Jiří Černý: Najde se šestý rozhněvaný proti Kasíkovi?

Od začátku amerického filmu Dvanáct rozhněvaných mužů visí na vlásku život mladíka, obžalovaného z otcovraždy. Výrok o jeho vině však musí tucet porotců schválit jednomyslně. Rozpoutá se drama o pochybách a odpovědnosti každého z dvanácti zástupců veřejnosti, nezapomenutelné i díky hereckému výkonu Jiřího Voskovce.

Pro a proti

Zítra možná bude viset na jediném hlasu "pouze" funkce generálního ředitele Českého rozhlasu. Ve 14 hodin začne veřejné zasedání Rady Českého rozhlasu. K odvolání Václava Kasíka touto radou je nutných nejméně šest hlasů. Když ho 25. března rada vyzvala, aby zvážil setrvání ve funkci, pět radních bylo pro, tři proti: Maria Ptáčková, někdejší mluvčí Jihočeského kraje, Bohuš Zoubek, bývalý ředitel brněnské filharmonie, a Pavel Hazuka, ředitel Národní knihovny.

I podle zápisů z jiných jednání rady je zjevné, že Ptáčková ani Zoubek nejsou pro odstranění Kasíka použitelní. Bez Hazukova souhlasu Kasík nepadne. Ledaže by odstoupil sám. Neodstoupí. Přestože mu prý radili tři lobbisté, "že je rozumné, abych odešel, neboť budu stejně odvolán". V rozhovoru pro LN (17. 7.), který sám inicioval, nikoho nejmenuje. "Ale znalci našeho prostředí si snadno rozkličují, o co jde."

Takový znalec prostředí nejsem, i když s rozhlasem spolupracuji od roku 1964, externě a s normalizační přestávkou. Rádio mám radši než obrazovku a nikdy mi nebylo jedno, co se ve Vinohradské 12 děje. I proto jsem několikrát veřejně s Kasíkem polemizoval. Nemyslím, že zbytečně, ale určitě nás to nesblížilo.

Pokusů o Kasíkovo odvolání bych si patrně ani nevšiml nebýt loňského případu Radia Wave. Rada Českého rozhlasu na svém zasedání 23. října 2008 přijala hochštaplerský posudek na údajně nacistický text písničky Swastika Eyes. Po drtivé kritice v několika denících včetně Hospodářských novin si nechala vypracovat jiné lektoráty a svůj postoj změnila. Veřejnosti se tehdy omluvila jen radní Maria Ptáčková, sama za sebe.

Dopřejte si pochybnosti...

Bylo to už druhé střetnutí některých členů rady s generálním ředitelem, které se týkalo "Kasíkova dítěte", Radia Wave. A když letos zjara proskočily zprávy o novém důvodu, proč odvolat Kasíka, něco mi začalo být podezřelé. Navštívil jsem proto 17. června zasedání rady.

Hodně se tam probíralo zpoždění a očekávané předražení rekonstrukce historické budovy. I se svými skrovnými znalostmi z Vyšší průmyslové školy stavební jsem dle předpokládaných (!) čísel a termínů nabyl dojmu, že se hledá nová hůl na Kasíka. A to v době, kdy jsou třeba stavební náklady justičního paláce překročeny o miliardu.

Slušné a logické by od rady bylo počkat s hodnocením, až rekonstrukce skončí. Tedy ještě pár měsíců. Pro současný odvolávací spěch se vnucuje nepěkné vysvětlení: Kasíkovi oponenti už získali potřebný šestý hlas a chtějí vyměnit ředitele před parlamentními volbami.

Do konce Kasíkova druhého funkčního období zůstávají dva roky. Před jakýmkoli jeho hodnocením stojí za to si na internetu přečíst závěr Výroční zprávy o činnosti Českého rozhlasu za rok 2008. Rada tam neuvádí nic hrozivého, kvůli čemu by měla odvolat generálního ředitele.

Poté, co Antonín Zelenka a předseda rady Jiří Florian naléhali prostřednictvím ostudného "rozboru" na Kasíka, aby s Radiem Wave něco udělal, jsem zde napsal: "Radním dochází trpělivost. Mně taky. Zvláště při pomyšlení, že takhle mohou hodnotit i důležitější věci, než je hudba a stanice pro mladé."

Nežádám po radních, aby se vyznali v hudbě či stavařině, ale aby si zítra dopřáli tolik pochybností a trpělivosti jako filmových Dvanáct rozhněvaných mužů. Odvolat ředitele je výsostně zodpovědné právo. Nemělo by se s ním nakládat jak s všední poslaneckou interpelací.