Muž, který se stal nekorunovaným králem českého autoprůmyslu, se chce pustit do nového oboru - sklářství. Pavel Juříček, majitel skupiny na výrobu autosoučástek Brano Group, se společně s Františkem Novosadem, majitelem sklárny v Harrachově, uchází o zkrachovalý podnik Crystalex i s jeho dceřinou sklárnou v Karolince na Vsetínsku.

Juříček sám zatím není ochoten říci, kolik jsou s Novosadem ochotni do sklářství investovat: "Cena se bude nabízet až po provedení due diligence. Mám svůj strop, ale ten neprozradím," říká.

Juříček expanduje nejen ve sklářství - pracuje také na založení nového závodu na výrobu automobilových zvedáků v Mexiku.

HN: Kdesi jste řekl, že jste se k pokusu koupit Crystalex rozhodl poté, co se na vás obrátili zástupci zaměstnanců Crystalexu. To skláři objížděli moravské průmyslníky a přemlouvali je, aby se podniku ujali?

Já jsem byl s lidmi z Crystalexu v kontaktu už dříve, potkávali jsme se na setkáních, kde exportéři řešili problémy s výkyvy kurzu koruny - to je problém, který máme v autoprůmyslu i sklářství stejný. Dověděl jsem se při tom, že lidi v Crystalexu byli dlouhodobě nespokojení se svými vlastníky, kteří dělali netransparentní politiku. Já to sledoval jen zvenčí, neměl jsem detailní informace. Ale začalo mě to zajímat. Když lidi cítí, že je váš zájem seriózní, leccos vám řeknou.

HN: Po tom všem, co jste si o Crystalexu poslechl, co myslíte, že ho položilo? Špatné vedení majitelů, necitlivost bank, nebo krize?

Podle toho, co jsem si poslechl, mám docela jasný obrázek. Krize a hlavně výkyvy kurzu koruny byly poslední rána. Situace v Crystalexu odpovídala tomu, jak to tady u nás chodí. Špatná privatizace a pak se to tam vedlo, jak k tomu mají Češi sklon - záleží na různých "kamarádšoftech", byznys není úplně čistý a má tendenci směřovat do šedé zóny. Víte, já taky nejsem bez chyby. Ale v Crystalexu bych rád ukázal, že byznys jde dělat i jinak.

HN: Rozumíte sklářství? Není to jednoduchý obor, krize položila i řadu renomovaných západoevropských firem. Odvětví je pod tlakem levné asijské konkurence, náchylné na výkyvy na trzích...

Jistě, že se bojím. Pokud budeme úspěšní v tendru, budeme muset být hrozně opatrní a jít krok za krokem, od píky, poctivě zespodu.

HN: Vaším partnerem v tomto projektu je novoborský podnikatel František Novosad, vlastník sklárny v Harrachově. Jak jste se dali dohromady?

I když mám o Crystalexu spoustu informací, není to byznys, který bych měl v krvi. To má právě František Novosad. Ale on zase nemá zkušenost ze zahraničního podnikání, kde já mohu pomoct svými zkušenostmi. To je přesně to, co české sklo potřebuje. Nemyslete si, že autoprůmysl nemá sklářství co říct!

HN: Neprozradíte, jakou máte pro koupi Crystalexu horní cenovou hranici?

Před due diligence určitě ne. Ale tohle nebude snadná a levná koupě, ani kdyby se to prodávalo za nulu. Jen na oživení výroby bude nutné dát asi 150 milionů korun. Další peníze budou do investic, na distribuci, do lidí. Kdo to bere jako snadné získání značky a podniku, plete se.

HN: Jaký vůbec máte vztah ke sklu jako produktu?

Velmi pozitivní. Já jsem Moravák a mám rád víno a vždycky, když jsem si vybíral skleničky, tak aniž jsem tomu zvlášť rozuměl, vždycky mě zajímaly detaily, tvary, zvuk. Sklo je jako krásná žena, je to krásná věc, zvlášť, když se něčím naplní.

HN: Kam se podle vás dá české sklo vyvážet? Orientovali byste se na země, kde už dnes je exportně aktivní Brano Group?

Tam se dá začít. Rusko je tradiční trh pro české sklo. Je třeba víc se dostat do Německa, kde bylo tradičně úspěšné. Amerika, tu bych bral spíš obezřetně. Ale určitě je třeba pokusit se o návrat do Číny - tam jsem dost často jezdil a musím říct, že je tam o české sklo velký zájem.

