Vláda v Reykjavíku v pondělí učinila rozhodující krok při úklidu trosek, které na Islandu zanechala těžká finanční krize.

Kabinet premiérky Jóhanny Sigurdardóttirové vyčlení 270 miliard islandských korun, v přepočtu 2,1 miliardy dolarů, aby postavil na nohy tři klíčové banky, které zkolabovaly loni na podzim.

Z uvedené sumy bude splacena i část závazků vůči zahraničním věřitelům, jimž trojice bank podle odlišných odhadů dluží 60 až 80 miliard dolarů.

Rozhodnutí o vydatné kapitálové injekci bankovnímu sektoru přichází jenom několik dnů poté, co islandský parlament odhlasoval, že nejmenší severská země požádá o členství v Evropské unii.

Chystá se emise dluhopisů

Místo zkrachovalých ústavů Glitnir, Landsbanki a Kaupthing vzniknou tři nové, jimž potřebný kapitál přinese emise vládních dluhopisů. Kabinet věřitelům nabízí většinové podíly v "nástupnických" ústavech Islandsbanki a New Kapthing. O plánu, z něhož by měla vzejít třetí banka New Landsbanki, se zatím jedná.

Jasno by mělo být zhruba v polovině srpna, uvádí agentura Reuters.

"Vláda v Reykjavíku vykročila správným směrem. Musí od základů vybudovat bankovní systém, neboť na ostrově v podstatě zanikl," komentuje pro agenturu Bloomberg Lars Christensen z kodaňské Danske Bank.

   Krize na Islandu

Bankovní sektor

V minulosti výrazně expandoval v zahraničí, kde islandští bankéři skupovali majetkové podíly v menších ústavech. Zároveň investovali nemalé sumy do rizikových cenných papírů, jejichž cena se odvíjí od hypotečního trhu v USA.

Hospodářský růst

K rozhýbaní finančních služeb v zemi s 320 tisíci obyvateli přispěla liberalizace bankovnictví ve druhé polovině 90. let. Pomohla nahoru celé ekonomice, jež v dlouhodobém průměru rostla o pět procent ročně.

Struktura ekonomiky

Zhruba do poloviny 90. let se opírala hlavně o rybolov a vývoz zpracovaných mořských produktů. Později se díky levné elektřině rozvinula výroba hliníku, různých slitin, elektroniky, zařízení pro rybářský průmysl i léčiv.

Rozpočtové škrty

Mezinárodní měnový fond podmiňuje svoji pomoc také úsporným hospodařením. Zaměstnavatelé i odbory na Islandu vyslovili souhlas s tím, aby vláda výdajovými škrty i zvýšením daní letos navíc získala 158 milionů dolarů.

Bankovní sektor na Islandu se kvůli nadměrnému poskytování půjček, s nímž začal už v devadesátých letech, dostal do potíží. Ty se po pádu americké investiční banky Lehman Brothers loni v září v důsledku "zamrzlých" úvěrových trhů vyhrotily. Islandská vláda byla nucena v říjnu 2008 trojici největších bank převzít.

Zároveň požádala o pomoc Mezinárodní měnový fond a skandinávské země. Od nich může celkem čerpat až 10 miliard dolarů, ale jenom za splnění určitých podmínek. Jednou z nich je právě dohoda s věřiteli.

Vláda v Reykjavíku věří, že nové banky budou moci růst. "Pro jejich podnikání nebudou existovat nějaká omezení. Ale chceme mít přirozeně jistotu, že nebudou tolik riskovat jako jejich předchůdkyně," říká ministr pro podnikání Gylfi Magnusson.

Zemi svírá vysoká inflace

Vláda po podzimním pádu bank zavedla omezení pro pohyb kapitálu, aby zabránila výprodeji islandské koruny. Ale ta přesto prudce oslabila.

Jak uvádí agentura Bloomberg, jenom od letošního prvního června ztratila vůči euru 3,5 procenta. A protože Island výrazně závisí na dovozu, chřadnoucí měna povzbudila inflaci. Její průměrná míra zrychlila z květnových 11,6 procenta na 12,2 procenta minulý měsíc.

Inflační tempo se zrychluje bez ohledu na to, že islandské hospodářství je v hluboké recesi. Hrubý domácí produkt podle předpovědi centrální banky letos klesne o 11 procent.

Dolů ho potáhnou hlavně čtyřiadvacetiprocentní snížení spotřebitelských výdajů a skoro poloviční propad investic.