Miroslav Zámečník: Čína a Amerika? To je takový sňatek bez lásky

Desítky let se politici tolik nevěnovali řízení firem. Obamova vláda je hlavním akcionářem General Motors, Angela Merkelová jedná celé noci o Opelu. "Nečeká nás ale doba státem řízených firem a masivního propojování politiky s ekonomikou," říká ekonom Miroslav Zámečník, bývalý zástupce země u Světové banky a člen Národní ekonomické rady vlády.

Má General Motors poté, co ho ovládla administrativa Baracka Obamy, šanci přežít?

Když jsem sledoval záchranu GM, vzpomněl jsem si, jak česká vláda zachraňovala před deseti lety Vítkovice. Na první pohled to zní paradoxně, ale když už někam naléváte peníze daňových poplatníků, je lepší si je pohlídat tím, že firmy zestátníte. Americká vláda už před bankrotem do GM nalila 20 miliard dolarů a ve firmě se nic neměnilo. To bylo drahé školné. Teď se poučila a bez kontroly už tam odmítla další peníze poslat.
HN: Vrátí se někdy americkým daňovým poplatníkům těch 50 miliard za záchranu Detroitu?

Vítkovice se nám nakonec při privatizaci zaplatily. General Motors se nezaplatí.

HN: Nepřinese to velké konflikty zájmů? Obama tvrdí, že bude "zdrženlivý akcionář", že nebude firmu řídit - a hned dodává politickou objednávku: Vyrábějte malá úsporná auta.

Američané nemají problém vyrábět malá auta - mají problém vyrábět je se ziskem. Zatímco japonská Honda měla na každém malém civicu marži 1500 dolarů, oni na každém malém autě prodělávali kvůli vysokým nákladům. To byla cena za vymoženosti detroitských odborů. Hlavní politický střet tedy nebude o to, jaká auta dělat, ale jak je vyrábět levněji. Američané totiž malá auta se ziskem dělají, ale ne doma - daří se jim to třeba v Koreji.

Když se do ovládaných firem dokázal nemíchat Špidla, snad to zvládne i Obama

HN: Ale věříte, že Obama donutí GM k tak razantnímu osekání nákladů, aby najednou firma uměla vyrábět levně? Detroitské odbory přece mají na Demokratickou stranu ohromný vliv...

To se ukáže. GM má připravené nadějné elektrické autíčko Chevrolet Volt. Na něm se pozná, jestli firma dost ořezala náklady, aby ho dokázala vyrobit se ziskem. Věřím, že Obama GM nebude řídit na přímo. Kdykoliv to vláda dělá, společnosti tím politizuje nebo přímo zničí.

Když se ale před deseti lety dokázali udržet i Miloš Zeman a Vladimír Špidla a do řízení zachraňovaných firem se moc nemíchat, mohl by to snad zvládnout i Barack Obama...
HN: Bude ale pod daleko větším politickým tlakem.

Nenechte se zmást zestátňováním a přiznejte kredit tomu, kdo si ho zaslouží. Všichni vědí, že GM bude muset výrazně zeštíhlit a desetitisíce lidí propustit. Na rozdíl od Němců, kteří nalévají peníze do Opelu za slib, že ochrání pracovní místa - to je přece výrazně větší politizace byznysu.

Když srovnáte zásahy vlád v Evropě a Americe, vycházíme z toho hůř. Pracovní místa se tady mnohem víc uměle udržují, a to na politickou objednávku.

HN: Bude se v zestátňování pokračovat?

Ne, GM je výjimečný případ. Obama mohl zestátnit i banky a neudělal to.

HN: Proč?

Z čistě politických důvodů. Kdyby do GM vláda nedala desítky miliard, byl by to konec, bankrot by firma nepřežila. Když se do Obamy opře republikán, tak mu odpoví - no tak běžte do Detroitu a vysvětlujte, že to má být celé rozmlácené na kusy.

U bank by zestátnění tak snadno neobhájil (elita, která má na politiky vliv, je dnes spíš z Wall Streetu než z Detroitu), proto je čistí přes ministerstvo financí. Američtí demokraté navíc zdaleka nemají takové choutky mluvit do ekonomiky jako evropští sociální demokraté. Jsou mnohem víc napravo.
HN: Proč Francouzi či Němci při nalévání miliard nezestátňují? Třeba v případě Opelu?

S takovou havárií, jako byl GM, se tady ještě nikdo nepotýkal; evropské automobilky - včetně Opelu - na tom nebyly tak špatně jako General Motors.

Přístup v Evropě je samozřejmě mnohem levicovější. Kdyby se evropští politici dostali do stejně vyhrocené situace jako Obama, zestátňovali by podle mě výrazně razantněji.

HN: I tak už do automobilek nalili dost peněz.

A je horší, že za to nechtěli podíly. Nad penězi daňových poplatníků mají menší kontrolu - a menší šanci, že se jim vrátí. Když dáváte do zadlužených firem státní peníze, strašně rychle o ně přijdete. Stáhnou si je věřitelé a firma dál upadá, nemá na investice a ani na provoz.

GM je v podstatě dobrý příklad, jak se má státní záchrana dělat, když už se dělat musí. Když už je hodně zle, všichni si uvědomí, že fabrika není zaopatřovací úřad. I do Vítkovic se nakonec najal profesionál, který tvrdě propouštěl. Obama chrání peníze daňových poplatníků lépe než Angela Merkelová nebo Nicolas Sarkozy.

