Petr Kamberský: Jen ho nechte metat hnůj

V české politice je těžké cokoli prohlásit za nemožné - ale přesto jen nemnozí čekají, že by středočeští sociální demokraté vyhnali Davida Ratha ze sněmovní kandidátky.

Tenhle tah by měl smysl v jediném případě: kdyby z nám nedostupných zdrojů věděli, že problém kolem Rathova muže Filipa Bušiny je mnohem větší, než je zatím známo, a že s jeho vyšetřovanými daňovými úniky je David Rath plně propojen.

Do té doby předseda Paroubek Ratha nedá: potřebuje ho jako politický nástroj i jako spojence. Proč? Lidé z měst na to zapomínají, ale ačkoli je pobyt v blízkosti spuštěného hnojometu nepříjemný, je to nástroj velmi účinný. Na polích i v politice.

Ne každý si dnes pamatuje (a ještě méně lidí na ty časy vzpomíná s chutí), ale Miloš Zeman dostal české sociální demokraty k moci díky sloganům o "spálené zemi", "vládě zlodějů a tunelářů" nebo ODS jako "straně podvodníků a prostitutek". Sliboval, že růžové stranické průkazky ČSSD sváže do kůže členů ODS.

Tyhle hloupé hrubosti neprospívají všeobecné kultuře, ale na zdejší voliče fungují. Miloš Zeman si touto metodou vybojoval v roce 1993 předsednickou židli ve straně, v roce 1996 v parlamentu a o dva roky později i ve vládě.

Nebývá zvykem, aby tento list politiky k čemukoli vyzýval; ostatně většinu hrubých výroků a socializačních tendenci pana Ratha jsme ostře kritizovali. Ale v tuto chvíli je pro všechny lepší, aby raději zůstal uvnitř ČSSD.

David Rath, pod občasnou kuratelou předsedy (hejtman nesmí podle předsedy Paroubka útočit na nezávislost justice) a některých kultivovanějších straníků (první místopředseda Bohuslav Sobotka nazval jeho čtyřmilionové poslanecké kauce "právně neplatné, nedemokratické a hloupé") je méně nebezpečný, než kdyby se kontrole vymkl docela.

A chce snad někdo vidět Ratha v čele takové Dělnické strany?