HN: Do Číny jezdíte kvůli společnému podniku na výrobu automobilových zvedáků, který tam má Brano s místním partnerem. Jak se váš byznys v Číně vyvíjí za krize?

Počátkem roku tam šla naše výroba o nějakých dvacet procent dolů, ale teď už se zase rozbíhá. V Číně se letos čeká růst HDP o nějakých 6,5 procenta, dopad krize je tam mírnější než u nás. My se tam chystáme otevřít nový výrobní závod, přesuneme tam výrobu, která zatím běží u našeho čínského partnera. Vyděláváme tam.

HN: Loni, to se už krize rozjížděla, jste založili další společný podnik na výrobu pedálů v Jihoafrické republice. Nepřišla ta investice v nevhodnou dobu?

V Jižní Africe taky došlo samozřejmě k poklesu, ale my tam teď teprve rozbíháme výrobu. Tím, že jsme úplně na začátku, tak se nás tam krize moc nedotýká.

HN: Další plány máte v Mexiku. Proč právě tam?

Volkswagen má automobilku v mexickém Pueblu, už nyní pro něj dodáváme a jednáme o dalších dodávkách pro jeho závod v Chatanooze. A v úvahu by tam mohli přicházet i další odběratelé, třeba Ford. Uvidíme, co se povede dojednat.

HN: Další závod máte v Rusku, v Nižním Novgorodu. Tam jste dopad krize museli pocítit drastičtěji. Nemůže krize vaši ruskou investici znehodnotit?

Dopad krize v Rusku byl horší než u nás, my jsme tam letos od ledna čtyři měsíce vůbec nevyráběli, všechny automobilky stály. Teď se výroba pomalu zvedá. V Rusku je všechno závislé na trhu se surovinami, z toho žije celá země. Když jsou ceny dole, Rusko není schopné se uživit, teď když se cena ropy zase dostala na nějakých 70 dolarů za barel, tak to celému Rusku pomáhá.

HN: Krize na vás dost drasticky dopadla i tady doma. Museli jste propouštět, snižovat platy. Jak to Brano Group poznamená?

My jsme snížili stavy lidí, v managementu jsme si ubrali peníze - já sám teď beru jen minimální mzdu, zrušili jsme bonusy, snížili asi třem stovkám lidí základní mzdu, omezili jsme investice - hlavně krátkodobé, šetříme na všech frontách. Nemyslete si, to nebylo vůbec jednoduché, propustit 400 lidí. Ale musel jsem to udělat, v zájmu těch zbývajících dvou tisíc. Teď víme, že pokles trhu přežijeme. I když další fáze ještě přijde, až se šrotovné v okolních státech vyčerpá. Ale Brano daleko víc než krize poškozuje to, že jsme nepřijali euro.

HN: Jak to?

My jsme na krizi reagovali jako jedni z prvních a dokázali jsme náklady dostatečně osekat. Operativní byznys, to není takové drama. Ale finanční hospodaření, hlavně zajištění proti kurzovým výkyvům, to nás tíží. Protože v tom jsme udělali loni hrozné chyby. Ale co můžete dělat, když nikdo není schopen říct, jak se kurz bude vyvíjet? To nemáte šanci nijak ovlivnit, jste jak skořápka na rozbouřeném moři. Když se proud otočí, smete vás to.

HN: Loni, když kurz koruny vystoupal k rekordním hodnotám, jste spolu s ostatními exportéry volal po tom, aby vláda proti kurzovým výkyvům zasahovala. Žádali jste hlavně rychlejší zavedení eura. Tvrdili jste, že vás silná koruna ničí. Když pak v krizi oslabila - mohlo vám to vyhovovat, ne?

Jenomže my jsme se v době, kdy byla koruna za 23 eur, zbytečně masově "zahedžovali" (zajistili - pozn. red.), bylo to na dva a půl roku dopředu na kurz kolem 25 korun, téměř na celý náš obrat. Jenomže pak šel kvůli krizi dramaticky nahoru kurz a náš obrat dolů. Udělal jsem chybu, že jsem uvěřil chybným prognózám. Ale z čeho jsme měli vycházet?! Všechny ty kecy, že kurzové dopady nejsou tak strašné, že stačí být opatrný, to mě fakt zvedá ze židle. Nás kurzové výkyvy za poslední dva roky stály určitě kolem 200 milionů korun. Ale my v tom nejsme sami, řada firem je na tom ještě hůř než my.

