Martina Janková: Haydn je jako temná jeskyně

Miluje Mozarta, její hlas k němu patří, ale je to pro sopranistku Martinu Jankovou svět od prvního momentu jasný, barevný a přehledný. Haydnova hudba má v sobě naopak jako nějaká jeskyně mnohá tajemství, která česká umělkyně žijící ve Švýcarsku objevuje postupně. 

Objíždíte s recitálem sestaveným z Haydnových písní světové metropole?

Natočila jsem je na album a letos jsem je zpívala jen na Pražském jaru. Jinak mě čekají písňové recitály v Ženevě s Mozartem a Schubertem a v Brně s Mendelssohnem a Martinů a počátkem příštího roku v Curychu program sestavený z písní jubilantů roku 2010, Chopina, Schumanna, Mahlera a Wolfa.

Jsem ráda, že se po letech, kdy jsem byla tak trochu otrokem opery, mohu víc vracet k písni, která je mou vášní, že se jí mohu věnovat do hloubky a že si mě k tomu žádají renomované festivaly.

Haydnovy písně nejsou příliš známé. Kdy jste je objevila?

Pořádně až v roce 2004 díky dirigentu Rogeru Norringtonovi a cyklu, který moderoval v salcburském Mozarteu a na který mě pozval.

Teď jsem Haydnovy písně mohla s pianistou Gérardem Wyssem ještě víc vychutnat pro nahrávání desky a díky příležitosti vystoupit v Praze. Před lety jsem jako studentka na turné s Philippem Herreweghem zpívala v oratoriu Stvoření. Letos ale také díky dirigentu Adámu Fischerovi objevuji svět Haydnových oper z let, kdy působil u Esterházyů. Haydnův svět se mi tedy otvírá postupně a nesmírně mě oslovuje.

Opery od Josepha Haydna se také často nehrají. Ve kterých jste zpívala?

Zpívala jsem v letošním jubilejním haydnovském roce v opeře La Fedelta premiata a na podzim mě čeká ve Vídni uvedení díla Linfedelta delusa. Stejně jako předtím v létě Händelovo oratorium Jephta ve Štýrském Hradci, i toto bude setkání s dirigentem Nikolausem Harnoncourtem. Moc se na každou práci s ním těším. A okouzlil mě také dirigent Riccardo Chailly, s nímž budu na konci roku v Izraeli zpívat v Bachově Vánočním oratoriu. To jsou lidsky a hudebně asi nejkrásnější momenty, které mě čekají.

Nacházíte v Haydnových písních předzvěst romantismu?

To asi úplně ne, ale v harmonii je Haydn na svou dobu moderní a písně z jeho zralého londýnského období jsou podobné dokonce až áriím z oratorií. Bez Haydna by nemohli být romantici. Na něm, od Beethovena dál, všichni staví.

Nacházíte rozdíly mezi světem Haydnových písní a jeho symfonií, díky nimž je obecně asi nejznámější?

Písně jsou hodně intimní, v barvách temnější. Symfonie jsou, převedeno do barev, žluté nebo červené, písně by byly přirozenou, decentní barvou blízké spíše barvě písku nebo skále. Texty možná nejsou tak hluboké, ale hudba ano.

Takže nejde o oddechovou záležitost?

Rozhodně ne. Opera je extrovertní, ale písně jdou do hloubky, takže dají interpretačně víc zabrat. A měly by být vyprávěním, to také stojí úsilí.

Jak velký úvazek máte v Curyšské opeře?

Po letech, kdy jsem kvůli stálému angažmá přicházela o zajímavé nabídky, jsem zvolila kompromis. Polovinu roku trávím v opeře, polovinu roku cestuji. Chci mít a potřebují domácí zázemí.

Mezi angažmá v opeře a mými mezinárodními angažmá samozřejmě občas vznikají kolize, když se mění data - ale to je cena za to, že chci mít obojí: i domov, i možnost jezdit po světě. Žila jsem dlouhou dobu stále s kufry - a zjistila jsem, že už nevím, kam patřím. A já potřebuji mít kořeny a vracet se na stejné místo. Vracet se každý večer domů a nebýt měsíc pryč. I kvůli našemu chlapečkovi.

Takže vaše kořeny už jsou teď ve Švýcarsku?

Hudební kořeny mám rozhodně v Curyšské opeře. Jsem ráda, když vidím "svoje" lidi, když s nimi mohu hrát, učit se s nimi? Máme v souboru rodinné, překrásné zázemí, v Evropě jedinečné. I takové hvězdy, jako jsou Anna Nětrebko, Renée Fleming nebo Juan Diego Flórez, to cítí a rády se vracejí. Náš tým má moc krásného ducha, pohltí je to a cítí se jako doma. Ansámblové divadlo ale vymírá. Beru to jako raritu a vychutnávám si ji, protože nevím, jak dlouho ještě potrvá, než i k nám do Curychu přijde staggionová opera.

V čem jsou výhody stálého souboru?

Běžné je, že se umělci sejdou k operní produkci a do měsíce musí vzniknout výsledek. Někdy jsou vztahy chladné, neznají se? Buď se vše spojí, nebo také ne. Když se ale známe deset let, jsme sehraní jako tým, potom vznikají nádherné výsledky! Jsou to pro mě velké hodnoty, ne tržní, ale lidské. Nechtěla bych o to přijít.