Čína je teď jedinou zemí, která může na stůl házet peníze

HN: Hned druhý den po bankrotu si výrobu proslulých terénních vozů Hummer z GM koupili Číňané. Jak Peking po této krizi posílí svůj vliv?

Číňané mají na to, aby si koupili všechno, co jim Američané budou ochotni prodat. Tabu pro ně zůstanou jen strategické firmy s vlivem na národní bezpečnost. Jinak jim budou Američané prodávat ochotně.

Co já vím, o čem si teď v Pekingu povídal americký ministr financí Timothy Geithner? Číňané nakupují většinu amerických vládních dluhopisů. A když někoho přesvědčujete, že budete spolehlivým dlužníkem, musíte nabídnout i příležitost k investicím.
HN: Jak posílí Čína svou moc nad Amerikou?

Když potřebujete od někoho peníze, tak se na něm samozřejmě stáváte závislejším. Přesně to teď čeká Ameriku. Opravdu důležitá už bude jen G-2: Amerika a Čína. Tady se bude rozhodovat, ostatní budou přihlížet.
HN: A v té se výrazně mění rovnováha.

Cash is king (Kdo má hotovost, vládne).
HN: Míříme ze "století Ameriky" do "století Číny"?

Ne. Ale po krizi, která Spojené státy hodně oslabila, je vztah mezi Pekingem a Washingtonem výrazně vyrovnanější. Dokud si Američané ještě mohli vybírat, kdo si koupí jejich vládní dluhopisy (protože jich nepotřebovali prodat tolik), byli silnější. Americké vládní projekty se ale dnes bez Číny nedají zaplatit. Nikdo jiný tolik peněz nemá.
HN: Jak Číňané svůj rostoucí vliv využijí?

Velmi poklidně. Nebudou agresivní na mezinárodní scéně a nebudou používat silná slova. Nemají to rádi, není to součást jejich kultury. Nikdy nevylezou ven a neudělají agresivní tiskovku. Spíš jim v uzavřené místnosti řeknou: Tak vy nám teď nechcete prodat ani zkrachovalé průmyslové firmy? Proč bychom pak měli kupovat vaše vládní dluhopisy?

Je to ne moc hezké manželství bez lásky. Obě strany ale vědí, že pokud se rozvedou, padnou. Čína potřebuje ještě spoustu času, aby ekonomicky dotáhla Západ, a Amerika potřebuje teď opravdu hodně peněz, aby se dostala z průšvihu. Ten vztah bude fungovat dobře. Samozřejmě že Pekingu neprodají nic strategického, nemluvě o zbrojních koncernech. Amerika ještě stále zůstává nejmocnější zemí kvůli výdajům na zbrojení a úrovni technologií.
HN: Všechny vlády se teď bojí, že už jim nikdo nepůjčí. Mají Američané pořád jistotu, že Číňané budou mít o jejich dluhopisy pořád zájem?

A jaké jiné dluhopisy by měli kupovat? Ale Američané vědí, že i čínská trpělivost má své meze, a musí jim prodávat i průmyslové firmy nebo nemovitosti. Číňané riskují už jen tím, že investují výhradně do dolaru - tak se jim musí alespoň nabídnout, jak riziko rozložit.
HN: Kdo další kromě Pekingu může nakupovat?

Arabské země nebudou na velké investice mít, dokud nezdraží ropa. Indové do toho nemůžou mluvit, protože mají málo devizových rezerv. Házet velké peníze na stůl teď může jen Čína.
HN: Co budou chtít Číňané získat?

Teď jsem seděl v Římě v kavárně s Američany a kolem jel hummer. Říkám: To je úžasné čínské SUV, ne? Oni kývali a smáli se... Jsem zvědav, kdo si ještě bude hummery kupovat. Není to auto na silnici, šíleně žere a teď bude ještě patřit Číňanům? To se americkým patriotům nebude líbit.
HN: Proč tu firmu tedy kupují?

Pro prestiž. Nový majitel to nekupuje za své peníze, to vypadá na státní zájem. Hummer - to je symbol ovládnutí. Ekonomicky je to ale takový vtip. Tomu se budeme smát ještě hodně dlouho.
HN: Koupí si Čína i velké americké banky?

Tam nezískají většinu, to by se asi americká vláda hodně zlobila. To by si raději zestátnili sami.

Problém je v tom, že úspory Číňanů investuje přímo jejich stát. Kdyby si je mohli dát do soukromých fondů a kupovat majetky přes ně, Američané by byli méně ostražití. Nikdy nepátrají po tom, kdo má drobné podíly. Jenže jde o koncentrované vlastnictví čínského státu.
HN: Urychlila tahle krize úpadek vlivu Evropy?

Evropa má dost svých problémů a Amerika ví, že s ní moc nemůže počítat. Ani vojensky, ani ekonomicky.
HN: Proč Číňané nepůjčují i evropským vládám? Proč tady nekupují velké firmy?

Evropa je pro ně příliš malá a fragmentovaná. Rádi by si něco koupili v Německu, protože jsou tam dobré fabriky. Ale ty nejsou na prodej a nic jiného je tady nezajímá.

Miroslav Zámečník. Vystudoval pražskou VŠE, pracoval jako ekonomický redaktor ČTK. Radil premiéru Klausovi a prezidentu Havlovi. V letech 1994 - 1998 zastupoval ČR ve Světové bance. Po návratu pracoval v globální poradenské společnosti Arthur D. Little. Za vlád ČSSD byl náměstkem v Revitalizační agentuře a Konsolidační bance (2000 - 2001). Dnes pracuje v revitalizační poradenské firmě Boston Venture, je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Miroslav Zámečník je ženatý, má dva syny.