Jiří Voříšek: Krize generuje dynamiku ICT

Již sedmnáctý ročník mezinárodní konference Systémová integrace 2009 se odehraje ve dnech 8. až 9. června v Praze opět na Žofíně. Pořádají ji tradičně Česká společnost pro systémovou integraci (ČSSI) a Vysoká škola ekonomická v Praze spolu se společnostmi CACIO, ISACA, itSMF, SPIS a SSSI. Letos, v době dynamických změn ve světové ekonomice, je konference zaměřena na zvýšení výkonnosti podniků pomocí IT. Ekonomická krize staví před manažery firem i státních institucí řadu nových problémů. Za nejpalčivější je považována otázka, zda ořezat IT náklady na minimum, nebo naopak právě dnes přistoupit k zavádění nových byznys modelů a produktů s podporou IT. O odpověď na tuto a další otázky jsme požádali profesora Jiřího Voříška, prezidenta ČSSI a vedoucího katedry informačních technologií na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.

Výzkumy ukazují, že význam informačních a komunikačních technologií pro podniky z různých sektorů ekonomiky se významně liší. Logicky by se tedy měl různě projevovat i dopad dobrých či špatných rozhodnutí ICT managementu do výkonnosti podniku. Nakolik tyto problémy reflektuje konference?

Skutečně se ukazuje, že rozdíly v investicích do ICT jsou mezi podniky z různých sektorů ekonomiky až propastné, a to jak v období konjunktury, tak v období krize. V ČR zatím nemáme vlastní statistiku podobného typu, ale vycházíme z australských průzkumů, které ukazují, že zatímco finanční instituce vkládají do ICT přes 90 % všech svých investic, u těžebního průmyslu je tento podíl na úrovni 4 % a u obchodu s nemovitostmi na úrovni 37 %. Z toho pochopitelně vyplývá i různý vliv dobrých a špatných rozhodnutí o ICT na výkonnost a konkurenceschopnost podniku. Proto této problematice chceme v době ekonomické krize věnovat značnou pozornost a hledat odpovědi na otázky typu: "Jaký vliv má ICT na byznys modely a produkty podniků v jednotlivých sektorech ekonomiky?" nebo "Které ICT aplikace a ICT služby patří v současné době v jednotlivých odvětvích ke klíčovým?"

Když se podíváme na podniky stejného sektoru ekonomiky, je význam ICT pro tyto podniky shodný?

Nesmíme se nechat zmást statistickými průměry. Stejně tak, jako jsou velké rozdíly mezi nasazením ICT ve firmách podle jednotlivých sektorů ekonomiky, může se výrazně lišit i mezi jednotlivými podniky z téhož sektoru. Míra významu ICT pro podnik záleží na tom, jak úzce jsou provázány informační a byznys strategie podniku. V současném krizovém období můžeme rozlišovat tři základní varianty, respektive strategie.

První z nich je omezení ICT nákladů na minimum. Volba této strategie současně znamená, že management podniku nepovažuje vliv ICT na výkon podniku za podstatný. Cesty, které lze v této strategii využít, jsou například centralizace a standardizace nasazených ICT systémů, virtualizace ICT zdrojů, respektive outsourcing.

Nejde o "cestu do pekel"?

Ne, to ne, skutečně záleží na strategii. Jestliže daná firma nechce využívat ICT k podpoře svého byznysu, pak je to její rozhodnutí a nemůžeme říci, že jde o rozhodnutí totálně špatné. Druhou strategii naplňují firmy, které nechtějí investice do ICT ani snižovat, ani zvyšovat, ale jde jim o to, aby ICT zdroje, které používají - hardware, software, data a lidé přinášely větší efekty. Ty pak nasazují metodiky, jako je COBIT, ITIL nebo ISO 20000, které jim pomohou zlepšit řízení podnikové informatiky, a tím zvýšit efektivnost ICT. Většinou se jedná o společnosti, které mají velká ICT oddělení s desítkami, ne-li stovkami lidí. Pro ty je aplikace zmíněných metodik téměř nezbytná. Třetí strategie je nejnáročnější. Je jí cesta podpory nového byznys modelu. Některé firmy se například rozhodly, že využijí krize k tomu, aby změnily model svého podnikání, a řada z nich využívá právě ICT, aby toho nového modelu byly schopny dosáhnout. Zde můžeme uvést jako příklad nedávno vzniklou firmu Bezrealitky nebo Škodu Auto. Automobilka před časem zavedla nový způsob styku se svojí dealerskou sítí, kde veškeré programy, veškerá funkcionalita pro tyto dealery je realizována na ICT infrastruktuře Škoda a provozována Škodou. Jednotliví dealeři si nemusejí kupovat vlastní aplikace, používají firemní systém a styk mezi nimi a výrobcem se tímto způsobem standardizuje, což je daleko čitelnější způsob jak kontroly, tak spolupráce.

Zastavil bych se ještě u ICT ve státní správě a samosprávě, protože tomuto tématu se bude konference hodně věnovat. Můžete říci, které byznys modely jsou nejvýhodnější pro veřejnou správu?

