Lidé se musejí smířit s tím, že penzijní fondy v nejbližších letech vydělají méně, než byli zvyklí. To tvrdí Petr Beneš, viceprezident Asociace penzijních fondů ČR a šéf penzijních fondů ČSOB. Za loňský rok většina z nich svým střadatelům připsala zhodnocení kolem nuly a ani za letošní rok výnosy podle Beneše nepřesáhnou inflaci.

HN: Penzijní fondy se poslední dobou opakovaně dostávají do situace, kdy majetkem nekryjí závazky vůči klientům, akcionáři pak musejí doplňovat kapitál. Zdá se vám to v pořádku?

Samozřejmě je to velmi vážný problém. V této době je kapitál cenný statek. Akcionáři nechtějí nesmyslně doplňovat peníze jenom proto, že hodnota cenných papírů zrovna krátkodobě klesá. Výnosnost kapitálu je pro ně dnes velmi nízká. Každý akcionář si pak samozřejmě rozmyslí, jestli v byznysu pokračovat a za jakých podmínek. Teoreticky by se mohlo stát, že z dnešních deseti akcionářů jich ho bude ochotno provozovat třeba jen několik. A někteří penzijní fond prodají.

HN: Akcionáři už doplňovali přes sedm miliard korun. Asi není příjemné chodit za nimi pro další peníze.

Přesně tak. Už to snad ale nebude nutné. Věřím, že tak špatný rok jako 2008 se opakovat nebude.

HN: Nicméně ČNB ve své zprávě o finanční stabilitě zveřejněné minulý měsíc očekává, že ze strany akcionářů dojde v průběhu letošního roku k dalšímu navýšení kapitálu. Nerealizované ztráty za první čtvrtletí roku totiž odhaduje na zhruba šest miliard.

Akcionáři už letos kapitál doplňovali . Myslím si, že další nebude třeba. A to i kdyby došlo k dalšímu poklesu. Může se stát všechno, ale je to málo pravděpodobné. Tedy alespoň v případě ČSOB naopak očekávám, že kapitál částečně akcionářům vrátíme. U nás do čísel vidím, za ostatní fondy bych ale nerad mluvil.

HN: Nedávno jste jednal s ČNB, za jakých podmínek budou akcionáři penzijních fondů muset doplňovat kapitál. Na čem jste se dohodli?

Nemohu vám k tomu zatím moc říci. Jednání ještě nejsou u konce a dohoda je velmi křehká. Měla by začít platit od září. Naše původně rozdílná stanoviska se přiblížila. S jednáním jsem spokojen.

HN: Splňují tedy dnes fondy dohodnutá kritéria?

Ano.

HN: Čím to je, že se fondy opakovaně propadají do deficitu a potřebují kapitálové injekce?

Hlavně tím, že kolísají hodnoty cenných papírů, které penzijní fond vlastní. Jejich hodnota totiž musí být podle ČNB vždy vyšší než závazky vůči klientům. Například u dluhopisů, kterých mají penzijní fondy v portfoliu nejvíce, ale tyto poklesy vůbec nehrají roli. Penzijní fondy je totiž drží do splatnosti a není tedy důležité, jakou mají aktuálně hodnotu. Nicméně zákon o podnikání na kapitálovém trhu, který začne platit od srpna, by nám měl dost rozvázat ruce. Dovolí fondům, aby třetinu všech investic do státních dluhopisů nemusely stále přeceňovat dle aktuální tržní hodnoty. Tato změna jenom fondům ČSOB přidá do kapitálu 600 milionů korun, celému trhu pak miliardy.

HN: Kolísání hodnoty dluhopisů není zcela neškodné. Kdyby klienti začali odcházet po velkém poklesu trhů, musel by je fond prodávat pod cenou, aby klienty mohl vyplatit.

Proto je třeba mít nějakou likvidní rezervu v cenných papírech, jejichž cena neklesá, například termínovaných vkladech. Takže musí odcházet jenom tolik lidí, aby na vyplácení účastníků fondy měly peníze. K problému by ale dojít nemělo, leda že by začaly nějaké hromadné odchody z penzijních fondů. Dnes ale příliv peněz do fondů stále převažuje odliv.

HN: Nemalé ztráty fondy utrpěly i na akciích a ztenčil se jejich podíl v portfoliu. Jak moc?

