Skupina poslanců chce ze zákona, kterým stát hlídá citlivý obchod se zbraněmi, vypustit přesně devět slov. Nejspíš ale velmi důležitých.

Stát, policie a tajné služby by totiž mohly kvůli tomu přijít o šanci odhalovat včas nelegální obchody. Tedy takové, kdy zbraně z Česka přes prostředníky mizí ve válčících zemích.

Vše je skryté v novele zákona, kterou má dnes schvalovat sněmovna. A to téměř bez zájmu zvenčí, přestože v obchodu se zbraněmi se v Česku ročně protočí skoro půl miliardy eur.

Při projednávání ve výborech poslanci navrhli, aby z vládní novely vypadla část zdánlivě nenápadného odstavce - v paragrafu, který říká, co vše se dá považovat za obchod se zbraněmi. Zjednodušeně v něm stojí, že obchodem je i dojednávání smluv, předávání informací o obchodu nebo i reklama. To aby stát a bezpečnostní složky měly možnost včas do podezřelého obchodu vstoupit a překazit jej.

Je to jen devět slov, ale...

Odborníci se obávají, že vypuštěním této pasáže půjde v miliardovém byznysu snáz podvádět.

Tady je nutná odbočka. Stát dává firmám pro vývoz zbraní licence, přitom prověřuje, odkud zbraně pocházejí a kam směřují. Pokud je to "zakázaná" země nebo když za obchodem stojí podezřelí lidé, licenci nevydá. A když firma s licencí pravidla poruší, s dalšími obchody se může rozloučit - další povolení už nedostane. Lidé, kteří zbrojní byznys sledují, tvrdí, že změna zákona může mít obrovské důsledky. Podezřelé firmy bez licence by si totiž mohly obchody legálně provádět přes licencovanou, státem prověřenou, a tedy spolehlivou společnost - stačila by jen obyčejná dohoda, že spolehlivá firma obchod naoko "přikryje".

A pak by složitou cestou přes další nastrčené prostředníky mohly zbraně končit v rukou povstalců v Africe nebo na Blízkém východě. "Úplně by se tím legalizovala praxe, kdy si vše ústně domluví a zbraně se vyvezou přes někoho jiného. Proto zákon říká, že firma bez licence by neměla o takových obchodech ani vyjednávat," uvádí František Janda z české pobočky organizace Amnesty International, která se obchody se zbraněmi dlouhodobě zabývá. Vyškrtnout klíčové věty navrhují poslanci z výboru pro obranu i z bezpečnostního výboru. "Řekl byste někomu: Chtěl bych prodat zbraně do ciziny. A už byste tím vlastně mohl porušit zákon, protože nemáte licenci. To je divné," namítá poslanec Jiří Čepelka z ODS. "Nebezpečí nevidím," souhlasí armádní expert ČSSD Antonín Seďa.

Jenže i státní úředníci a policisté tvrdí, že měnit zákon je nepromyšlené. Na schůzi výboru je na to upozornil i náměstek ministra průmyslu a obchodu Erik Geuss, pod něhož zbraňový byznys spadá. "Vypuštěním svazujeme ruce bezpečnostním procedurám. Ten dovětek je záměrný, není to žádný omyl," přesvědčoval marně poslance.

Zbraně skončily v Africe

Potíž je také v tom, že téměř vše kolem obchodu s vojenským materiálem je dnes v Česku tajné. Není možné - s odkazem na obchodní tajemství - úspěšně chtít po úřadech podrobnosti. Příklady z minulých let a zprávy elitních detektivů přitom naznačují, že stát si už dnes nedokáže tyhle obchody zcela uhlídat.

HN před čtyřmi lety odhalily detaily obchodu ostravské firmy Arms Moravia, která od státu nakoupila protiraketové střely. Úředníci sice firmě zamítli vývoz do Konga, na něž tehdy platilo embargo. Svolili ale k transakci do Zimbabwe, které Kongu pomáhalo. "Prodejci zbraní mají úzké kontakty a vazby na orgány státní správy," napsali poté detektivové do výroční zprávy mapující zločin v Česku.


NEBEZPEČNÁ ZMĚNA. Lidé, kteří zbrojní byznys sledují, tvrdí, že změna zákona může mít obrovské důsledky. Přes nastrčené prostředníky by mohly zbraně končit v rukou povstalců v Africe nebo na Blízkém východě.