Informatizace veřejné správy je dosti odlišná od soukromé sféry. Tam jsou měřítka úspěšnosti nasazování ICT jiná a často i na politice závislá. Na druhé straně se ukazuje, že investice do ICT mohou zvýšit efektivitu a průhlednost podnikatelského prostředí ve státě. Touto cestou už delší dobu kráčí například severské země. Pokud bychom my v ČR více investovali do ICT ve státní správě, tak to pomůže zefektivnit komunikaci obyvatelstva a podniků s veřejnou správou. Za velký přínos například považuji "datové schránky", které mají být rozběhnuty od 1. července. Pokud se podaří tento projekt úspěšně dokončit, bude to znamenat výrazné zefektivnění komunikace a úspory v desítkách, možná i stovkách milionů korun jak na straně státu, tak v podnikatelské sféře. Navíc - dalším důsledkem investic do ICT ve státní správě je postupné zvyšování počítačové gramotnosti obyvatelstva, což zpravidla vyvolává multiplikační efekty v rozvoji celé společnosti.

Které ICT služby přinášejí podnikům největší efekty?

V krizovém období nebývá vhodné orientovat nové aplikace a nové ICT služby dovnitř podniku. Vyšší efekty přinášejí ICT služby s funkcionalitami zaměřenými na zákazníky a partnery. Je ale třeba mít na zřeteli, že delší výpadek nebo snížená kvalita externě orientovaných služeb přímo ohrožují kontinuitu byznysu a výkonnost organizace. Proto ICT procesy útvaru dodávající tyto služby musejí být na podstatně vyšší úrovni zralosti. Pokud jde o koncepci řešení podnikové informatiky, pak jsou dnes velmi zajímavé i pro naše firmy služby typu SaaS (Software as a Service) nebo IaaS (Infrastrukture as a Service). Jde vlastně o formu outsourcingu, kdy v případě SaaS dodavatel nabízí software jako službu. Aplikace běží na infrastruktuře poskytovatele a zákazník ji využívá přes internet. Příkladem jsou služby firem Google či Amazon a stále populárnější je i CRM od společnosti SalesForce. U IaaS je to poněkud jiné, zde poskytovatel nabízí pronájem škálovatelné ICT infrastruktury a klient si na ni umístní a provozuje svoje aplikace. Velkou výhodou obou těchto služeb mj. je, že jsou většinou zpoplatňovány podle objemu odebírané služby - jde o tzv. princip "pay as you go". Jde-li výkon podniku a tím i objem ICT služeb dolů, platí podnik za služby méně.

SaaS není žádná světová novinka, na trhu existuje již deset let, dříve pod označením ASP (Aplication Service Providing). V Evropě a také u nás se ale využití SaaS rozjíždělo pomalu. Globální ekonomické problémy ovšem, jak se zdá, přispívají k nasazování těchto služeb. Jejich nárůst začíná být doslova dramatický. Například v Evropě během loňského roku vzrostly prostředky věnované do nákupu těchto služeb o 36 procent.

Vloni se na stránkách ICT revue vedla polemika kolem výchovy IT odborníků na VŠ, které jsme se mj. oba dva účastnili. Změnilo se něco od té doby? Jak z pohledu vysokoškolského učitele hodnotíte vývoj?

Nemám sice po ruce nejnovější statistické údaje, ale podle zkušeností s umisťováním absolventů FIS-VŠE bych řekl, že nedostatek, i když mírný, trvá. Vysoce žádanými jsou zejména absolventi, kteří vystudovali IT a současně i druhou specializaci (finance, logistika, marketing,...). Přesné informace o aktuálním stavu ICT pracovního trhu budeme mít po průzkumech, které v tomto roce provedeme ve spolupráci ČSSI - Český statistický úřad - VŠE. Pravdou také je, že nástupní platy absolventů klesly, ale zatím nijak dramaticky. Tématu lidské zdroje v ICT se budeme na konferenci Systémová integrace také věnovat a v samostatném workshopu zveřejníme i výsledky nejnovějších průzkumů.. -

odborný publicista a stálý spolupracovník redakce

Profesor Ing. Jiří Voříšek, CSc., je vedoucím katedry IT na VŠE v Praze, prezidentem ČSSI a prokuristou poradenské firmy ITG, s. r. o. Specializuje se na strategické řízení informačních systémů, systémovou integraci, outsourcing a metodiky vývoje a provozu podnikových informačních systémů.

A propos...

Podle Jiřího Voříška klade rozsáhlá krize na finančních trzích a její dopady na státní rozpočty, obchod s nemovitostmi, na automobilový průmysl a řadu dalších odvětví výrazně vyšší nároky na managementy firem, bank i státních institucí. Obor informačních technologií v minulosti také procházel krizemi, ale díky jeho vysoké flexibilitě - v porovnání s jinými sektory ekonomiky - nebyly tyto krize tak hluboké a měly krátkodobý charakter. To vše vyvolává profesorovu otázku: "Může IT pomoci jiným odvětvím a veřejnému sektoru rychle reagovat na nastalé změny nejen v dobách blahobytu, ale i za současného utahování opasků?"