Václav Kasík: Politiky zajímá, kdo obsadí mé místo

Politici se starají o to, jak a kým budou obsazeny posty, který zastávám třeba já, říká šéf Českého rozhlasu Václav Kasík. Veřejnoprávní rádio řídí už desátým rokem. Na začátku svého působení na ostře sledovaném místě tak silné tlaky nezaznamenal.

HN: V posledních měsících se několikrát mluvilo o tom, že skončíte ve funkci. Odvolat se vás pokoušela i rozhlasová rada. Jak se vám řídí rozhlas v takové situaci?

To je samozřejmě handicap. Zejména v období, kdy jsou jisté politické pohyby a náš podnik musí být stabilní a kdy provádíme obří rekonstrukci historické vinohradské budovy. Nejnepříjemnější ale asi je, pokud musíte čelit silám, které vaši pozici vyviklávají. Na práci jsme zvyklí, ale na takovéto zákulisní počínání já moc stavěný nejsem.

HN: Čím si opakované snahy o odvolání vysvětlujete?

Na to nemám logickou odpověď. Umím pochopit, že se moje místo může zdát některým silám nebo některým lidem zajímavé. Ovšem racionální důvod, kvůli kterému bych sám usoudil, že jsem chyboval a mám odejít, jsem zatím nenašel. A to není dáno žádnou pýchou nebo ztrátou soudnosti.

HN: Kdo se o vaše místo zajímá?

Nebudeme zastírat, že místa, jako mám třeba já, jsou střežena politickými silami. Politici se dosti starají o to, jak a kým budou takové posty obsazeny, a to zejména v poslední době. Když jsem do funkce nastupoval před deseti lety, tak jsem takovou aktivitu nezaznamenal.

HN: Jak ten tlak vypadá? Je směřován k obsahu?

Záruky se hledají spíš v personálních krocích. Pociťuji to i vzhledem ke svému místu generálního ředitele.

HN: Cítíte politický tlak?

Necítím, protože o mně je známo za ta léta, že jsem se tlakům snažil odolávat. S chutí říkám příměr, že důležité je zůstati svislý, to jest nenaklánět se na žádnou stranu.

Zpolitizované mediální rady

HN: Udělal jste ale také kroky, které byly sporné. Třeba jste se jel osobně omluvit předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému do Brna, když si postěžoval na to, že Radiožurnál odvysílal komentář kritický k prezidentu Klausovi.

To nemá s nakláněním se k nějaké straně nic společného. Ostatně o omluvě jako takové bych ani nemluvil, byla to pouhá slušnost.

HN: Kdo je favoritem politických sil na vaše místo?

Favoritů bylo vyjmenováno několik, ale je pod moji důstojnost, abych věci tohoto typu vyslovoval.

HN: Co by vedlo ke zmírnění tlaku na veřejnoprávní média?

Neumím na to odpovědět. Posun není dán změnou legislativy, ale změnou nálady ve společnosti.

HN: Hodně se diskutuje o obsazování mediálních rad. Myslíte, že by prospělo, kdyby radní volilo více těles, nežli jen poslanci?

Ono by to tak mělo být, protože profesní organizace předkládají jednotlivé kandidáty a pak probíhá výběr ve sněmovně. Jenže za deset let, co jsem ve funkci, pozoruji posun k tomu, že se do rady dostávají lidé, jejichž politické angažmá je naprosto čitelné, a to je špatně.

HN: V úvodu jste řekl, že tlaky na vás jsou spíše politické a netýkají se práce v rozhlase. Máte tedy pocit, že se rozhlasu daří?

Nejjednodušší je podívat se na křivku poslechovosti. Tímto parametrem sice neoperuji často, protože pro veřejnoprávní médium není tak důležité, na druhou stranu je ale nepřehlédnutelné. Rád bych dodal, že Český rozhlas hospodaří dlouhodobě se ziskem, čili rozhlasu se daří.

HN: Která stanice má největší nárůst poslechovosti?

Jednoznačně Radiožurnál. To je během půl roku stotisícový skok.

HN: Lze říci, že je to práce Barbory Tachecí?

To se nedá říct. Ale vychýlení směru, ve kterém pádil Radiožurnál v předchozích letech, bylo užitečné.

HN: Jak se díváte na kritiku, že změna rytmu Radiožurnálu jde na úkor kvality a že posluchač má pocit, že rádio trochu zpovrchnělo?

To může být pocit, ale rozhodně nezpovrchnělo. Množství sděleného je vyšší než kdykoliv jindy.

HN: Čili ten půdorys, který vystavěla Barbora Tachecí, zůstává, nebo ho plánujete změnit?

