Radní dál mohou tajit, za co utrácí

Bez zájmu a zcela v tichosti skončil u ledu důležitý zákon proti úplatkům na radnicích, podle odborníků vůbec nejčastější korupci v Česku.

Aniž si toho kdokoli všiml, Fischerova vláda před měsícem kvůli lobby starostů odložila přísný zákon, díky němuž mělo být na hospodaření měst mnohem lépe vidět. Recept byl velmi prostý, přesto průlomový: podrobně zveřejňovat vše, co radní dělají s majetkem města. A nechat lidi dohlížet nad tím, jestli se městskými byty nebo pozemky nesnaží kšeftovat.

Tlak starostů, kteří jednohlasně taková pravidla odmítli, byl ale příliš silný. Takže ministerstvo vnitra, jehož právníci paragrafy sepsali, teď musí zákon zmírnit. "Přitom byl perfektní. Bylo z něj znát, že autoři vědí, co se u nás na úrovni měst a obcí často děje," tvrdí Martin Lachman, právník z protikorupční organizace Transparency International.

Levněji? Tak řekněte proč

Václav Jíně, starosta vesnice Makotřasy nedaleko Prahy, podepsal zvláštní smlouvu: zaručil se, že firma QPG bude moci v obci postavit satelitní městečko, i když svolení mohli dát jen zastupitelé. Starosta se tak rozhodl krátce poté, co se vrátil z výletu do Anglie, kde mu firma ukázala své další projekty. Samozřejmě na její náklady. A QPG si navíc do smlouvy prosadilo pokutu 30 milionů, když obec slib nesplní.

Když na podzim roku 2006 nastupovala Topolánkova vláda, ministři slíbili přísnější boj proti korupci. Jedním z bodů byl i nový zákon, aby nedocházelo k takovým machinacím jako třeba v Makotřasech. Experti ministerstva vnitra proto přišli s několika novinkami.

Radnice by například musely na úředních deskách velmi podrobně popsat všechny záměry na prodej nebo pronájem městského majetku. Včetně informace, kdy a kde o věci rozhodne a kdy se občan dozví výsledek. Radní nyní totiž podle autorů návrhu často podobné transakce skrývají za neúplnými a nic neříkajícími oznámeními.

Podle další navrhované podmínky by radnice mohly prodat pozemek nebo dům jen za cenu, která je v daném místě obvyklá. Kdyby vybraly levnější nabídku, musely by to důkladně veřejně zdůvodnit. Příkladů, kdy radní takhle pozoruhodně hospodařili, je mnoho. V Třebíči to předloni vedlo až k demonstracím za odstoupení starosty: firma tady koupila od města za sedm milionů pozemky, které vzápětí prodala za dvacet milionů.

Starostové - vlivná lobby

Zákon ale později narazil u starostů. Podle nich by totiž přinesl jen víc papírování a prý by mohl i ochromit radnice. "Dost tvrdě jsme na ministerstvo tlačili a vyšlo to," přiznává bez obalu Jaromír Jech, tajemník Svazu měst a obcí. Oficiálně je teď zákon zpět u úředníků k přepracování. "Dál se na něm dělá, výsledky budou na podzim," říká mluvčí vnitra Jana Malíková. Podle lidí, kteří se kolem přípravy návrhu pohybují, už ale výsledek nemá být tak přísný. A tedy ani tak protikorupční, protože politici napříč stranami si nechtějí rozzlobit vlivnou lobby starostů, často svých spolustraníků.

Návrh zákona navíc dával obyvatelům měst průlomovou pravomoc: Pokud by si obyvatel města myslel, že jeho radní uzavřeli nevýhodnou smlouvu, mohl ji napadnout u soudu. Dnes to podle zákonů nejde.

Starostové se ale - a nejspíš v některých případech i právem - obávali, že na ně budou lidé podávat malicherné žaloby kvůli každé maličkosti. Zákon také chtěl, aby o majetku města rozhodovali vždy zastupitelé, protože na rozdíl od jednání radních je jejich schůze vždy veřejná. A aby se pořizovaly zápisy, kdo a jak hlasoval - nejen aby mohli voliči své politiky kontrolovat, ale také třeba kvůli pozdějšímu policejnímu vyšetřování.

Detektivové například před lety zjistili, že radnice v Kolíně půjčuje své strážníky místnímu podnikateli, který za peníze zajišťoval ostrahu objektů. Podnikatel tak ušetřil za vlastní zásahový tým.

Jenže když se policisté pídili, kdo výhodnou smlouvu schválil, dostali odpověď, že to bylo celé zastupitelstvo. A že už nejde dohledat, kdo konkrétně pro to zvedl ruku.