Úřady prověřují daňová přiznání, chyby nepokutují

"Dobrý den, tady Josef Novák z Finančního úřadu, mohu mluvit s panem Ježkem?" Takový telefonát vás může v následujících dnech snadno zastihnout. Finanční úřady zpracovávají letošní daňová přiznání a připravují podklady pro odeslání přeplatků daně. A při tom odhalují chyby, kterých se podle údajů ministerstva financí v přiznání dopustí stovky tisíc lidí ročně. Pokud nejde o zjevný úmysl, jsou úředníci tolerantní, většinou "hříšníkům" telefonují a žádají o doplnění údajů. Sankce při prvním upozornění většinou nedávají.

Přihlížejí k tomu, že chyba přitom nemusí být jen na straně poplatníka. "V účtárně mi zapomenuli odpočítat z přiznání manželku, která je doma s malým synem," říká Lukáš Drhlík, který pracuje u Správy železniční dopravní cesty. "Opravu jsem si musel zařídit sám, pomohli mi ale na finančním úřadě," dodává.

Nejčastější chyby se přitom týkají právě odpočtů, které celkovou částku daně z příjmu snižují. "Lidé chybují u nezdanitelné částky základu daně při odečítání úroků z úvěrů na bydlení a při zvýhodnění na vyživované děti nebo partnera," říká Vanda Kalová, tisková mluvčí Finančního ředitelství v Plzni. "Obvyklé jsou také administrativní chyby, jako špatně zaokrouhlené výpočty nebo chybně vyplněné kolonky daňového přiznání," doplňuje.

Penále pro zatvrzelé

Vstřícný přístup finančního úřadu je nejen milým překvapením, ale znamená také značnou úsporu peněz. Sankce a postihy ze strany finančních úřadů jsou totiž poměrně vysoké.

Za zpožděné podání daňového přiznání může finanční úřad zvýšit daň o 10 procent. O prominutí sankce mohou lidé požádat, ale neznamená to, že úřad automaticky vyhoví. Žádost o zrušení pokuty je navíc zpoplatněna tisícikorunovým kolkem.

Pokud poplatník nemá dostatek peněz na zaplacení daně, může požádat o odložení platby. Takzvaná Žádost o posečkání daně přijde na 400 korun.

Pokud plátce daně přiznání vůbec nepodá a finanční úřad na to přijde, hrozí poplatníkovi zvýšení daně o celých 20 procent. Jestliže však úřad sám poplatníka k dodatečnému přiznání vyzve a poplatník povinnost nesplní, hrozí mu penále až do výše dvou milionů korun. Pokuta ve formě úroků hrozí i tomu, kdo sice přiznání podal, ale nezaplatil včas celou daň. Sankční úrok nabíhá od prvního dne po splatnosti daně z příjmu, tedy od 31. března. Letos činí 16,25 procenta ročně, což je o 1,25 procenta méně než loni. Za nižší sankce mohou dlužníci děkovat poklesu základní úrokové sazby ČNB, která tvoří základ sankce. K repo sazbě pak úřady podle zákona o dani z příjmů připočítávají pevných 14 procent ročně.

Po zvládnutí možných chyb v daňovém přiznání mají před sebou "hříšníci" ještě jeden úkol. Vyřešit případné závazky vůči zdravotní pojišťovně. To platí v případě, že na základě připomínek finančního úřadu musí vykázat vyšší příjmy.

Sankce i od pojišťovny

Dorovnání zdravotního pojištění se většinou obejde bez komplikací. Stačí se na pojišťovnu obrátit s novým potvrzením příjmů a uhradit dlužnou částku. Na podání potvrzení o příjmech mají pojištěnci čas měsíc po podání daňového přiznání.

Pokud přehled pojišťovně nepředloží v zákonném termínu, hrozí jim sankce podobně jako u finančního úřadu. Výši sankcí stanoví zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Výše sankčního úroku je 0,05 procenta za každý den prodlení. V případě, že se výdělečně činný občan České republiky pokusí vyhnout povinnosti platit zdravotní pojištění nebo předloží podklady pro zdravotní pojištění pozdě, může pojišťovna vyžadovat zaplacení pokuty ve výši až 50 tisíc korun.