Šéf vítězné UniCredit Bank Jiří Kunert, který je i prezidentem České bankovní asociace, si myslí, že politici by neměli tlačit banky ke snížení poplatků a varuje před službami zdarma.

HN: Jak se bude letos vyvíjet situace českých bank?

Je jasné, že výsledky bank nebudou tak dobré jako vloni. První čtvrtletí ještě dopadlo dobře, ale náklady na rizika budou v dalších obdobích bankovní zisky snižovat. Výdělky bank budou snižovat i nižší tržby. Když tak výrazně klesá export, pak i řádově klesají například výnosy ze zahraničního platebního styku.

Pokles obratu firem vede zase ke snižování úvěrů, a s tím pak souvisí pokles poplatků a provizí pro bank. A jestliže nejdou moc hypotéky, tak se to odrazí opět na výnosech. Hodně bank se sice snaží korigovat propad zisku snížením nákladů, jenže prostor se už pomalu vyčerpává, protože bez některých se prostě neobejdete. Čistý zisk bank za loňský rok byl kolem 45 miliard korun, za letošní rok by mohl dosáhnout zhruba 30 miliard korun.

HN: Budou banky při takovém snižování výnosů držet současné poplatky, nebo budou zdražovat?

To je otázka. Možná že se nějaký poplatek zvýší. O poplatcích se teď diskutuje po celém světě. A souvisí to i s novou debatou, co je dobrá a špatná banka. Před krizí všichni zdůrazňovali, že když banka nemá výnosnost kapitálu přes 20 procent, tak je špatná, dneska už se mluví o tom, že výnosnost kapitálu kolem 12 procent může být dobrý výsledek.

Poplatky ve výnosech samozřejmě hrají roli. Ale vemte si například tak kritizované poplatky za výběr z bankomatů. Bankomat je vlastně hotovost, kterou musí někdo spočítat, někdo někam dovézt, pojistit, zajistit náklady na ochranu. To stojí obrovské peníze. Ale protože to bylo pod palbou kritiky, tak někde to banky začaly dělat zadarmo. A pak naopak musely někde peníze naopak získat. Například ve Velké Británii zavedly tvrdé penalizační poplatky za všechno, co děláte špatně a ve velkém rozjely úvěry, což jim teď v horší době dělá problém.

Myslím, že lepší je platit za bankomat, protože každá služba má svůj náklad.

HN: Takže, zvednou se v Česku kvůli recesi poplatky, nebo ne?

Pokud banky nenajdou jiné oblasti, kde by mohly ty výnosy zvýšit, tak se to může stát.

HN: Ale Evropská unie prosazuje, aby některé bankovní služby byly zadarmo.

Je to kvůli větší ochraně spotřebitelů a my to budeme ctít. Banky poplatky zdarma unesou. Jenže je to přesně to, co banky žene do jiných, někdy i nebezpečných operací, které pak způsobují problémy, jako byla toxická aktiva nebo přemíra úvěrů. Teď je nepopulární o tom mluvit, ale spíš by se mělo pracovat na cenové transparenci poplatků. Politici to nevidí z profesionálního pohledu.

HN: Před několika dny pojišťovna AXA oznámila, že začne v Česku nabízet i bankovní služby. Objeví se u nás další nové banky?

Axa asi věří na růst bohatství v Česku a že Češi po krizi budou víc vydělávat. Je možné, že se objeví i další nové banky, které budou chtít v Česku sbírat vklady. Hotovost je to, oč se ve světě svádí boj. Jde jen o to, jak to udělat, když nemáte hustou pobočkovou síť, zda máte další distribuční kanál.

HN: Krize vede i k přeskupování trhu. Koupili byste v Česku další banku?

Naše mateřská skupina se dnes soustřeďuje na konsolidaci kapitálu, ale k menším akvizicím by mohlo dojít. Pokud se nám naskytne příležitost, tak ji zvážíme.