On už je změněn, je propracován. A pokud něco chystáme, tak já to určitě teď neprozradím.

HN: Velkou slabinou ve vysílání Radiožurnálu je hudba, která by jistě mohla být lepší.

Lepší hudbu na Radiožurnálu... Jaký je etalon, co je dobrá a co je špatná hudba? My používáme takovou, která je pro danou stanici vhodná.

HN: Pokud posloucháte Radiožurnál týden, máte dojem, že se hrají pořád stejné písničky ze sedmdesátých až osmdesátých let. Takovou hudbu vybíráte záměrně?

Je to výsledek marketingového průzkumu. Je to hudba, která je odzkoušená. Ale je to dáno i tím, že Český rozhlas má 21 rozhlasových stanic a je třeba volit hudbu, která nebude vyjídat muziku z jiných stanic. Pro Radiožurnál je určena hudba konce šedesátých let až po současnost.

HN: Když slyšíte muziku, máte pocit, že žijete v roce 1983, a pak slyšíte moderní zpravodajství v rychlém tempu.

Potřebuji, abyste mě z tohoto tématu vysvobodili. Patnáct let jsem se živil hudbou jako profesionál. Můj vkus je úplně jiný, ale já nemám právo ovlivňovat hudbu Radiožurnálu.

HN: Pojďme k Radiu Wave. Ondřej Liška předkládá zákon, který by měl Radiu Wave umožnit návrat k analogovému vysílání.

Tomu jsem rád. Předsevzal jsem si, pokud k tomu budu mít sílu, že udělám všechno pro to, abych Radio Wave do analogového vysílání vrátil. Považuji za vrcholně nespravedlivé, že mladí lidé přišli o stanici, která byla ze všech stran požadovaná.

HN: Nevadí vám, že si z toho Liška dělá politickou kampaň?

Takhle to nevnímám. Mně vyhovuje, že to předkládá mladý člověk, který nemusí hrát falešnou hru, když prosazuje rádio pro mladé.

Rádio Česko ztratí frekvenci

HN: Rádio Česko vysílá na frekvenci rádia BBC. Licence mu skončí až v roce 2012. Už začala jednání s BBC, zda dojde k prodloužení licence?

Oficiální zprávy nemám, jen zvěsti. A ty, které ke mně doléhají, jsou spíš takové, že po roce 2012 u nás BBC vysílat nebude a Rádio Česko na analogových vlnách zanikne. Předpokládám, že na kmitočtech po BBC po roce 2012 uslyšíme privátní rádia.

HN: Můžete získat jiné kmitočty, aby Rádio Česko mohlo vysílat ve stejném rozsahu jako dnes?

Zřejmě ne. Rádio Česko ale bylo vždycky připravováno jako rádio digitální. Spolupráce s BBC byla jen možnost, jak v době, kdy digitální vysílání není dost rozšířené, dostat Rádio Česko k lidem.

HN: Ředitel České televize měl vždy problém vymezit pojem veřejnoprávnost. Co pro vás veřejnoprávnost znamená?

Je to služba těm, kteří si ji platí. Tedy třem milionům rozhlasových poplatníků. Podtrhuji slovo služba.

HN: Jde tedy o to, vyjít vstříc všem třem milionům posluchačů?

Spíš bych mohl vyjádřit veřejnoprávní službu tím, co jsem také prožil. Šest let jsem řídil soukromé rádio. Taková stanice má jeden legitimní a pochopitelný cíl - tvoří zisk. Veřejnoprávní stanice takový cíl nemá, může tedy tvořit program tak, jak daná společnost potřebuje.

Stručně ze životopisu

Od strojařiny k hudbě

Vystudoval strojní fakultu v Praze, obor ale záhy opustil.
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let šéfoval orchestru, který doprovázel například Evu Pilarovou.

Kariéra v rozhlase

Od roku 1993 řídil soukromé celoplošné Rádio Alfa. Vedl ho do 24. 2. 1999, kdy stanici skončila licence.
Od 1. 7. 1999 je generálním ředitelem Českého rozhlasu. Rozhlasová rada jej poněkud překvapivě zvolila ve třetím kole tajné volby těsnou většinou pěti hlasů. V květnu 2005 byl Kasík zvolen ředitelem na další funkční období.

Radní ho nechtějí

V březnu 2009 většina radních Kasíka vyzvala, aby zvážil další setrvání ve své funkci.
Kasík podle nich před lety jmenoval Libora Křivku do funkce ředitele svého sekretariátu bez ověření jeho lustračního osvědčení.