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňuje redakce odpovědi na články a dopisy čtenářů, které vyjadřují jejich názory. Vyhrazuje si právo příspěvky krátit a redakčně upravit. Texty označené * u podpisu jsou v nezkrácené formě uveřejněny na webové adrese: blog.ihned.cz/ctenari. Anonymní texty redakce nezveřejňuje. V rubrice Chyby a vysvětlení napravuje pochybení a odpovídá na dotazy k obsahu i jazyku HN.

Kontaktní adresy:

telefon: 233 073 041

e-mail: dopisy.hn@economia.cz

pošta: HN, oddělení dopisů, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7