Jaromír Drábek: Škrty v akademii vědu obohatí

Spor o rozdělení prostředků určených na vědu a výzkum se stal předmětem veřejné diskuse. Je zřejmé a logické, že se nejhlasitěji ozývají ti, kteří o značnou část svých prostředků již v příštím roce mají přijít. Právě ti označují navržená opatření za likvidační.

Škrty v rozpočtu Akademie věd by bezpochyby vedly k omezení její vědecké činnosti. S tím související změny ve vědecké oblasti by byly značné. Nemohu si pomoci, ale jsem přesvědčen, že by šlo o změny k lepšímu.

V éteru i na stránkách novin je cítit snaha o vyvolání všeobecného dojmu, že navržená opatření likvidují možnosti výzkumu a znemožňují činnost vědeckým pracovníkům. Že jde o konec vědy v Česku. Prostředky určené na vědeckou činnost jsou přitom s loňským rokem srovnatelné, změnily pouze svého příjemce.

K takovému postoji mne nepřivedl aktuální spor. Nikdo mne nemůže podezřívat, že bych zpochybňoval nezbytnost vědy, výzkumu a co nejkvalitnějšího vzdělávání. Pro splnění obou těchto základních cílů je však třeba využít především univerzitní půdy.

Největší kapacity se mají současně věnovat jak vzdělávání nových vědců, tak i samotnému výzkumu. Že se to tak dnes v řadě případů přeneseně děje a nemálo akademiků či pedagogů je svými závazky rozkročeno mezi školy a ústavy, je jen další známka nedokonalosti dnešního systému.

Recept, který by měnil staré pořádky, je v podstatě jednoduchý. Výzkum by měl být z ústavů převeden na vysoké školy, pochopitelně včetně těch, kteří jej zajišťují. Zefektivnění činnosti vědecké obce by proběhlo omezením její institucionální složky - tedy ano, samotné Akademie věd, která by po odebrání výzkumných ústavů neměla vlastní výzkumné kapacity. Tato instituce by měla být pouze platformou zajišťující setkávání vědeckých kapacit spolu s nejnutnějším administrativním zajištěním. Neměla by zastřešovat práci pěti desítek vědeckých ústavů. Jejich činnost (činnost, které si ve většině případů nesmírně vážím) by měla být převedena do škol.

Jsem hluboce přesvědčen o tom, že takový krok by úročil investice státu do vědy mnohem lépe, než se tomu děje dosud. Výzkum by byl prováděn přímo v místech, kde se pokračovatelé dnešních vědců rozvíjejí a připravují pro praxi i vědeckou dráhu.

Vědu a výzkum ani náznakem nezpochybňuji. Oboje považuji za jeden z nejzákladnějších předpokladů zachování konkurenceschopnosti pro zemi naší velikosti a se silnou orientací na průmysl. Úspěšný výzkum možná bude do budoucna jednou z nemnoha nadějí na trvalé udržení Česka mezi ekonomicky nejvyspělejšími státy. Musí být ale podporován uváženě a efektivně. Proto je změna dosavadního systému nutná.

Autor je předsedou Mezinárodní obchodní komory