HN: Co podle vás bude dělat automobilový trh, až se vyčerpá efekt šrotovného, zavedeného v okolních státech?

Prodej půjde zase dolů. Pro výrobce je to problém, s fixními náklady nehnete. Spousta firem se dostává do insolvence, protože už tak žily na hraně, a teď když o 30 nebo 40 procent klesají jejich prodeje, to je pro ně smrtící.

HN: Jste známým zastáncem šrotovného. Není to zvrácené stimulovat lidi, aby si koupili zboží, na které za normálních okolností nemají? Je to další projev života nad poměry, na dluh, který podle řady expertů přivedl tento svět do hospodářské krize.

Svět se dnes dávno nechová konzervativně. Všichni bojují se všemi, kontinenty s kontinenty, země se zeměmi. A vytěsňujeme se vzájemně z trhu. Vlády se stávají ochránci místních firem - vědí, že na výkyvech sociálních a zdravotních příjmů se jim hroutí rozpočty. U nás je to jinak, panuje domněnka, že naše skořápka rozbouřeným světovým mořem propluje. Ale naše výhody, jako dobrá vzdělanostní struktura, vyspělý průmysl, průmyslová tradice, se už vyčerpaly. Myslet si, že to takto půjde dál, je iluze. Takže když dvanáct automobilových zemí v Evropě zavedlo šrotovné, měli bychom ho zavést taky. Vždyť jsme černým pasažérem, který se veze v jejich vlaku. Čeští dodavatelé mají problém dostat ve světě zakázky, protože Česko nezavedlo šrotovné.

HN: A co argument, že český státní rozpočet je už tak napjatý, že jakékoliv výdaje typu šrotovné situaci jen zhoršují? Neděsí vás zadlužování státu?

Ale vždyť šrotovné by tu situaci nijak nezhoršilo. Když budou firmy propouštět, stejně stát bude muset dávat peníze na vyšší sociální dávky, zdravotní pojištění... To si Němci dobře spočítali. A byznys v Česku je z 22 procent postavený na automobilovém průmyslu. Nechápu, jak je možné, že se šrotovné nepřijalo.

HN: Berete minimální mzdu. O kolik peněz měsíčně jste se připravil?

O dost, před tím jsem měl kolem stovky tisíc, teď 8,5 tisíce měsíčně. Ale já mohu žít z úspor, je to hlavně symbolický krok, nejsem chudý člověk. Dávám tím najevo, že situace je opravdu vážná. Popravdě jsem si chtěl vyplácet jen korunu měsíčně, ale neprošlo by mi to přes úřady.

HN: Jak dlouho s úsporami vydržíte? Když navíc část z nich chcete dát do sklářství?

Klidně dva roky. Já nejsem miliardář, miliardy má moje firma, ale nějaké statisíce milionů mám. Ale nejsem na hromadění a rozmnožování majetku. Lidské potřeby máme všichni stejné. Já žádný luxus nepotřebuji, nechodím do žádných drahých restaurací a podobně. Jediné, co si rád užiju, je dobré kafe.


Auta a sklo

Brano Group

Kořeny strojírenské společnosti sahají až do 19. století. Nyní patří mezi největší tuzemské dodavatele pro automobilový průmysl. Zaměstnává asi dva tisíce lidí. Loni se propadla do ztráty 70 milionů Kč oproti předloňskému zisku přes 200 milionů. Tržby loni klesly na zhruba 3,5 miliardy korun, když předtím přesahovaly čtyřmiliardovou hranici.

Crystalex Nový Bor

Největší podnik zkrachovalé skupiny Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus. Sklářský podnik už téměř půl roku nevyrábí. Ještě před rokem zaměstnával 1820 sklářů v Novém Boru, Hostomicích na Teplicku, Karolince na Vsetínsku a Vrbně pod Pradědem, většina ho ale opustila.


Pavel Juříček (52)

Vyučil se frézařem, vystudoval brněnské VUT. V Branu pracuje od začátku 80. let. Když v roce 1994 skupina manažerů Brano privatizovala, byl výrobním ředitelem. Od roku 1995 firmu řídí. Podíly svých partnerů vykoupil, dnes firmu plně ovládá.

150 investice do skláren

Jen do oživení výroby v Crystalexu Nový Bor je podle Pavla Juříčka nutné dát 150 milionů korun.