Jejich vliv je dnes velmi malý. V portfoliu jich fondy mají necelá tři procenta. Pokud bychom započítali i akciové podílové fondy, pak je to asi pět procent .

HN: To je ale přece škoda. Když mají fondy málo akcií, nebudou moc vydělávat a nevytěží z růstu trhů.

Je pravda, že penzijní fondy kvůli tomu mají nižší potenciál výnosu. Jejich portfolia jsou zbytečně konzervativní a krátkodobá.

HN: Budete se tedy snažit podíl akcií zvyšovat?

Pravděpodobně zatím ne. Fondy si to nyní nemohou dovolit, protože akcie přinášejí příliš velké riziko. Ztráty na nich akcionář nechce doplňovat kapitálem. V investování, které by klientům nabídlo vyšší výnosy, nám brání nutnost klientům každý rok připsat alespoň nulový výnos, v žádném roce se nesmíme propadnout do ztráty. Každoroční garance je nesmysl, okrádání lidí.

HN: Chtěl byste snad tuto garanci zrušit?

Vůbec neříkám, že bychom chtěli garanci zrušit úplně, stačilo ji nahradit třeba garancí pěti- nebo desetiletou. To znamená jistotu pro klienta, že když do fondu vloží třeba 100 tisíc, po pěti letech si minimálně 100 tisíc a státní podporu vyzvedne. To by nám rozvázalo ruce a umožnilo investovat dlouhodoběji, a tedy s vyšším výnosem. Takto můžeme jen obtížně soutěžit s podílovými fondy.

HN: Za loňský rok připsala většina fondů výnos kolem nuly. Kolik připíší v následujících letech?

Za letošek zhodnocení asi nepřesáhne inflaci. Za rok 2010, pokud se trhy vzchopí, by už mohlo být kolem inflace. Lidé se musejí smířit s tím, že výnosy budou nižší, než byli zvyklí. A to dokud se nezruší ta roční garance.

HN: Zhodnocení kromě jiného snižuje i zhruba čtyřmiliardový balík nákladů, které fondy vyplatily na získání, nebo spíš přetahování nových klientů z jiných fondů. Jak do budoucích výnosů promítnou?

Tyto "náklady příštích období" dnes ukrojí asi půl procentního bodu z výnosu klientů. Je to standardní záležitost, existuje od roku 1994, kdy systém penzijních fondů vzniknul. Funguje to tak, že náklady na získávání nových klientů platí ti stávající. Problém jejich narůstání by měl od srpna do jisté míry řešit zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

HN: Podle něj klienti za přestup do jiného fondu zaplatí až 800 korun, zprostředkovatelé je budou muset informovat o výši své provize a firmy nebudou smět své lidi nutit do výběru fondu. Jak to pomůže?

Cílem je, aby fondy nevynakládaly tolik peněz na získávání klientů. V krátkodobém pohledu to určitě bude fungovat. Uvidíme, co vymyslí ti různí distributoři.

HN: Už nyní fondy spekulují, jestli bude legální osmsetkorunový "voucher" pro nově získané střadatele. To by přece naopak přineslo zvýšení nákladů?

Není to tak jednoduché. Nemohu mluvit za ostatní, ale penzijní fondy ČSOB zprostředkovatelům ty peníze nedají. Náklady na akvizice klientů fondy zatěžují a v zájmu klientů je třeba je snižovat. Stejně, ba možná více ale pomůže ta změna u zaměstnavatelů. Úpravy zákona, které budou platit od srpna, jsou kroky správným směrem.

HN: Ve hře je také stále zákon o penzijním spoření, podle nějž by vedle klasických penzijních fondů mohly vzniknout nové společnosti, které budou moci investovat odvážněji s větším výnosem. Co se stane s náklady příštích období?

Až začne platit zákon, fondy náklady začnou odepisovat rychleji. Než společnosti vzniknou, měly by se přiblížit nule. Zůstanou ve starém systému. Nové penzijní společnosti zatěžovat nebudou. Neradi bychom, aby byl přechod lidí do nového systému příliš rychlý a masový.

HN: Proč?

Pokud by ve starém systému zůstalo málo lidí, náklady příštích období by je nepřiměřeně zatěžovaly. Velkou výhodou připravovaného systému je ale oddělení majetku akcionářů od majetku střadatelů. Klient bude přesně vědět, jaké hradí poplatky a že víc nezaplatí. Dnes si prakticky penzijní fond může zaplatit reklamu za půl milionu a náklady jdou na vrub klientů.

