Jaroslav Pantůček: Družbou můžeme propojit Východ a Západ

Ve společnosti MERO, státem ovládaném provozovateli ropovodů Družba a Ingolstadt - IKL, mohou být při pohledu na loňské hospodářské výsledky spokojeni. Přestože Družbou teklo skoro šest měsíců jen omezené množství suroviny a rafinerie to musely kompenzovat dražšími nákupy přes Ingolstadt, přepravilo MERO rekordních víc než osm milionů tun ropy. A vydělalo přes 337 milionů korun čistého.

Loňský výpadek zásobování z Ruska zároveň uspíšil projekty, kterými se MERO snaží zapojit do spolupráce a vzájemného sdílení informací všechny provozovatele ropovodu na trase ze sibiřských ložisek až do západní Evropy. "Mám takovou myšlenku, že by se modernizoval ropovod Družba tam, kde je jeho stav problematický. A využil by se k propojení celé soustavy mezi Východem a Západem," říká generální ředitel Jaroslav Pantůček.

HN: Jak chcete ovlivnit technický stav Družby v zemích na východ od slovenských hranic?

Máme už od loňska podepsané memorandum - tedy smlouvu o spolupráci - s Ukrajinou. Podobné memorandum chystáme nyní s ruskou společností Transněfť, která je v postavení našeho MERO, ale mnohem větší a mocnější, protože oni vlastní nejen všechny roury v Rusku, ale i mořské terminály a podobně. Budeme mít vazby na někoho, kdo to tam přímo řídí a kdo nám zavolá, pokud bude hrozit nedostatek ropy pro Česko. Pak budeme moci dělat kroky s předstihem několika týdnů, než by ropa u nás skutečně přestala proudit.

HN: Není na Ukrajině důležitější investovat spíš do rekonstrukce rour Družby, která může být na tamním území v poněkud nespolehlivém technickém stavu?

Nemaluji čerta na zeď, Ukrajinci si jsou vědomi, že nemají moc jiných devizových zdrojů příjmů než za tranzit ropy a plynu. Takže o technický stav ropovodu se nějakým způsobem starají. Ale my jim v tom memorandu nabízíme kromě našeho know-how k přepravě různých druhů ropy i naši technologii k inspekci a údržbě ropovodu.

HN: Dá se říci, že si těmi memorandy sondujete technický stav tamních částí ropovodu Družba?

To bych přímo nekomentoval. Tou spoluprací chceme zajistit efektivnější fungování infrastruktury, kterou i my vlastníme. Teď jsme před podpisem memoranda s Ruskem a už se říká, že chystáme nějaký společný podnik...

HN: A chystáte?

Zatím o tom nepadlo ani slovo.

HN: Ještě jste nemluvil o spolupráci se slovenským provozovatelem Družby - Transpetrolem.

Tam se bohužel kvůli poněkud nešťastné privatizaci situace zkomplikovala. Ale to by se nyní mohlo odblokovat opětovným vstupem státu do privátního podílu v Transpetrolu. Zatím ale oficiálně nevíme, zda už má stát v Transpetrolu celých sto procent. Počítám s tím, že bude o spolupráci zájem a slovenská vláda pochopí význam té mezinárodní kooperace. Vidí, že máme už memorandum s Ukrajinou, chystáme ho s Rusem, máme úzkou spolupráci s TAL a chybí už jen ta smlouva se Slovenskem.

HN: Co smlouva s Běloruskem?

No, tam je taková situace, že když jednáme s ruskou Transněftí, jako bychom jednali s Běloruskem.

HN: Počítáte v těch projektech s otočením proudu v Družbě - že by ropa tekla ze západu na východ?

V případě, že by se čistě hypoteticky Družba zastavila. My jsme už Družbu otáčeli v době povodní - v úseku z Kralup do Pardubic. Stejným způsobem by to mohlo fungovat až na Slovensko.

HN: Rusové chystají velkou expanzi do střední Evropy. Připadlo by vám logické, kdyby došlo k privatizaci MERA a koupil ho - čistě hypoteticky - třeba Lukoil?

Mně by připadlo spíš logické, kdyby firmu MERO koupily rafinerie. Tak to funguje u ropovodů na západě. Jestli rafinerie vlastní ENI se Shellem a PKN Orlen, nebo jestli tam vedle nich bude zčásti i Lukoil, to není už tak podstatné. A jestli vůbec MERO privatizovat? Státem ovládaných firem je čím dál méně, dovedu si i přestavit, že by se privatizovalo třeba jen 49 procent. To jsou ale věci vlastníka a záleží, jak on se rozhodne.