HN: Založení penzijní společností zřejmě bude stát další peníze...

Asi bude, musí se připravit účetní postupy, IT, nabrat a vyškolit pracovníci. Ale proč to neudělat, když to bude dobré a umožní to vydělávat víc? Penzijní fondy budou plnit svůj účel, což teď tak úplně neplatí. Klient si vybere svůj investiční profil dle věku a vztahu k riziku. Fondy tak budou konkurenceschopné i pro mladé.

HN: Dnes nejsou?

Záleží na tom, jak moc si spoříte. Při ukládání malých částek jsou penzijní fondy ideální díky státní podpoře. Ale pro lidi, kteří chtějí spořit vyšší částky nebo pro mladé lidi jsou lepší podílové fondy. V penzijních fondech má dnes mladý klient stejné portfolio jako důchodce a to je pro něj nevýhodné.

HN: Pokud by se navrhované změny nepodařilo prosadit, je stávající systém dlouhodobě udržitelný?

Lidé by si měli uvědomit, že za sebou máme bezprecedentně nejhorší rok na finančních trzích, a nezahazovat systém jako takový. Vzniknul v roce 1994, je stabilní, přežili jsme čtyři krize a ta poslední byla opravdu hluboká. Některé malé fondy zkrachovaly, ale bylo jich minimum. Penzijní fondy splnily svůj účel, do systému se natáhlo přes čtyři miliony lidí, kteří si uvědomili, že je potřeba si spořit na penzi. Jejich výnosy byly dlouhodobě vyšší než inflace. To je výborná věc. Uznávám, že systém není ideální, umím si představit lepší model. Brzdí ho řada nelogických ustanovení, které je potřeba změnit, například právě ty garance. Kdyby se ale roční garance zrušila, dokážu si představit, že i nadále budeme fungovat se současným modelem.

HN: Dnes v penzijních fondech spoří 4,3 milionu Čechů. Je reálné se dál rozpínat?

Dosavadní čísla zatím svědčí o tom, že rosteme. I když je pravda, že pomaleji. Domnívám se, že na trhu je potenciál k získání minimálně ještě jednoho milionu klientů. Situace, že příliv peněz do fondů je větší než odliv, nebude trvat věčně. Stav se může otočit. Během příštích pěti let to ale neočekávám.

Penzijní fondy

Dnešní stav

Stát dnes střadatelům vyplácí podporu až 150 korun měsíčně. Podmínkou je, že peníze střadatel vyzvedne nejdřív po pěti letech spoření a až po šedesátce. Klienti mají záruku nejméně nulového výnosu. Za přestup jinam účastník nic neplatí, fondy to ale zatěžuje kvůli provizím zprostředkovatelům.

Chystané změny

Od srpna budou fondy vybírat až 800korunový poplatek, odejde-li klient jinam dřív než po pěti letech spoření. Finanční poradci budou klienty informovat o výši provize. Díky změně pravidel přeceňování budou penzijní fondy moci nakupovat i výnosnější dlouhodobé státní dluhopisy.

Další změny přinese zákon o penzijním spoření, o němž sněmovna zatím nehlasovala. Klient si bude moci vybrat mezi konzervativním, vyváženým a dynamickým portfoliem. Nebude však mít záruku alespoň nulového výnosu. Systém zprůhlední, neboť se majetek klientů oddělí od majetku střadatelů a fondy zavedou poplatky. Omezená státní podpora klienty motivuje ukládat větší částky.


Petr Beneš 34

Absolvent VŠE pracuje v sektoru penzijních fondů od roku 1999. Nejdřív působil v Penzijním fondu České spořitelny, od roku 2003 má na starosti penzijní fondy ČSOB.


0,5 procentního bodu

Tolik průměrně ukrojí z výnosu penzijního fondu náklady
na získávání a přetahování klientů.

706 milionů korun

byl celkový zisk penzijních fondů za loňský rok. Je to o 3,7 miliardy méně než v roce 2007. Akcionáři fondů mají přitom nárok jen na 15 procent této sumy.

189 miliard korun

Zhruba tolik peněz penzijní fondy spravují. Spoří si v nich asi 4,3 miliony lidí. Jejich počet zatím stále roste, i když tempo růstu zpomaluje.